ZÁVISLOST *HSFF*

Začátek našeho společného příběhu

Harry:

Za dvě minuty mi končí směna. Pracuji jako květinář, protože miluji vůni květin. Sice jsem vystudoval psychologii, ale nakonec jsem si vybral klidnější práci. Začal jsem vytírat, protože už jsem chtěl být brzo doma, a navíc většinou takhle pozdě už nikdo nechodí. Dovytíral jsem, otočil jsem ceduli z otevřeno na zavřeno a šel jsem si vzít svých pět švestek abych mohl konečně vypadnout!

/někdo zaklepal na dveře/  

Otráveně jsem otevřel dveře a uviděl jsem pohlednou mladou dívku. 

„Dobrý večer, omlouvám se, že jdu už po zavírací době. Teprve před chvílí jsem skončila v práci."

 „Co potřebujete?" 

„Pár kytek." 

„Jdete na pohřeb?" 

„Ne, já myslela jako dvě nebo tři."

„Aha a jaký?" 

„Tři červené růže."

/Harry jí podává kytici růží/

„Nikdy jsem tě tady neviděl." 

„Zrovna jsem se přistěhovala z Ulanbátaru." 

„Mongolsko bylo vždycky mojí vysněnou destinací. Jak se jmenuješ?"

„Kamarádi mi říkají An, ale pro tebe jsem Análie."

„Ehm... Já jsem Harry, a kamarádi mi říkají ehm Harry. Chceš slyšet vtip?"

„No povídej."

"Knock knock."

"Who is there?"

"Hula."

"Hula who?"

/...Análie se nervózně zasměje a nastává trapné ticho/

„Tak nashle."

„Na shledanou."

/Análie odchází a Harry si dobalí své švestky a taky odejde/