Criminal Parents /DOKONČENO/

Kapitola devatenáct

Poté, co Niall uložil děti, jsem se rozhodl nám připravit vanu. Je to věčnost, co jsme měli společnou vanu. Navíc mu to chci vynahradit kvůli zítřku, když máme to výročí a nebudeme schopni ho oslavit. Kvůli té debilní večeři. Aghrr...

Zapálil jsem svíčky kolem vany a připravil sklenice s vínem. Poté jsem zhasnul a vysvlékl se do naha. Vlezl jsem dovnitř a čekal.

Chvilinku to sice trvalo, než se Niall ozval:

"Liame?! Kde jsi?!"

"Tady!", křiknul jsem a usmál se. Slyšel jsem kroky, co se blížili ke koupelně, nakonec se otevřeli dveře. V nich byl šokovaný Niall.

"Liame..."

"Překvápko", řekl jsem.

"Ale výročí máme přeci až zítra", přešel ve vaně a pak mě celého projel pohledem.

"Já vím, ale já si řekl, že oba potřebujeme už nějakou tu romantiku", řekl jsem mu a on se uculil.

"To souhlasím"

"Nialle... je mi trapně, že jsi stále oblečený. Už se vysvlékni a pojď ke mě", pobídl jsem ho. Od trošku odstoupil a začal se svlékat. On je tak překrásný. To ploché bříško, ty jeho malé ručky, ty krásný jemný boky a ten krasnej baculatej zadeček. Bůh mě trestá!

Niall vlezl naproti mě a vzal si skleňku vína stejně, jako já.

"Tak zahajuji přípitek. Na mou krásnou druhou polovičku, bez které bych byl úplně ztracen", promluvil jsem a Niall se usmál.

"A na tebe můj milý, za to, jaký obětavý jsi a za to, že mě činíš šťastným", řekl Niall.

"Na nás"

"Na nás", přiťukli jsme si a pak jsme se každý napil. Odložili jsme skleňky a zahleděli se na toho druhého.

"Nelíbí se mi, že jsi tak daleko. Pojď blíž k taťkovi", řekl jsem mu a za boky si ho přitáhl na klín.

"Chcete mě mít až tak na těle, jo?", zeptal se Niall a já si skousnul ret.

"Ovšem že. Nechci, aby na mou krásnou trofej sahal někdo jiný, než já", odpověděl jsem a přejel svou dlaní po jeho stehně.

"Já že jsem vaše trofej, pane?", zeptal se a zasmál se.

"Ano"

"To má být pocta, nebo spíše urážka?", zeptal se a položil své dlaně na můj krk.

"Už mě docela sere, jak tu řečníš...", řekl jsem a dlaněmi sjel na jeho zadek, který jsem pevně stiskl. On vydechl.

"Měl by tě někdo umlčet", dodal jsem.

"V tom jste nejlepší vy, taťko", řekl mi Niall a začal svými boky pohybovat ze strany na stranu.

"Provokuješ..."

"Ano, to přesně dělám"

"Varuji tě, po tomhle si na zadek jen tak nedřepneš"

"Jsem připraven"

"Tak fajn". Vrhl jsem se na něj a povalil ho hezky pod sebe. Roztahl jsem jeho nohy a zarazil mu ho tam až po kořen. Já se s tím neseru. Niall vydal zvířecí vzdych a prohl jsem v zádech. Chvilku jsem se bál, aby se mi nezlomil.

"Začni... už něco dělej!", pobídl mě přírazen proti mému penisu.

"Jak si přeješ, můj milý". A tak to začalo...

Další kapitolka po delší době. Tentokrat trošičku intimní🥵