Milionová vzpomínka

Píšu ti, protože chci

Já nikdy nějak neřešila, jestli je někdo takovej nebo makovej. Jestli někdo má takovou postavu nebo takovou. Je mi to prostě jedno, ať každej vypadá jak chce. Ať si všichni nosí, co chtěj. Naivně si myslím, že i ostatním je jedno, co nosím já. Vlastně ani nemám žádnej specifickej styl. Nosím to, co je mi pohodlný. Někdy chci být víc sexy, někdy chci vypadat roztomile, taky se občas obleču jako bezdomovec a někdy vypadám ve svým oblečení jako kluk. Ale stále jsem to já. 

Celý odpoledne jsem byla v bráchou na kole v lese, kde mě několikrát vyfotil. A na to, že je mu skoro deset, ty fotky jsou dobrý a jednu z nich si hned dám na Instagram. 

"Všechno v pohodě?" ptá se nás máma, když kolem páté vcházíme do kuchyně na večeři. 

"Jo, mami Tyna spadla" žaluje brácha sedící na mém místě. Okamžitě ho vynežu a posadím se. 

"Nic mi není, jen  jsem se odřela" vymlouvám se protože  máma se rozejde mým směrem, aby mě zkontrolovala. Vždycky mě donutí si rány vyčistit a to strašně pálí, takže ji slíbím, že si to umyju a ona tak ode mě odchází pryč. 

Po večeři, kdy máma udělala pizzu, a příjemné sprše, jsem se vydala do svého pokoje, kde jsem nakrmila svoje morče a lehla si do postele s telefonem v ruce. Z repráku mi zrovna hrál nejnovější The Weeknd, když se to stalo. Přísahám, že v tu chvíli mě polilo horko a moje malý, stále zlomený srdíčko přestalo na pár vteřin bít. Uživatel Goldcigo okomentoval vaši fotku: Dobrá. Ihned otevřu fotku a zmateně se dívám na komentář. S přesvědčením, že je to omyl, aplikaci aktualizuju. Jenže komentáře začnou nabíhat i od jiných. Naprosto nechápu, jak našel můj profil. Napadne mě, že si třeba pročítal komentáře, kde jsem mu napsala svůj názor na novou písničku, ale to tam psali i ostatní lidi, ne jen já. Napíšu mu jednoduchý Já vím  a dál si toho nevšímám. Ne, že bych Dominika neměla ráda, naopak je super. Ale mám radši Slováky, zvlášť Konexe. A taky mám ráda ředitele kreativního oddělení, Andrease.

V jedenáct večer, když mám za sebou tři díly oblíbenýho seriálu, se rozhodnu jít spát. Snažím se ignorovat příchozí upozornění z Instagramu.  Vypnu si internet a zalehnu do postele. V hlavě mám stále to, že mi okomentoval fotku a s touto myšlenkou usnu. 

Druhý den, ve škole:

Na to, že nejsem součástí Plesovýho výboru, mám docela dost přidělenejch úkolů. Ráda organizuju a zařizuju různý věci ale vymýšlet výzdobu mi přijde, že bychom měli dělat celá třída. I když mají ostatní taky hodně práce. Jsem si dost jistá, že náš maturiťák bude legendární, protože téma 'Předávání Oscarů Střední odborné školy' tu ještě nebylo.

Založila jsem speciální deník přímo na poznámky ohledně maturitního plesu, ke kterýmu měl přístup každej z naší třídy, včetně učitelů. Na jednu stranu jsme psali hudbu, protože chceme DJe místo živé kapely a na druhou všechny nápady. Já si tam hned napsala Lewise Capaldiho a jeho Before you go. K té písničce mám zvláštní vztah. 

Marťu dneska vyzvedl její kluk, takže jsem pokračovala na nádraží sama. V uších mi hraje Konex, kterej mě přesvědčuje o tom, že ho chce jeho ex bez debat jebat a že ho neustále stalkuje, a já si začnu pročítat zprávy. Prázdniny se pomalu blíží a já bych si měla sehnat brigádu. Minulý léto jsem dělala v restauraci, toto léto bych chtěla jít někam mezi super lidi. 

Domů dorazím jako první. Máma je v práci, táta taky, Vilík je ve škole a Bertík ve školce. S obědem se posadím ke stolu a zapnu si instagram. Nechápu, proč mi okomentoval fotku, teď mě začalo sledovat víc lidí. Na story si přidám fotku se svou třídou, kde připíšu, že 1.2. 2021 bude hořet Národní dům, a začnu jíst. Po pár minutách mi zabrní telefon a tak ho znovu beru do ruky. 

Uživatel Tkeej vám odpovídá na příběh. Sousto, který zrovna polykám, mi zaskočí a já se začnu dusit. Když se uklidním, zprávu otevřu. 

Tkeej: To mám zrovna narozeniny.
Kristna_P: Chceš speciální přání?
Tkeej: Jo, to by bylo úžasný
Kristna_P: Tak fajn, nechám ti zahrát písničku a pošlu ti video
Tkeej: Super

Zprávu zobrazím, konečně dojím a talíř dám do myčky. Telefon mi znovu brní a tak se podívám. 

Tkeej: Nechceš mi o sobě něco povědět?
Kristna_P: Proč?
Tkeej: Abych tě poznal?
Kristna_P: Proč?
Tkeej: Protože chci?
Kristna_P: Chceš?
Tkeej: Chci
Kristna_P : Nemyslím si, že jsem nějak zajímavá
Tkeej: To posoudím sám
Kristna_P: Nechápu, co to do vás vjelo. Včera Dominik a dneska ty.
Tkeej: Dominik ti psal? Já ti píšu, protože chci.
Kristna_P: Komentoval mi fotku a já nechápu, kde ke mě přišel

Nakonec si s Tokym propíšu celej zbytek dne, taky u večeře a nakonec i ve chvíli, kdy se mám učit za zítřejší test z Ekonomiky. On se mi vysměje, když si postěžuju, že ekonomice moc nerozumím.  A já se na něj naštvu, protože mi pošle fotku skleničky s nějakým alkoholem,zatímco já musím sedět doma a učit se. A tak mu pošlu selfie, kde mu ukazuju prostředníček, na což mi odpoví svou vysmátou fotkou.

Kristna_P: Už asi půjdu spát, zítra musím do školy
Tkeej: Víš, co bych nechtěl? Muset jít do školy
Kristna_P: Naser si
Tkeej: jsi zlá
Kristna_P: Ale kdeže. Měj hezkej zbytek večera
Tkeej: Ještě ne, chci si s tebou psát
Kristna_P: Napíšu ti zítra hm
Tkeej: To teda napíšeš

S idiotským úsměvem si vypnu internet, telefon napíchnu na nabíječku a otočím se k němu zády, přičemž se zachumlám do peřiny. Netrvá mi dlouho a já upadám do říše snů.