Bakugo
Když Haruka odešla trošku jsem posmutněl. Alespoň jsem se měl s kým bavit. A taky jsem si všiml že vypadala celkem nevyspale... Že by kvůly mě vstávala dřív ? Nevím jak daleko od školy je sirotčinec... Nechtěl jsem aby kvůly mě vstávala dřívěji, vždyť já jsem úžasný ! Nikoho nepotřebuju ! A taky jak byla starostlivá, to bych do ní vůbec neřekl. Ona vypadá spíš jako ten člověk kterého nic a nikdo nezajímá, prostě antisociál.
Celkem se těším až ke mě přijde s úkoly. Sice to bude trvat ještě pár hodin ale co jiného bych mohl dělat. Aspoň mohu koukat na televizi, tu si zapnout ještě zvládnu. Kupodivu, po její návštěvě se cítím líp. Anebo to bylo tou snídaní ? Že by mi tam dala Recovery Girl nějaký prášky proti bolesti ? Nevím... To se asi nikdo nedozví.
Haruka
U Bakuga jsem se nakonec zdržela trochu dýl než jsem měla v plánu. Naše třída je až na druhé straně školy takže musím běžet. První hodinu máme zase Aizawu (logicky) a já bych ho nechtěla naštvat. Působí jako velmi klidný člověk což velmi pravděpodobně znamená, že když se naštve, tak nechceš být poblíž. Ale co to zas filozofuju ? Musím běžet !
Už jsem ve stejné chodbě jako je naše třída. Super, stihnu to. Ale mýlím se. Rozezní se totiž školní rozhlas :,,Prosíme slečnu Haruku Jikanu aby se dostavila do ředitelny, děkujeme." řekne hlas naší ředitelské myši. Co jsem zas udělala ? Snad to nebude průšvih... To jsou jediné dvě myšlenky které mi v hlavě proběhnou když se otáčím směr ředitelna.
Když dobíhám k ředitelně, no, spíš docházím, tak už mám jazyk až na zemi a cítím se jako kdybych uběhla maraton. Chvíli ještě čekám abych se vydýchala a poté 4krát zaťukám (reference na Doctora Who,.. Někdo whovian ? Ne? Okey no...) .
Když vejdu už tam namě čeká ředitel a nějaká nadšeně vypadající růžovovlasá holčina. ,,Dobrý den Haruko" pozdraví mě ředitel ,,mám tady pro tebe dáreček" domluví a podívá se na růžovovlásku. ,,Ahoj já jsem Mei Hatsume, chodím do podpůrného kurzu a vytvořila jsem ti na žádost ředitele a pana Aizawy speciální dárek !!!" řekne nadšeně holčina a podá mi krabičku s modrou mašlí. Pochybovačně se na oba podívám a pomalu krabičku otevřu.
(Poznámka autorky: Teď vás trošku napnu :D)
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Když krabičku otevřu vidím tam jeden pár bronzově zbarvených, na pohled kožených rukavic.
,,Toto jsou rukavice se speciální izolací třídy A6. Což znamená že když budeš mít tyto rukavice, a něčeho se dotkneš (přes ty rukavice) tak na to nepoužiješ svůj quirk. Tak co říkáš na moje děťátko ?!" řekne Mei. ,,Už na UA bylo několik žáků s podobným problémem takže jsme na to připravení, taky ti z toho brzy doděláme boty." doplní ji ředitel.
Já nejsem slova schopna. ,,To jako že se můžu někoho nebo něčeho dotknout aniž bych ho ohrozila...?" ,,Ano, úplně normálně." odpoví na moji otázku ředitel.
,,Uíííííííí!!!" vypísknu radostí a nasadím si rukavice, ,,Děkuji děkuji děkuji !". Mei mi nabídne ruku ale já ji místo toho, kvůly zápalu radosti obejmu. Jak už vám asi došlo jsem dost emotivní. ,,Jak tak koukám líbí se ti styl který jsem vybrala, v podobném stylu ti potom udělám i hrdinský oblek." řekne Mei ,,Máš pravdu, mám ráda viktoriánský styl, strašně moc děkuju." odpovím ji a ani si nevšimnu že mi stekla slza radosti. Po tolika letech se zase můžu někoho/něčeho dotknout aniž bych ho ohrozila. Vy mě možná nechápete, pro vás je dotyk úplně normální věc, pro mě však ne. Dokážu se totiž vžít do situace Bakuga a chápu jak strašně špatný pocit to musí být, když si ani nemůžeš sníst svoji čokoládovou sušenku ,,A teď šup, běž se převléct do úboru na tělesnou výchovu, dnes máte trénink fyzických schopností." popožene mě ředitel. Když se rozloučím a odcházím, tak na mě ještě ředitel zavolá :,,A neboj se, Aizawa-sensei ví o tom že přijdeš později."Vím že je to kratička epizodka o ničem ale mám v plánu napsat NORMÁLNÍ kapitolu ještě dneska, maximálně zítra takže nebojte.
A potřebuju poradit, vadilo by vám kdybych napsala ještě jednu MHA fanfikci ? Bylo by tam jiné OC a jiný příběh, postava by totiž nechodila takhle normálně do školy. Chtěli byste to ? A jo, vím že mám rozepsané dvě knihy ale mě to prostě strašně baví 😂👉👈💙
ČTEŠ
Cesta ke slávě [mha ff]
Teen FictionKon'nichiwa, mé jméno je Haruka Jikanu je mi 16 let můj Quirk je čas a tohle je můj příběh o cestě za snem. 83 v kategorii anime :3 (datum umístění je: 11 listopadu 2020)