ZÁVISLOST *HSFF*

Deset ran egyptských

ZAVŘENO

Na těch pár písmen tvořící slovo „zavřeno" jsem hleděla několik minut, jako bych nevěděla, co znamenají. Bohužel to moc dobře vím. Znamená to, že jsem sem běžela úplně zbytečně. Nevím, jestli se mi ještě někdy podaří sebrat odvahu. Nezbývá mi nic jiného, než se v tom dešti odebrat domů.

Na přechodě jsem počkala na zelenou, když v tom mi cestu zkřížilo stříbrné auto. Jaký debil? Však nepozná zelenou od červený?! Mohl mě zabít! Řidič stáhnul okénko a na mě vykoukl ten šibalský úsměv.

„Jsi v pořádku?" 

„To není tvoje starost."

„Máš pravdu, ani mě to nezajímá, ale je slušné se zeptat, když vidíš promoklého, sotva chodícího, brečícího jedince. Nechceš svést domů?"

„Ne, ale díky Simone" odpověděla jsem a falešně se usmála. 

Teď fakt nemám chuť na toho prachsprostého stalkera. Od té chvíle, co jsem dala našemu vztahu konec mi nepřestal psát a volat.

Ušla jsem pár kroků. Déšť nabral na intenzitě a z nebe se začalo ozývat hřmění. 

Opět u mě zastavil automobil.

„Nerozmyslela sis to?"

„Ne, nestojím o tvoji pomoc" odvětila jsem.

Neušla jsem ani pět kroků a začalo silné krupobití. To jsem snad ublížila Bohu? Nejsem faraon aby tady na mě zkoušel deset ran egyptských.

Zase u mě zastavil vůz a ještě než mi stihl něco říct, jsem nastoupila do auta.

poznámka od autorek:

Omlouváme se, že už skoro tři měsíce nevyšla žádná kapitola. Budeme se snažit vydávat častěji.