Princ Louis se zamiloval do prince Harryho. Stejně rychle jako se dva princové stihli zamilovat, tak rychle byla malicherností rozpoutána rozepře mezi jejich otci. Co budou muset podstoupit, aby mohli zažít své "Šťastně až do smrti"? Dočkají se ho...
Vystrašený princ couval tak dlouho, dokud nezakopl o kámen za sebou. Stejně rychle jako před tím stal na svých nohách, teď ležel na studené a mokré zemi. I když by mu měl modrooký Louis pomoci, i když by ho měl politovat, nezadržel svůj upřímný smích. Nelitoval toho namyšleného panáka a představoval si, jak asi vypadá jeho velectěné pozadí špinavé od trávy a bláta. A v tom okamžiku Adrianovi došla trpělivost. "Už toho mám dost!" zakřičel a snažil se zvednout ze země, ale díky jeho roztřeseným kolenům se mu to ne a ne podařit.
"Ukažte, pomohu vám výsosti." I když ho Liam neměl rád stejně jako jeho pán, stále si uvědomoval své postavení, které mu velelo panovníkovi pomoci a proto se od svého prince vzdálil a rozešel se k vyděšenému stvoření na zemi.
"Nesahej na mě!" zakřičel brunet, když se k němu strážce přiblížil a konečně se mu podařilo postavit na jeho nejisté nohy. "Tady už nebudu ani minutu!" to byla jeho poslední slova, než se rychle rozešel ke svému oři a co nejrychleji se rozjel pryč.
Mladý princ stále nemohl zastavit svůj upřímný smích. Nemohl uvěřit, že dospělý muž byl vyděšený ze tmy a nočního tvora uvnitř lesa. Třeba za mnou nebude v noci chodit, protože se mu noční zámek bude také zdát strašidelný. Napadlo ho a ta představa se mu velice líbila.
I jeho nejlepší přítel se musel zasmát nad celou situací. "Chtěl bych vidět jeho kalhoty." poznamenal a otočil se ke svému pánovi. V tu chvíli, jako kdyby se jeho srdce zastavilo. Krve by se v něm nedořezal. Po celém tělu mu naskočila husí kůže a jeho tělo se zastavilo v pohybu. Důvodem jeho naprostého vyděšení byly postavy, jenž spatřil za jeho princem. Minimálně deset černých příznaků stálo jen kousíček od mladého prince, který se nic netušíc smál úleku svého budoucího chotě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
V záři měsíce spatřil jejich meče i braně a on tak věděl, že nebyl dobrý nápad na toto místo vyrazit. "Louisi pozor!" zakřičel na poslední chvíli, než k němu stačili muži přiskočit. Princ, tak vyděšeně odskočil od svého místa a jen o vlásek unikl ze spárů neznámých útočníků. Hlasitý křik a smích se ozval lesem, když se muži rozeběhli proti vyděšené dvojici. Princův strážce neváhal a tasil svůj meč ochotný bránit svého přítele i vlastním tělem. Ten ho v tom však nehodlal nechat samotného a proto i on vytáhl svůj meč a postavil se mužům, kteří na ně zaútočili. I když bojovali statečně, bránili se svými meči a dařilo se jim blížit se ke svým koním, neměli proti mužům šanci. Byli ve velké přesile a proto byl za krátkou chvíli princ v jejich držení. "Okamžitě ho pu..." zakřičel svalnatý brunet, když spatřil jak prince drží čtyři z nich a snaží se ho spoutat. Svou větu však nedořekl. Obklopila ho tma. Mezitím, co bojoval s jedním z nich, ho druhý praštil přes hlavu velkou palicí. Rána byla natolik silná, že udatný strážce padl k zemi a bylo jisté, že ho čeká po probuzení pěkný bolehlav.
"Ne! Liame!" vykřikl vyděšeně maličký princ, který se nepřestával bránit a kopal okolo sebe jak nejvíce to šlo, aby se vymanil ze stisku silných mužů.
