Happy ever after- Larry|Niam

19.

Liam sám sebe vůbec nepoznával. Nedokázal své tělo ovládat. Jeho mysl byla najednou prázdná. Zároveň však nemohl přestat myslet na piráta, se kterým se teď vášnivě líbal v jeho posteli. 

Všechno se to seběhlo tak neskutečně rychle. Jako kdyby se kapitán bál, že si to jeho budoucí milenec s každou další vteřinou rozmyslí. V jednu chvíli tancovali na palubě společně s posádkou a v další už byli na cestě do jeho kajuty. Byl si plně vědom, že všichni jeho muži ví, co přesně se v jeho pokoji bude dít. Věděl, že tím poruší veškerá pravidla, ale jemu to bylo jedno. Konečně dostal to po čem celou dobu toužil a nehodlal se toho vzdát jen kvůli nějakým pravidlům. Nikdy nepatřil mezi ty, kteří by se chovali podle toho, co se od nich očekává. 

Brunet s čokoládovýma očima skoro ani nemohl popadat dech. Tak moc jejich polibky byly vášnivé, až skoro zbrklé, ale ani jednomu z nich to vadilo. Naopak si to užívali plnými doušky. Jinak by to snad v tuto chvíli ani nechtěli. 

Jejich oblečení již dávno leželo na podlaze po celé místnosti. Tyto kusy látky již dávno nebyly potřeba. Zbavili se jich hned jakmile se za nimi zabouchly dřevěné dveře a zahalila je tma. Nelze ani popsat jaké to pro oba mladíky bylo, když konečně mohli beze strachu a ostychu prozkoumávat svými dlaněmi tělo toho druhého. A i když pirát už Liamovu pokožku měl možnost pocítit, bylo to pro něho stejně dobré a možná ještě lepší, než poprvé. 

Ani princova strážce nenechávalo pirátovo tělo chladným. Bylo to další poprvé, co s ním zažíval a už teď miloval ten pocit, který proudil celým jeho tělem, když jeho ruce bloudily po jemné pokožce modrookého mladíka. Čím déle se však tiskl k tomu skoro až křehkému tělíčku, tím více měl pocit, jako kdyby se upisoval ďáblu. Věděl, že takto už se chce cítit do konce svých dnů a věděl, že se jen tak té touze po kapitánovi nezbaví. Ale i přes to jak moc si milostnou chvilku užíval, se v něm znovu začalo probouzet jeho staré 'já'. 

Miloval jejich polibky i dotyky. Zbožňoval, když si ho k sobě kapitán tiskl a své nohy obmotával okolo jeho pasu. Líbilo se mu, když se ho pirát dotýkal a naopak, když se on mohl dotýkat jeho. Nic na světě by za noc s modroočkem nevyměnil. Avšak v jeho hlavě se znovu objevil ten malý červ, který způsobil, že si hledal cestu do této postele tak dlouho. Znovu začínal mít pochyby. Ne o správnosti celého aktu, ale o sobě samotném.

Opět pocítil ten strach z vlastního neúspěchu. Obával se selhání. Toho, že nebude dostatečně dobrý, že to nedokáže, že není dostatečný chlap na to, aby mohl prožít to láskyplné dobrodružství a zvlášť s tak nádherným stvořením, jako byl pirát pod ním. 

Trvalo to jen malou chviličku než si kapitán všiml změny chování jeho milovníka. Cítil, jak se jeho tělo napíná s každým dalším polibkem a dotekem. Skoro, jako kdyby mohl slyšet ten hlas v jeho hlavě, který zpochybňoval všechny jeho činy. A proto se rozhodl poprvé za celou dobu odtáhnout od brunetových rtů a promluvit. "Nepřemýšlej teď nad ničím." zašeptal tichounce a svými dlaněmi jemně hladil bedra svého společníka, kterému pohlédl do vyděšených očí. Svými stehny stále svíral jeho boky, jako kdyby chtěl mít jistotu, že mu znovu neuteče jako ustrašené kuře. Teď už totiž věděl, že i on touží potom, aby se to stalo. Teď už věděl, co způsobilo všechny jeho útěky a nervózní chování a právě proto nemohl dopustit, aby se to stalo znovu, protože si byl jistý, že všechno bude v pořádku. "Vedeš si výborně. Neboj se toho." Opravdu se ho snažil povzbudit. Nechápal důvod, proč o sobě tolik pochybuje.

"Ale já..." Liam chtěl něco namítat. Nejspíše se chtěl svěřit, že vše zažívá poprvé a bojí se svého selhání. Pirát ho však nenechal ani pořádně promluvit.