Z pohledu Análie:
Vzala jsem si dvě malé pilulky a píchla jsem si injekci do žíly. Látka se mi postupně dostávala do celého těla. Hned jsem se cítila lépe. Teď co s Haroldem a hlavně co s tím psem? Mám mu říct, že je mi špatně, požádat ho o odchod a už se nikdy neozvat? Nebo mu všechno vyklopit?
Otevřela jsem dveře a promluvila jsem k Harrymu.
„Harry, promiň, je mi špatně. Chtěla bych být sama."
„Aha... Tak já asi jdu, pak se ozvi, hlavně ať je ti lépe. Ahoj."
„Ahoj."
Cítím, že jsem se rozhodla správně.
Z pohledu Harryho:
Jsem zmatený. Posbíral jsem své švestky (Kevina) a vyrazil domů. Musel jsem přemýšlet o An. Dle mého v tom vězí něco víc než jen: „je mi špatně." Rozhodl jsem se, že jí zavolám už teď.
/crrrr crrrrr/
Nevzala mi to.
/o dva týdny později/
Volal jsem jí snad stokrát. Ani jednou mi to nevzala. Napsal jsem jí nespočet zpráv. Ani jednou mi neodpověděla. Psal jsem jí emaily do té doby, než se mi zobrazilo, že emailová adresa už neexistuje. Samozřejmě, že jsem šel k ní domů, ale nikdy mi neotevřela.
Děkujeme vám moc za půl tisíce přečtení, tohle jsme opravdu nečekaly. Doufáme, že se vám naše šílená fanfikce bude líbit i nadále. Nově jsme si založily společnou fanpage na instagramu, tak nás tam můžete sledovat. Jmenujeme se tam 1direction.cz
Děkujeme za vaši podporu, moc si toho vážíme.🥰
ČTEŠ
ZÁVISLOST *HSFF*
Fanfic*EMOTIVNÍ* *VTIPNÉ* Velmi emotivní příběh o lásce, který je ovšem trochu zvláštní... 13+ //nedopsano :/ ale fakt to stoji za to, trust me (posledni kapitola unor 2021)
