Criminal Parents /DOKONČENO/

Kapitola čtyřicet dva

Liam

Musel jsem si povzdechnout. Ach jo. Tohle úplně miluji, když se hádají. Dokonalost. Fakt že jo. Podíval jsem se směrem k Louisovi a Harrymu. Louis hleděl na mě a pousmal se. Rty naznačil:

"Postaram se o něj". Přikyvl jsem a rozešel se za Niallem. Také mě potřebuje. Když jsem vyšel na zahradu, zrak mi padl na něj, jak sedí na houpačce a hledí do dálky. Jak jsem přistupoval blíže, povšiml jsem si, že má v ruce cigaretu. Povzdechnul jsem si.

"Mohu si přisednout?", zeptal jsem se a on se na mě otočil. Poté svůj zrak zaměřil opět dopředu.

"Proč ne", pokrčil rameny. A tak jsem si sedl.

"Nevěděl jsem, že kouříš", promluvil jsem a on se na mě znovu podíval. Usmál se.

"Já také ne", odpověděl. Hned na to vytáhl krabičku cigaret a zapalovač z mé bundy.

"Dáš si?", zeptal se mě a já pohoupl rameny.

"Klidně", odvětil jsem mu. On vytáhl jednu cigaretu, kterou mi strčil do úst. Rozpálil zapalovač, kterým mi následně cigaretu zapálil. Nasál jsem ten kouř, a poté ho nechal kolovat dutinami, dokud jsem kouř nevydechl nosem.

"Neskutečně debilní vkus kouření, to ti řeknu Payne", řekl mi Niall a já se na něj podíval.

"Máte problém vy blonďatá prdel?", zeptal jsem se ho a on se ušklibl.

"Mám problém. Jak s těmi děcky, tak s tebou", řekl a zahleděl se do zahrady. Já se usmál a políbil ho na tvář.

"Ty máš problém? Ty moje košiško...", špitnul jsem a znovu ho sladce na tvář.

"Jo, mám. A oni taky"

"Lásko, nemají problém. Jen... jste se dneska s Harrym porafali. To se tak občas stává", vysvětlil jsem mu a pohladil ho hezky po vnitřní straně stehna. On znovu nasál kouř z cigarety, poté si povzdechl.

"Asi máš pravdu", uznal.

"Určitě mám pravdu, NiNi. Nedělej si starosti, určitě se to dá zase do pořádku", řekl jsem a položil jsem si jeho hlavu na své rameno.

"Navíc, je to dítě. Jak dlouho muže být naštvané?"

Harry

"Nesnáším ho! Je tak zlý!", vzlykal jsem hlasitě, zatím co mě Louis hladil po zádech.

"Hazz, on to tak nemyslel. Nechtěl být zlý, ale utekl si. Zmizel si. A to se nesmí", řekl mi Louis a já se na něj podíval.

"Vzal mi Teddyho. Jenom protože jsem si chtěl popovídat s Rogerem", popotahnul jsem.

"A kdo je to ten Roger?", zeptal se Louis. Do rukou mi zatím vyskočil Jude. Začal jsem ho jemně hladit po srsti.

"Je to jeden pán...", špitnul jsem. Louis koukal. Čekal na víc informací.

"Potkal jsem ho v parku, s Nickem. Ptal se mě na nějaké věci ohledně maminky a tatínka a potom se mě ptal i na strejdu Liama a Nialla. No a pak mě vzal na zmrzlinu a neustále se ptal na různé věci. Kam chodím do školy a tak. A nakonec... odešel a řekl, že děkuje a že se ještě uvidime", řekl jsem a Louis mlčel. Přemýšlel.

"Tak a teď mě omluv, půjdu spát", řekl jsem a setřel si slzy. Dal jsem Juda na zem a odešel do postele si lehnout. Chci svou maminku... chci ji zpátky...

Další kapitolka je tu☺️