Už je to několik dní, co jsme se s Harrym viděli naposledy. Od té doby jsme se nekontaktovali. Neuběhne ani minuta bez toho, aniž bych nemyslela na Harryho. Co si o mně musí myslet?!
Lehla jsem si do vany, abych pročistila svoji mysl. Trefila mě do nosu vůně levandule. Nezapomněla jsem přilít do vody téměř celou flaštičku pěny do koupele. Snažím se nad ničím nepřemýšlet a pouze relaxovat, ale nevyřešená záležitost týkající se mého olizování mi to nepovoluje.
Na okno začaly pomalu přistávat kapky deště. Povzdychla jsem si. Proč jsem se nezvládla udržet? Proč vlastně tohle dělám? Kvůli tomuhle jsem nikdy nevyhledávala vážné vztahy. Simonovi to nevadilo a navíc jsme byli něco jako kamarádi s výhodami nebo teda spíš známí. Bylo to s ním jiné než s Harrym. S tím „vtipálkem" to je takové opravdové. Nechci ho ztratit kvůli mé dementní závislosti. Chci a potřebuju s ním mluvit. A to ihned.
Vylezla jsem z vany, rychle sáhla po ručníku a oblékla si první oblečení, které jsem viděla. Jelikož jsem už dneska měla nějakou tu skleničku vína, tak jsem zvolila pěší způsob dopravy. Jediné, v co můžu doufat, je to, že je stále v práci. Dosud jsem nebyla u něj doma, takže nevím kde bydlí.
Zavřela jsem za sebou dveře a rozběhla se směrem ke květinářství. Sprintovala jsem jak o život, abych nezmokla a zastihla Harolda. Kéž bych nenechala toho běhání, poněvadž jsem uběhla jen pár metrů a začalo mě píchat v boku. Přemohla jsem se a dopotácela se až k obchůdku, kde pracuje Harry.
ZAVŘENO.
ČTEŠ
ZÁVISLOST *HSFF*
Fanfiction*EMOTIVNÍ* *VTIPNÉ* Velmi emotivní příběh o lásce, který je ovšem trochu zvláštní... 13+ //nedopsano :/ ale fakt to stoji za to, trust me (posledni kapitola unor 2021)
