Kapitola pět

1K 66 2
                                    

Louis

"Ne... prosím... Tati, přestaň!", křičel jsem zamčený ve skříni, vzlykajíc do polštáře.

"Otevři, Louisi. Chci si jen hrát", ozval se jeho hlas. Šlo slyšet z něj ta zákeřnost a zlo.

"Běž si hrát s Harrym! Vem si Harryho!", zakřičel jsem zoufale.

"Ale já si chci hrát s tebou! Ty jsi dneska zlobil! Ty si zasloužíš výprask!", řekl a já se rozbrečel ještě víc.

"Zavolám mámu! Zavolám mámu!", křiknul jsem, když v tom on otevřel. Vykřikl jsem a kopnul do něj, ale on mou nohu uchopil a přehodil si mě přes záda.

"Pusť mě?!"

"Maminka ti nepomůže, spratku!", okřikl mě a plesknul mě přes zadek.

"Auuu?!"

"Jde se na to"

"Ne, prosím! Prosím ne?!"

Liam

Probudil mě křik vycházející z pokoje, kde je Louis s Harrym. Podíval jsem se na Nialla, který tvrdě spal. Zvedl jsem se a vzal si baseboalku. Přeběhl jsem do jejich pokoje a vlítnul tam. Zarazil jsem se, když jsem spatřil Louise, jak sedí na kraji postele a pláče.

"Co se stalo?", zeptal jsem se a odložil baseboalku. On se ohledl a já viděl ohromné slzy v jeho očích.

"Chlapáku, co se děje?", zeptal jsem se a přistoupil opatrně k němu. Usedl jsem vedle něj a on mě obejmul. Pevně se chytl mého trička a rozplakal se.

"Popadni dech a řekni mi, co se stalo", řekl jsem mu a on začal popadat dech.

"M-Můj t-táta... ubližoval mě a mámě... pokaždé ublížil jen mě a mámě...", vzlyknul. Jeho drobounké tělíčko se úplně třáslo a jeho tvářička začala úplně hořet. Jakoby měl teplotu.

"Přestaň plakat. Budeš mít teplotu", řekl jsem a on se na mě podíval.

"Už je to pryč. Teď budete u nás, ano?", řekl jsem a setřel mu slzy.

"Slibte mi něco", řekl a já kývl.

"Copak?"

"Už mě k němu nepustíte, ani mého brášku", řekl a já se usmál.

"Nepustíme", odpověděl jsem.

"Na malíček?", zeptal se a nabídl mi malíček. Bylo rozkošné, jak měl malinký malíček oproti tomu mému.

"Na malíček", řekl jsem a spletl naše malíčky dohromady. On se usmál a obejmul mě.

"Dobrou", řekl a pak si znovu lehnul vedle Harryho. Chytl ho za ruku a zavřel oči. Usmál jsem se a nechal jim rozsvícenou lampičku. Kdyby náhodou...

Vrátil jsem se do ložnice, kde jsem viděl Nialla, jak se rozvaluje po posteli a jak mu teče z úst slina. Do toho chrápal jako čuník. A pak kdo tu chrápe. Ulehl jsem vedle něj a přitáhl si ho k sobě na hruď. Zivnul jsem a pak upadl do hlubokého spanku...

Další kapitolka po nějaké době🥰

Na přání @crazystrangeunicorn , vydala jsem co nejdříve jsem mohla🤣💁🏼‍♀️

Criminal Parents /DOKONČENO/Kde žijí příběhy. Začni objevovat