Pod rouškou mafie [MadaNaru] ✓

13. Trest

Omlouvám se, prosím nezabíjejte mě ~_~

Ve dveřích do Madarova obývacího pokoje se potkal s ještě nespatřeným mladíkem. Zvědavě ho prozkoumal rychlým pohledem. Byl poměrně pěkný. Hezké zelené oči, jako dva smaragdy, černé polodlouhé vlasy, končící na ramenou. Malé úzké rty, malý rovný nos. Pěkně stavěný.

Obešel ho a vešel do pokoje. Našel Madaru zase ve stejné pozici, jako vždycky. Z jeho lehkého ještě zastřeného výrazu poznal, že spolu spali. Jeho tělem prolétnul závan žárlivosti, kterému nepřikládal žádný zvláštní význam, i když ho opravdu nechápal. Usadil se naproti němu.

,,Už ses uklidnil?" zeptal se ho se zájmem černovlasý muž.

,,Já jsem klidnej pořád," odfrknul si blonďák.

,,Včera jsi rozhodně nebyl,"

,,A co jsem teda byl?"

,,Poměrně drzý, chlapče,"

Naruto se při tom oslovení zamračil.

,,Novej plátce?" cuknul nepatrně hlavou ke dveřím.

Madara přikývnul.

,,Spali jste spolu?"

,,Odkdy jsem na výslechu?" ušklíbnul se Madara.

,,Tak spali jste spolu, nebo ne?!" vypěnil najednou Naruto.

Nechápal, co se to v něm bere. Ale už ho vážně tohle všechno začínalo pěkně štvát.

,,Proč s jinejma chrápeš a se mnou ne?! To ti jako nestojím za to, aby si se mnou šukal? Jsem ti dobrej jenom na pokec a zahrání si partičky šachů?! Co je tohle za debilní práci?!"

,,Varuju tě, važ slova... Říkám to naposledy," zamračil se sedící muž naproti němu, který též jeho pobouřené chování nechápal.

,,Vážit slova?! Neřekl jsem ještě pořádně nic drzýho! Rodiče se na mě vysrali a vzal si mě pod svoje křídla mafiánskej boss, kterýmu ale nestojím ani za to, aby mě ošukal! Tak proč tady jako jsem?! Hmm? K čemu tady jako jsem do hajzlu?!" vztekal se a postavil se hbitě na nohy. 

Madara se vztekle postavil taky. Napřímil se u něj a shora se na něj podíval.

,,Chceš trest? Fajn... Když jinak nedáš, možná tě to pak naučí," chytnul ho za paži a vytáhnul z obýváku.

Přede dveřmi seděl Sasori v křesle a jediný pohled, který hodil po těch dvou mu stačil k tomu, aby věděl, která bije.

º•º•º

Madara zatáhnul Naruta do blízkého tmavého pokoje. Doslova ho tam vhodil, až blonďák tím trhnutím málem spadnul na zem.

,,Do půl těla, dělej," zavrčel.

Naruto ze sebe stále se vzpurným výrazem svléknul triko. Poprvé se před ním odhalil do půl těla, když nepočítal tu noc, kdy u něj poprvé přespal.

,,K těm poutům, co visí ze zdi," kývnul Madara hlavou za něj a snažil se ignorovat chvění v podbřišku.

Naruto se otočil a přistoupil tam, kam mu bylo kázáno. Začal být lehce nervózní z toho, co ho tady asi čeká, protože, jakmile viděl blízký stolek a na něm stočený kožený bič, nasucho polknul.

,Hubo nevymáchaná! Že si nedáš prostě pokoj! Máš bejt rád za to, co je!'

,,Ruce nahoru,"

Zvednul je, i když mu celé tělo říkalo, ať to nedělá. Ať se omluví a ká se. Třeba to pomůže.

Madara mu kolem zápěstí omotal kožená pouta, která byla trochu vytažena výš, než normálně a Naruto musel proto stát na špičkách. Koutkem oka sledoval, jak Madara vzal stočený bič do rukou a raději zavřel oči. Teď to zřejmě bude bolet.