🌹Šípková Růženka🌹[Moonattem]

🌹práca výše hlavy🌹

Matyáš pov.

"Ja to nechápem." Nechápavě jsem se na Moona podíval. "Co nechápeš na tom, že V.U.P.P.D. znamená vzdělávací, uklízecí program pro děti?" pokrčil rameny. "Tohle zrovna chápem, ale prečo príde tvojou mame ako dobrý nápad sa zúčastňovať takých zbytočných aktivít, keď máte služobníctvo?" Pro změnu jsem rameny pokrčil já. "Tvrdí, že práce šlechtí." 

Aby jste pochopili. Zrovna jsme byli na cestě z pokoje, kde jsem se převlékl a aktuálně jsme mířili do kumbálu, kde jsem tak nějak doufal, že najdeme nějaké pracovní kalhoty pro Moona, poněvadž všechny moje kalhoty mu byli velké, takže jsem mu půjčil jenom tričko, které na něm sice viselo ale plnilo svůj účel. Takže aspoň něco.

Po úspěšném objevení kumbálu jsme ovšem zjistili nepříjemnou informaci. Žádné kalhoty jsme tam nenašli. Co jsme ale našli byla zářivě modrá, plátěná zástěra, která Moonovi seděla jako ulitá. Moon si ji oblékl, ačkoliv to na něm vypadalo poměrně komicky a mě to vzhledově připomínalo dost šaty. Moon si všiml jak jsem vytlemený a trochu zrudl. To mě rozesmálo. "Proč rudneš Moone?" Nedalo mi to, musel jsem si ho začít dobírat. Moon si v návalu paniky zakryl obličej. "To nie je pravda! Nečervenám sa! A nesmej sa mi!"

Následujících pár vteřin byl Moon zahlcen mým atomovým smíchem. Těžko říct co mě na tom vlastně tak rozesmálo. Každopádně Moonovi začal můj smích nejspíš nějakým způsobem vadit a asi docela dost... Jinak si nedokážu vysvětlit proč udělal tak intimní gesto. Trochu se natáhl a položil svůj prst na mé rty, čímž mě okamžitě umlčel. "Pšš."

Jakmile jsem se uklidnil, svůj prst sundal. "Kto je teraz červený?" Na obličeji se mu objevil úšklebek. Dotkl jsem se svých tváří. Hořely. "Fajn vyhrál jsi." Moon vítězně zahvízdl. "Tak, stačí už. Musíme začít něco dělat nebo stihneme fakt velký kulový." Začal jsem se hrabat ve věcech na uklízení. Podal jsem Moonovi mop a kyblík. Sám jsem pak vytáhl prachovku a smeták s lopatkou. 

 "Čo budeme vlastne upratovať?" Vyměnil jsem si s Moonem kyblík za prachovku a naznačil mu ať jde za mnou. "Napřed půjdeme pro vodu a pak budeme uklízet na chodbě." Moon přikývl hlavou. "Poněvadž jsi host dám ti na výběr. Můžeš si vybrat jestli chceš utírat prach nebo vytírat chodbu." pokrčil rameny. "Fajn, budeš vytírat. Je to jednoduší a nehrozí, že něco zničíš." Zamračil se a šťouchl do mě loktem. "Tak promiň, no."

Položil jsem kyblík na zem a začal do něj napouštět vodu. "Moone otevři tu skříňku vedle sebe. Na nejvyšší poličce by měla být průhledná lahev. Podej mi ji prosím." Moon ochotně otevřel skříň a stoupl si na špičky. "Vidím to. Ale asi tam nedosiahnem." Zazubil jsem se a zastavil vodu. Pomalu jsem se natáhl a podal Moonovi dotyčnou lahev. Na jeho tváři se objevil zmatený úsměv. 

"Prečo je na tej etikete napísané pálenka?" Tak asi proto, že to pálenka je... "Většinou, když se uklízí tak používáš nějakou dezinfekci. My používáme pálenku." Bylo očividné, že je zmatený. "A nie je to plytvanie?" Pokrčil jsem rameny. "Možná jo, ale mámě pálenka nechutná, takže ji prodáváme a zbytek co nám zůstane používáme jako dezinfekci." Moon se k tomu raději už nevyjadřoval.

Když jsme vylezli po schodech do nejvyššího patra začali jsme s úklidem. Napřed jsme zametli pak jsem utřel prach a Moon vytřel. A podobně to šlo až do oběda kdy jsme si dali přestávku. Máma byla vyloženě ráda, že se Moon zapojuje a hodila po mě významný pohled, který jsem jen tak pro jistotu raději ignoroval. Bůh ví na co myslí...  

Po obědě jsme pokračovali, zbývala nám asi už jenom jedna čtvrtina zámku. Nějakým záhadným způsobem jsme se dostali k pomlouvání máminy oblíbené šéfredaktorky Fizi. Shodly jsme se na tom, že její články stojí za hovno. Ne vážně. Koho zajímají články týkající se výroby slizu a lego kostiček? Taková kravina. "Když tak přemýšlím tak mě teď napadlo, že dřez je fakt divný slovo. Nemyslíš Moone?" Na tváři se mu objevil úsměv. "Skôr by ma zaujímalo ako ťa napadlo niečo tak stupídneho." 

