Criminal Parents /DOKONČENO/

Kapitola čtyřicet čtyři

Louis

Fakticky mě štvalo to, že se nebavili mezi sebou. A mě už to skutečně štvalo.

"Louisi! Oběd!", prolínal se Niallův křik domem a já zdvihl zrak od učebnice matematiky.

"Už jdu!", křiknul jsem nazpět a učebnici matematiky zabouchl. Seskočil jsem ze židle a rozešel se podél chodby ke schodum. Chtěl jsem sjet po zábradlí, ale rázem jsem se zarazil, když jsem viděl tu kancelář, ve které jsem predtim byl. Byla otevřená. Mohl bych se tam podívat. Není na tom preci nic špatného, když to tam prozkoumám.

Rozhlédl jsem se kolem sebe a poté se rozeběhl do té kanceláře. Zaběhl jsem a hned za sebou zamkl dveře. Přistoupil jsem ke stolu a otevřel šuplik, ve kterém byla ta zbraň. Vytáhl jsem ji a pořádně si ji prohlédl. Nevypadalo to, jako hračka. Jako vůbec ne. Odložil jsem pistoli na stůl a vytáhl skripta, co v nich byla. Posadil jsem se židli a skripta otevřel.

Pan Bing. Zabit zahadnými vrahy.

Paní Mendesová. Zabita a znásilněna.

Paní Malá. Zabita.

Byl tam celý seznam jmen nějakých lidi, co prostě byli zavražděni! Proč to tu mají?

Přejel jsem zrakem všechny jména, ale když jsem dorazil k posledním, moje srdce se rozbušilo než kdy předtím.

Paní Tomlinsonová, Zabita.

Pan Tomlinson. Zabit.

Máma s tatou! Zakryl jsem si pusu a snažil se nezačít křičet. Kdo jsou strejda Niall a strejda Liam? Jsou to vrazi?

Vytáhl jsem další věci, co tam byli. Byl tam nůž, byli tam noviny, byli tam náboje. V novinách se psalo o dvou vrazích. A já tomu nemohl uvěřit. Oni nám lhali... Musím to říct Harrymu! Vylétl jsem na nohy a rozeběhl jsem se z kanceláře. Zahlédl jsem Harryho, jak schází schody.

"Hazz?!", zařval jsem a on se otočil.

"Lou?", oslovil mě, ale já ho drapl za ruku a zatáhl ho do "našeho" pokoje. Zamkl jsem nás.

"Jsou vrazi! Jsou vrazi?!", křiknul jsem.

"Kdo?", zeptal se Harry zděšeně.

"Niall a Liam!", odpověděl jsem mu hekem.

"Panebože...", zalapal Harry po dechu a pak začal natahovat.

"Co budeme dělat?", zeptal se mě vystrašeně.

"Zabili naše rodiče...", nemyslel jsem vůbec na jeho otazku. Jen na to, že je zabili. Zabili je. Harry se zadrhl ale pak se hlasitě rozbrečel.

"To ne!"

"Pojď ke mě", řekl jsem a pevně mého malého brášku obejmul. On zaryl svůj obličej do mého ramene a vzlykal. Já měl taky slzy v očích. Ale musel jsem být silnej. Už pro bráchu. V tom se ozvalo ťukání.

"Kluci?"

"Jděte pryč!", zakřičel jsem.

"Co se děje?", zeptal se tentokrat Niall.

"Vypadněte!", zařval jsem a s Harrym přeběhl za stůl. Vzal jsem si do rukou baseboalku a chránil naše těla, kdyby sem pronikli. Liam odemkl dveře a oni vstoupili dovnitř.

"Co se stalo, kluci?", zeptal se Niall a já popotahnul.

"Zabili jste naše rodiče", řekl jsem a oni se zadrhli.

"Nezabili-"

"Zabili! Viděl jsem ty noviny! A zbraně! A ten váš seznam! Všechno jsem viděl!", zakřičel jsem. Úplně jsem se potil.

"Uklidníme se", řekl Liam a pomalu přistupoval. Já rozmáchl palkou a on rychle odstoupil.

"Držte se od nás!"

"Louisi-"

"Proč jste to udělali? Proč?!", zeptal jsem se. Harry se zatím ke mě zezadu tulil.

"Je to složitý!"

"Prostě zabíjíte pro zábavu?", zeptal jsem se jich narovinu.

"Ne! Už nezabijime! Už ne!", odpovídal Liam.

"Nevěřím vám!", zavrčel jsem.

"Od té doby, co vás máme v životě, jsme se nikoho ani nedotkli! Hrozně pro nás znamenáte a i když se hádáme, máme vás hrozně moc rádi!", řekl Niall. A já mu chtěl věřit. Jenže nesmím. Chtěl jsem promluvit, ale zaslechl jsem sirény. Otočili jsme se a já přistoupil k oknu.

"Jedou jsem policisté", řekl jsem a podíval se na ně. Oni se na sebe zděšeně podívali a poté k nám sběhli. Vzali si nás do rukou a hodně rychle s námi seběhli schody dolů.

"Ať se děje cokoliv, nevylejzejte", řekl Liam a otevřel dveře do sklepa.

"Je to pro vaše bezpečí!", dodal Niall a položil nás na zem. Ale než jsme tam stihli zalézt, dovnitř protrhla policie.

"A máme vás", přiřítili se k Niallovi s Liamem a ohli je o stůl. Hned na to jim na ruce narvali želízka a Harry se ke mě přitulil. K nám přišel další policista.

"Jste v pořádku? Udělali vám něco?", ptal se nás a já se podíval na Nialla. Přímo do jeho očí, v nichž byl strach i bolest. Lehce jsem pokroutil hlavou.

"N-Ne"

"Tak pojďte. Vezmeme vás na lepsi místo. Kde je klid a vyřešíme to", navrhl nám mile, zatímco Nialla a Liama odvedli... Bolelo to. Ale... co jsme mohli dělat. Nic.

Další kapitolka je tu. Louis s Harrym zjistili, že Niam jsou vrazi🙈

Jak to asi bude pokračovat?