Criminal Parents /DOKONČENO/

Kapitola čtyřicet devět

"A jsme tu", oznámil Liam, ale já se zarazil, když jsem spatřil policejní vozidlo.

"Proč mám blbý pocit?", zeptal jsem se. Z ničeho nic se mi sevřel žaludek.

"Potřebujeme se tam nějak dostat a zjistit, co se děje", řekl Liam a já se na něj podíval.

"A jak to chceš provést?", zeptal jsem se ho a on se zamyslel. Podíval jsem se pod sedadlo a spatřil falešnej knírek. A Liam měl tu policejní uniformu.

"Liame, nasaď si ten knírek a jdi to tam omrknout", vytáhl jsem knírek a podal mu ho.

"Dobrá", přikyvl a stáhl zrcátko. Nasadil si kníra a podíval se na mě.

"No?"

"Vypadá to dobře", řekl jsem a ještě sáhl pod sedadlo, kde byli brýle.

"Vem si ty brýle, ať tě nepoznají", řekl jsem a on otevřel dveře. Vystoupil a odebral si ode mě brýle, které si nasadil na oči.

"Hele nebýt v téhle situaci, tak už klečím na kolenou", řekl jsem a on se tak šibalsky usmál.

"Chceš?", zeptal se s úšklebkem na tváři.

"Vypadni"

"Fajn"

Liam

Zabouchl jsem dveře od auta a vyrazil směrem k děcáku. Držel jsem ruce na opasku a snažil se vystupovat jako policista. Docela ironie, ty vole.

"A kdo to byl? Viděla jste je?"

"Jak jsem řekla, neviděla! Neviděla!", zaječela ta žena a já si odkašlal. Oni na mě upřeli zrak.

"Co se tu děje, kolego?", zeptal jsem se hlubším hlasem. On nadzvedl obočí, ale poté se podíval na děcák.

"Dvě děti nejspíš unesl nějaký pouliční gang", odpověděl mi. Neříkejte mi, že to jsou naši kluci. To už by mě klepla pepka!

"Víme, přesně o jaké děti se tu jedná?", zeptal jsem se a podíval se na tu ženu.

"Byli tu úplně nový! Dnes... dnes je sem přivedli a já nevim, nevim proč se to stalo!", panicky plakala ta žena. Jsou nový. Z dneška. To se mi vůbec nelíbí.

"A jména víte?", zeptal jsem se ji a ona se na mě podívala.

"Louis a Harry se jmenovali. Byli to bráchové", popotáhla. Panebože... Tohle není vůbec dobré! Absolutně ne!

"Aha", kývl jsem a dal ruce v bok.

"Tak kolego, já to pojedu nahlásit na stanici. Vy vyslechněte tady slečnu", poplácal jsem toho policistu po zádech a ten jen pokývl hlavou. Rozešel jsem se k autu. Hodně rychlou chůzí. Otevřel jsem dveře do auta a zapadl.

"Tak co?", zeptal se Niall. Já si sundal brýle a podíval se na něj.

"Unesli naše kluky", prohlásil jsem a Niall si zakryl ústa dlaní.

"To ne...", pokroutil hlavou. Ale já kývl.

"Jo"

"A kdo?", zeptal se tiše. Úplně se začal z ničeho nic třást.

"To nevím", odpověděl jsem. Kdo by kurva mohl unést naše kluky? Ale někdo mě napadl.

"Ale vím jak to zjistíme..."

Další kapitolka je tu🙈