"Co ti na tom přijde stupidního? Vždyť to je normální logická úvaha." Moon vyprskl smíchy. "Mattem, čo ti na tom príde logického?" Na to jsem neměl odpověď. Vlastně jsem si ani nebyl jistý proč mě napadla taková kravina. "Máš pravdu, vlastně nic."

Uklízelo jsem už úplně poslední část zámku, když mě napadla smysluplná otázka. "Moone, co hlava?" Bylo vidět jak se zarazil, než mu došel význam mé otázky. "A áno, hlava. Je v poriadku. Chceš sa pozrieť?" Kladně jsem přikývl hlavou. Moon se ke mně otočil zády a ze zadní části hlavy si oddělal vlasy. Překvapeně jsem vydechl. Rýsovala se mu tam středně velká modřina, která hrála několika barvami. Pocítil jsem nutkání se modřiny dotknou což jsem taky udělal.

Moon překvapeně ucukl. "Hej, práve som povedal, že sa môžeš pozrieť! To je všetko." Na tváři jsem se pokusil vymodelovat něco jako omluvný výraz, těžko říct jestli to tak i vypadalo. Po zbytek úklidu jsme pak nějak moc už ani nemluvili.

Moon se radostně usmál a rezignovaně si sedl na podlahu. Právě jsme dokončili úklid. Taky jsem se usmál ačkoliv jsem věděl, že zítra nás čeká pokračování. Mohlo být tak kolem třetí po obědě. Chytl jsem Moona za ruku a pomohl mu stoupnout. Ještě jsme museli uklidit mop, kyblík a zbytek věcí. Moon si sundal zástěru a pověsil ji na věšák. "Měl sis jí nechat. Docela ti slušela." Ironicky se zasmál. "Viem."

Poněvadž jsme měli pro dnešek hotovo a nenapadlo nás nic speciálního, oba jsme se shodli na tom, že nejlepší by bylo jít na zahradu. O pár minut později jsem pak seděl a smáčel nohy ve vodě z potoka. Na to, že je začátek dubna je docela teplo. Moon se po chvilce sledování mě zpovzdálí zvedl a rozběhl se k vodě. Po cestě si stihl vyhrnout nohavice. 

Vyskočil a padal do vody. Jak si tak ale letěl vzduchem, zřejmě mu v tu chvíli nedošlo, že existují takzvané fyzikální zákony a gravitace, která mu neumožňuje ve vzduchu zůstat věčně. Blížil se k hladině vody. O vteřinu později pak stál ponořený ve vodě až po lýtka a já byl mokrý. Úplně. Vrhl jsem po Moonovi naštvaný pohled a čekal omluvu. On se ale jenom zazubil a kopl do vody ještě jednou čímž na mě poslal druhou vlnu vody. Sáhl jsem si na vlasy. Taky byly úplně mokré. Tak tohle jsi posral ty svině! Moon na mě upíral pobavený pohled a očividně čekal, kdy na něj vystartuji. 

Toho se okamžitě dočkal a než se nadál seděl ve vodě, která mu sahal téměř až po ramena. Takže byl ve výsledku ještě víc mokrý než já. Chtěl jsem si jít lehnout na trávu abych do večeře aspoň trochu uschl, protože do zámku pro ručník se mi fakt lozit nechtělo. Vypadalo to, že Moon mě nechá v klidu odejít. Najednou mě ale chytil za kotník, což jsem absolutně nečekal a hodil placáka. Naštěstí se mi ale podařilo nějakým způsobem Moona stáhnout pod vodu sebou, takže aspoň něco.

Vynořil jsem se jako první a okamžitě si sedl. Moon se vynořil hned po mě. Čekal jsem, že bude naštvaný ale na tváři mu hrál stále ten stejný úsměv. Šplouchl jsem mu vodu do obličeje. Stále se usmíval. Za určitých okolností byl jeho úsměv ta nejhezčí věc jakou jsem znal, teď mě to ale spíš štvalo. Šplouchl jsem mu vodu do obličeje ještě jednou. Beze změny.

Najednou udělal věc, kterou jsem neočekával. Urychleně se postavil a skočil na mě čímž nás oba potopil. Jakmile jsme se vynořily, neobtěžoval jsem se ho ze sebe sundat a vyprskl mu vodu přímo do obličeje. Je to sice nechutné ale za to jak mě otravuje si to zaslouží.

Moon se znechuceně ušklíbl a začal si mokrým rukávem své košile utírat obličej. Nebo se o to spíše pokusil. Já jsem jsem ho nenechal a shodil ho ze sebe do vody. Chtěl jsem toho nechat a odejít uschnout na břeh. Ovšem moje dětinské já bylo toho názoru, že to tak nemůžu nechat a proto jsem ho poslechl. Jakmile se Moon vynořil schytal ode mě pěknou dávku vody. Samozřejmě se nenechal a stejnou dávku vody oplatil mě. A já jemu. A on mě. A já jemu...

A nebudu kecat. Docela mě to začalo bavit.