Happy ever after- Larry|Niam

11.

Netrvalo to moc dlouho a brunet byl přivázaný k polstrované židli, aby nemohl utéci. Jakmile měli piráti jistou, že ho přivázali dostatečně pevně, s posměšnými výrazy se vytratili z kapitánovi kajuty. Liam se okamžitě začal rozhlížet okolo sebe a hledal něco, čím by se mohl osvobodit a nejlépe zachránit jak sebe tak svého přítele. Jeho zbraň nejspíše nechali ležet u lesa a on tak musel najít jiný způsob jak se ubránit. Štěstí mu přálo, protože na stěně viselo několik zdobených mečů a jelikož byl v místnosti sám, začal se pomalu na židli sunout směrem ke stěně. Šlo to velice těžce, ale musel se pokusit o útěk. Nemohl tady jen tak sedět a dělat, že se nic neděje. 

Ale bohužel neměl šanci. Stěna byla moc daleko a na židli se mohl jen těžce pohybovat. Proto když se posunul jen o půl metru, do místnosti vstoupil i její majitel, kterému se na tváři objevil úšklebek, když mu došlo, o co se mladík pokouší. "Snad mě nechceš opustit?" pronesl s hranou bolestí a rozešel se ke svému stolu, před kterým byl brunet přivázaný. 

Hlasitý povzdech se vydral z jeho hrdla a přestal se snažit. Svůj pohled přesunul na nově příchozího a sledoval každičký jeho pohyb. Snažil si nalhávat, že to dělá jen kvůli ostražitosti, ale pořád mu něco napovídalo, že ho k neznámému pirátovi něco táhne. To si však zakazoval. Nemohl k němu mít jakékoliv pouto. Vždyť chce ublížit jeho příteli. Chce ho prodat jako nějaké zvíře. I s ním má podobné plány. Nemohl si dovolit, aby se mu ta zrůda líbila.

"Proč jsem tady?" zeptal se, když muž vyšel z jeho zorného pole a on se tak začal cítit nejistě. Poslouchal každičký zvuk a snažil se přijít na to, co muž za jeho zády dělá. Vylekaně nadskočil, když se mladík objevil těsně za ním a znovu ho i se židlí přesunul na místo, ze kterého začínal se svým útěkem. 

"Určitě jsi chytrý, takže na to jistě přijdeš." pronesl klidným hlasem a už se nezdál tak povrchní a povýšený jako před tím na palubě. Svalnatý mladík překvapeně zamrkal, když se kapitán postavil těsně před něj a začal si na stole připravovat věci, které přinesl. Kus bílé látky, misku s vodou a mastičku. Nechápal proč ho jde kapitán pirátské posádky ošetřit. Přece mu na něm nezáleží. Je pro něho jen zboží. A právě to byl nejspíše důvod, proč chtěl ošetřit jeho zraněný nos. Nikdo by si ho s krví přes půlku obličeje a krku nekoupil. Další překvapení přišlo, když kapitán znovu promluvil. Zrovna v době kdy namočil látku do vody. "Možná to bude trochu studit." Natáhl své ruce k svalnatému brunetovi a pokusil se mu nadzvednout bradu, aby měl lepší výhled na jeho krk. On mu však nehodlal práci vůbec usnadnit. "Přestaň se chovat jako malé dítě jinak zařídím, aby tě to bolelo ještě víc." zavrčel podrážděně, když se mladík stále vzpouzel. Nesnášel, když mu lidé odporovali, ale musel přiznat, že pro tak nádherného bruneta měl slabost. 

Liam si jen znechuceně odfrkl. "Je mi to jedno." Nemohl mu dát najevo, že je mu jeho blízkost příjemná. Až moc. Překvapivě kapitán nepáchl jako zbytek posádky a ani nebyl nijak špinavý. Voněl po mýdle a kolínské. Nejspíše si pro svůj mladý věk zakládal na svém vzhledu. Zajímalo ho kolik mu opravdu je. I přes to se však nepřestával bránit. Po chvíli snažení to však piráta opravdu přestalo bavit a proto se bez váhání posadil do klína vzpurného bruneta, využívajíc překvapení, které tímto činem způsobil. "C-co to děláte?!" vyjekl brunet, jako kdyby ho na nože brali a celé jeho tělo ztuhlo. 

Nikdy se mu nic takového nestalo. Kvůli nízkému sebevědomí a stálé službě u prince se nikdy do takové situace nedostal. Byl nevinný a čistý jako lilie. Nikdy s nikým nezažil milostná dobrodružství. Nebyl natolik odvážný, aby někoho oslovil. Radši by se popral s celou pirátskou cháskou, než aby vyzval nějakého mladíka k tanci.