Žila jsem obyčejnej život. Chodila jsem na nástavbový studium, trávila čas se svýma kamarádkáma, bydlela s rodiči, a s bratry v malé vesničce, která měla sotva čtyři sta obyvatel a byla spokojená.
Všechno se však změnilo, když mi On odpověděl na mo...
Nesnáším pondělky, jsou to vážně ty nejhorší dny, co můžou existovat. A středy, taky nenávidím středy. Tohle jsou dny, kdy máme nejdelší školu a taky ty nejhorší hodiny, co vůbec můžou existovat. A dneska bylo pondělí. A taky pršelo. A taky mi Toky neodepisuje. Přísahám, že jsem mu napsala snad dvacet zpráv. Je mi z toho strašný smutno. Jediný plus je, že jsem dneska překvapivě stihla hned první autobus.
Docházím před školu, mezi prsty mám jointa od Jakuba, kterýho mi ubalil na horší časy a čekám, až ke mě dojde Martina. Když mě vidí, mračí se. A já nevím jestli je to z toho, co držím v ruce nebo z toho, co mám na sobě. Vlastně možná oboje. Ale to je fuk.
"Ahoj" zubím se na ní. Ona si mě prohlídne.
"Ahojky, co to máš na sobě?" ptá se zvědavě. Dobře, tak se mračila na oblečení.
"Mikinu a bundu, co si mi dala" pokrčím rameny, dokouřím a zbytek zašlápnu botou na zemi.
"Ale tohle není tvá mikina" namítá. Jako každej den u skříňky hledám klíče a jako každej den jsou v zadní kapsy mých černých džínů. Odemykám skříňku a vyhazuju papuče.
"Taky že není" řeknu přičemž si vezmu sešit do účetnictví. Blondýna se na mě zamračí, čímž mi dá najevo, že ji to okamžitě mám prozradit.
"Konev mi ji půjčil protože jsem si tu svou pošpinila omáčkou" pokrčím rameny. Ona se s hlasitým 'Cože' otočí, div se nebouchne o dvířka.
"Pojď, všechno ti povím" popoženu ji do třídy, kde se posadíme a jako každý ráno si vytáhneme snídani. Já mám dneska tousty s nějakou zeleninou a Marťa tmavou housku s nějakým sýrem.
"Tak dělej" říká mi a tak ji začnu všechno vyprávět. Řeknu jí, jak mi nejdřív Niko okomentoval fotku a druhej den mi začal psát Toky. Taky řeknu, co všechno se stalo u nich a že jsem tam vůbec jela. Ona celou dobu mlčí a jen poslouchá, takže svoje vyprávění zakončím tím, proč mám mikinu Konexe.
"To jakože cože?" nechápe blondýna a já se zasměju.
"No buď mám šílený štěstí a nebo mě Bůh miluje" řeknu a pohledem sjedu ke dveřím, kde se objeví holky.
"Ahoj" mávám na ně vesele i když mi je fakt na hovno.
"A ten Toky si nenechal vysvětlit, že jsi s Nikem nespala?" zeptá se Marťa a já přikývnu.
"Nenechal, v neděli ráno odešel a pak už jsme se neviděli" vysvětlím ji. A pak mi zabrní telefon hlásající nový upozornění.
Uživatel Konex vám posílá fotku. Na tváři se mi okamžitě objevuje úsměv, beru telefon do ruky a fotku otevřu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Kristna_P: No ty seš fešák Konex: Viem, som najviac pohľadný pod slnkom Kristna_P: O tom nepochybuju Konex: Prídeš na víkend? Kristna_P: Tenhle víkend ne, navíc u vás nechci otravovat Konex: Môžeš prestať? My ťa ľúbime Kristna_P: To mám radost Konex: Teraz idem za Tokym, mám mu niečo povedať? Kristna_P: Není co, ignoruje mě Konex: postarám sa o to zlatko Kristna_P: No
Položím telefon na lavici a zase se začnu věnovat holkám.
"Tu mikinu už jsem na někom viděla hm" zamrká Míša s úsměvem. "Na slovákovi" dodá. Já pokrčím rameny. Možná kdybych měla náladu, všechno jim řeknu. Ale nemám, takže maj smolíka.
"Možná někdy" říkám ale jsem přerušená zvonkem, kterej hlásí začátkem první hodiny. Zmučeně vzdychnu a podívám se po Marti, která si mě měří pobaveným pohledem.
"Co je?" ptám se zmateně.
"Furt nemůžu uvěřit, že se ti jen tam nacpali do života. To je prostě hustý" zvolá vesele, až se na nás otočí malej Lukáš s Honzou.
"Kdo se ti nasral do života?" zeptá se Lukáš zvědavě. Já pokrčím rameny ale neodpovím mu. Nechci se tím nijak chlubit. Mohl by si myslet Bůh ví co.
O pár hodin později:
Všechno je na hovno. Ignorující Toky je na hovno. Milion povinností do školy je na hovno. A moje nálada je taky na hovno. A navíc furt prší. To je taky na hovno. Říkala jsem, že nesnáším pondělky? Jsou to nejvíc na hovno dny.
Sedím v autobuse a přemýšlím, co všechno je na hovno, když mi zabrní telefon. V naději, že je to Toky, telefon okamžitě odemknu a najedu na upozornění.
Uživatel Yzomandias vám posílá fotku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Yzomandias: Takhle se tvářil, když jsem mu řekl to, cos mi říkala po telefonu Kristna_P: Ježíš, tys mu to řekl? Yzomandias: Jop Kristna_P: Mohl mi aspoň napsat víš Yzomandias: Konev už ho zpracoval Kristna_P: Jak jako? Yzomandias : To je mezi chlapama Kristna_P: Já se z vás poseru Yzomandias: Přemýšlel jsem, že bysme přijeli na víkend my Kristna_P: Všichni? Yzomandias: Jeee. Jen já, Nik, Toky, Konex, Zoot, Koky a možná Karlo Kristna_P: Nechci bejt zlá, ale k nám se vás tolik nevleze Yzomandias: Už jsme si zamluvili hotel v tom Prostějově Kristna_P: Tak jo
Přesně nechápu, co Jakub myslel tím 'Konev už ho zpracoval' a nevím, jestli to vůbec chci vědět. Nemyslím si, že by s ním někdo pohnul. Toky je dost tvrdohlavěj. Víc než já. A to je co říct. Autobus zastavuje na konečné zastávce a já konečně vystoupím.
