Milionová vzpomínka

Kde se vzal, tu se vzal

Všechno se to odehrálo tak šíleně rychle, že ani nevím jak, ale stojím u učitelky, která mi podává vysvědčení. S úsměvem poděkuju a jdu si sednu za Marťou, která už ho má taky.

"Mohli bychom zajít někam na pivo" navrhuje Lucka po cestě ze třídy. Já pivo nepiju. Přijde mi mi moc hořký.

"To by bylo fajn" přikývne Velký Lukáš. Pokrčím rameny, protože je mi jedno kam půjdeme. Hlavně, že půjdeme.

"Ve Fiestě mají dobré pivo a jídlo, zvu vás děcinka" říká nám třídní učitelka, která jde mezi prvníma. Stojíme před školou, kde všichni loučí a přejí si hezký prázdniny. Mezi nima si všimnu Zoota, jak na mě s úsměvem mává.

"Co tady dělá Robin Zoot?" ptá se zmateně malej Lukáš. Taky by mě to zajímalo, vlak do Pardubic mi jede až v šest večer a on mě má v osm vyzvednout na nádraží. Ale teď je jedenáct dopoledne.

"Dobrý den" říká učitelce, když dojde až k naší skupince. "Čau Kei" uculí se na mě a já se nechápavě podívám.

"Jakub vymyslel, že bych se pro tebe stavil, ať nemusíš vlakem tak pozdě hm. A taky to je překvapení pro Tokyho" vysvětluje mi naprosto ignorujíc pohledy mých spolužáků.

"A taky jsem narozeniny, takže dneska pijem" dodá s úsměvem.

"Tak jo, ale musíme se stavit doma abych se mohla převlíknout a vzít si věci" On přikývne a čeká, až se s ostatníma rozloučím.

"Měj krásné prázdniny Kristy" říká mi učitelka.

"Vy taky paní učitelko, čus děcka" mávnuna zbytek a Marťu obejmu. Ona mi říká, abych ji určitě psala a já se slibem odcházím se Zootem k autu.

"Víš, že ti to takhle sluší? Mohla bys to nosit častějc" říká mi, když startuje. Já si zapnu pás a usměju se.

"Dík ale šaty nejsou úplně pro mě" zasměju se. On pokrčí rameny a nastartuje. A já ho začnu navádět ke mě domů. Po cestě oba zjistíme, že tu Toky nechal navigace. Pobaveně se po sobě podíváme a on ji zapne. Doma se rozloučím s mámou, s bráchama a s taškou a batohem jdu zase za Zootem do auta.

Cesta s nim byla skvělá. Přísahám, že jsem se několikrát málem počůrala smíchy. Zastavili jsme jednou na jídle. Chtěla jsem se převlíct do šortek a do trička ale on mi to zakázal. Takže teď vystupujeme z auta a já si potahuju šaty dolů.

"Co to máš tady?" ptá se zvědavě s prstem namířeným na moje záda, kde přes šaty prosvítá moje tetování.

"Tetování" řeknu jednoduše. On si hodí můj batoh na záda a rozjede se směrem k výtahu. Takže jdu za ním.

"Toky se vrátí kolem čtvrtý a pak jde do kanclu, točí s klukama video. Plán je celkem jednoduchej, půjdem do kanclu." usmívá se.

"Jste neuvěřitelní" zasměju se a vedu do bytu, kde je nezvyklý ticho. Okamžitě mířím do Tokyho pokoje, kde se převleču a zase jdu za Zootem. On se na mě zamračí, ale nic neřekne. A pak se na mě znovu otočí.

"Co je?" nechápavě se na něj podívám.

"Co vůbec studuješ?" zeptá se, když stojí v chodbě.

"Mám hotového kuchaře a teď si dělám maturitu, obor Podnikání" vysvetluju, když si obouvám boty.

"Změna plánu, vyzuj se. Jdeme vařit" řekne najednou a skoro proběhne okolo mě zpátky do kuchyně. Zmateně se na něj podívám.

Pohled Tokyho:

"Jediný, co jsi měl dělat bylo hlídat omáčku, aby se nepřipápila. Tak proč sakra zhořela utěrka Nikolasi?" slyším její hlas. Okamžitě se mi na tváři objevuje štastněj úsměv, když ji vidím stát v kuchyni s klukama okolo.

"Já nevím Kei, míchal jsem to a najednou to vzplanulo" máchá rukama Nik. Zasměju se protože mu dá pěstí do ramene.

"Toto už k jedlu asi nebude" poznamená Karlo, kterej se naklání nad hrncem.

"Tak to běžte vyhodit, uděláme čínu" povzdychne si. Kluci popadnou hrnec a se slovy 'Tak jo' zmizí v koupelně. Já sleduju, jak se opře o linku a povzdychne si. Nevšimla si mě.

"Nika bych s vaření moc nepouštěl" upozorním na sebe. Ona se na mě otočí a usměje se. Nádherně se usměje. Jdu k ní, tahám ji k sobě a konečně ji po týdnu zase líbám. Protože je to to nejlepší, co můžu dělat. A budu to dělat už navždycky, když budu moct.

"No no no" ruší nás hlas Hasana, kterej sedí u stolu. Odtáhneme se od sebe a oba se na něj podíváme. Já si ho ani nevšiml.

"Chtěl bych ti někoho představit Kei dneska" říká ji a úsměvem.

"Natašu?" zeptá se nadšeně a když Hasan přikývne, ona se zaraduje.

"Okej, teraz som u toho ja" říká Kamil, když se vrací z koupelny s prázdným hrncem. Ki se ode mě odtáhne a jde k lednici, kde začne vytahovat různý věci Konvi do náruče.

"Prečo toto?" ptá se, když mu podává papriku.

"Protože já to tak dělám" pokrčí rameny a lednici zavře. Chtěl jsem ji mít momentálně jen pro sebe ale když zjistím, že to teď nejde, odevzdaně se posadím k Jicksonovi na sedačku. Ten mi začne vyprávět, jak mu bylo na dovolené a tak ho poslouchám. Jenže se ke mě začnou dostávat nadávky na Nikovu adresu. Netrvá dlouho a on se objevuje vedle mě.

"Nebaví mě to" řekne jednoduše.