Z pohledu Análie:
Zavibroval mi mobil. Harry mi odepsal. To je dobré znamení. Třeba to fakt v tom parku nebyl on.
***
Harry😊
Za chvili jsem tam. H
***
Do té doby, než se mě na to zeptá, budu dělat, jakože se nic nestalo.
Z pohledu Harryho:
Cestou v autě jsem vymýšlel, jak se jí zeptám na tento nechutný problém. Jelikož jsem nedokázal vymyslet ani jednu větu, která by ji neurazila, tak jsem se rozhodl, že budu dělat, jako kdyby se nic nestalo.
Zastavil jsem před mnou už dobře známým bytem, zazvonil a vstoupil dovnitř.
Opět jsem spatřil tu krásnou bytost, která dnes ovšem málem znásilnila buldočka, malého nevinného pejska. Pozdravili jsme se a rovnou usedli k jídelnímu stolu. An opět připravila něco z tradiční mongolské kuchyně. Bylo to fakt výborné, maso pro mě sice vypadalo neznámě, ale An mě ujistila, že psí maso zrovna nebylo dostupné. Při jídle jsme vedli konverzaci o našem dětství.
Po sklizení nádobí ze stolu jsme se přesunuli k televizi a dívali se na nějakou romantickou komedii, objímali jsme se a smáli se mým vtipným připomínkám k filmu. Análie se přiblížila k mým rtům a dala mi opatrný polibek na rty. Chce se mi zvracet jen při pomyšlení, že stejnými rty olizovala psa.
„Promiň, dneska se na to necítím, jsem nemocný," pro větší efekt jsem i zakašlal.
„Aha... Tak... no dobře," odvětila.
Z pohledu Análie:
Ví to, určitě mě viděl. Jsem v háji.
ČTEŠ
ZÁVISLOST *HSFF*
Fanfic*EMOTIVNÍ* *VTIPNÉ* Velmi emotivní příběh o lásce, který je ovšem trochu zvláštní... 13+ //nedopsano :/ ale fakt to stoji za to, trust me (posledni kapitola unor 2021)
