Chybělas mi

116 4 0
                                    

Přesuneme se radši o týden později.
Verča s Terkou spolu stále nemluví ale obě je to dost užírá.

Terka

Vyspala jsem se  kamilem... Ano klidně mi nadavejte jaká jsem kráva. Vím to moc dobře. Oba to ale úspěšně tajíme a nikdo jinej kromě nás to neví. Slíbili jsme si že se to ani nikdo nedozví. Nebo aspoň do doby kdy se to bude moct dát skrývat. Je nám jasné že to jednou praskne ale dokud můžeme nikdo se to nedozví. Ale teď už do  reality. Ráno se budím sama v Dominikovo pokoji. Je mi jasný že je zas ve studiu musí řešit teď celkem dost věcí. Hlavně s Kubou pracuji na novém albu. Ráno se budím v Dominikovo tričku díky jeho výšce mi je tričko do půlky stehen. Moje kroky směřovali do koupelny kde jsem udělala svůj klasický rituál a pak šla do kuchyně. Jakmile vejdu do kuchyně pro ké překvapení je tam Tomáš.

„dobrý ráno hele někdo na tebe  čeká na balkoně"
Řekne a já bez odpovedi odcházím do obývaku kde akorát vidím do bytu vycházet Petra.

„Petře? Co tu děláš?"
Zeptám se bez jakéhokoliv  pozdravu.

„taky tě rád vidím. Hele jde o verču. Je hrozně špatná z toho se stalo před týdnem. Nemohla by jsi za ní jít. Prosím"
Řekne okamžitě a já se pouze zastavím.  Ale i přes to nemusím přemýšlet.

„jo jasný jen mi dej chvilku převleču se "
Hned odcházím do ložnice kde jsi na sebe vemu černé džiny spojené s černým oversize trikem. A pak už společně s Petrem odcházím k nim domů.

Verča

Znovu pláču. Už po několikáté. A furt kvůli jedné věci. Petr odešel a já mám klid ze sebe všechno pustit. Snažím se aby na povrch vypadalo že jsem úplně v pohodě. Ale ze vnitř mě to dost užírá. Najednou se ale domem ozvou klíče a já tak ihned jdu k hlavním dveřím. Do bytu vejde Péťa ale za ním hned Terka. Chvíli nic nedělám ale pak jdu za nima.

„Petře můžeš prosím nějakam jít? "
Poprosí Terka a Petr jen kývne a odejde. 

„Co tu děláš?"
Je pouze jediná věc kterou řeknu.

„Přišel za mnou Petr. Prej tě trápí ta hádka. Hele víš že i když jsi mi řekla fakt hnusný věci co bolely tak tě mám ráda. Známe se od školky. Vyrůstali jsme spolu. Tolikrát jsme se hádali. Nenapadlo mě že tě to tolik veme. "

„to jsem ani já nevěděla. Promiň."
Řeknu a začnu znova plakat. Na Terce vidím že už po jejich tvářích pár slz kape.

„nebreč. Je to v pohodě. Vím žes to nemyslela tolik zle. "
Řekne a vtáhne si mě do obětí.

„není to v pohodě. Nevěděla jsme co ti udělala Martin a prostě nevěděla jsem skoro nic ale řvala jsem na tebe a pohádala se s tebou."

„hele vykašli se na to. Jsme mezi sebou v pohodě ne? Nebudem se hádat kvůli takový kravině jako jsou vztahy"
Pronese a já se usměji. Spadl mi obří kámen ze srdce když jsem zjistila že na mě není naštvaná. Ani uražená.

„ a už nebul. "
Řekne se smíchem a já se začnu společně s ní smát. Pak jsi vyjasníme jen poslední kraviny a jsme v klidu. Za což jsem byla extrémně ráda.

Terka

Když se kolem 9 hodiny večer vrátím od Verči v bytě už není takový klid. Kluci se očividně baví. Po celém bytě je slyšet smích. V chodbě jsi sundal boty a lehkou bundu. A jdu do obýváku kde jsou kluci a o něčem diskutují. Všechny jsi projedu pohledem. Ale jakmile uvidím Kamile naběhne mi husina. Pak na můj příchod ale upozorní Tomáš.

„Moje oblíbená spolubydlící je doma!"
Křikne a já se zasměju a ke klukům jsi přisednu. Co pochopím tak kluci slaví to že album je konečně hotoví. Když už padla několikátá flaška vína rozhodneme se s jsi zahrát flašku. Do které jsem se zapojila.

Ano ano vím nezajímavá kapitola ale slibuji že dvě následující a zároveň poslední kapitoly budou hodně zajímavý 🔥🔥

Nový život 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat