Z pohledu Harryho:
Proč nemůžu držet hubu. Jednou mi moje učitelka češtiny říkala: „Mluviti stříbro mlčeti zlato." Konečně jsem ji pochopil. Ale stejně na mě Análie nemá právo být naštvaná, to ona mě tady dva týdny ignorovala.
„Promiň, to jsem nevěděl."
„Příště si rozmysli, než něco vyklopíš z tý svý hnusný huby. Odcházím, pak mi zavolej An."
„Okok." řekla An
Konečně ta zátěž odchází. Musím si promluvit s Análií.
„Análie?"
„To takhle normálně křičíš na lidi na ulici?"
„To takhle normálně ignoruješ lidi? To ani na blbý email nedokážeš odpovědět?"
„Nekřič na mě! Email jsem si odstranila kvůli reklamám z Wishe, každou půlhodinu mi chodila reklama na vibrátor nebo vibrační kroužek. Už se to fakt nedalo vydržet."
„Ale to nevysvětluje proč jsi mi nebrala telefon. Ani dveře jsi mi neotevřela, slyšel jsem tvé kroky, takže jsi musela být doma. Když se mnou už nechceš mít nic společného, tak si mohla napsat aspoň tu blbou esemesku."
„BOJÍM SE PSŮ, CHCE SE MI Z NICH BLÍT. Beru na to prášky. Bála jsem se tvé reakce."
To všechno vysvětluje.
„Však jsi mi to mohla říct, já bych to pochopil."
„Vždyť máš toho černého hnusného čtyřnohého chlupatého čokla."
„Kevin nemusí být vždycky se mnou. Nechápu, jak sis mohla myslet, že bych tě kvůli tomu opustil. Jsou i větší problémy ve vztazích."
/Harry obejme Análii/
ČTEŠ
ZÁVISLOST *HSFF*
Fanfiction*EMOTIVNÍ* *VTIPNÉ* Velmi emotivní příběh o lásce, který je ovšem trochu zvláštní... 13+ //nedopsano :/ ale fakt to stoji za to, trust me (posledni kapitola unor 2021)