8 - Přespávačka

124 14 7
                                    


A tak se stalo. Nyní s Minou, Tsuyu, Ochaco, Momo, Hagakure, Izukem, Bakugem, Kirishimou, Lidou, Serem a Denkim po boku před Mominým sídlem. Jak už vám nejspíš došlo tak nejsme celá třída, a to protože ostatní buď něco měli anebo prostě nechtěli. Mimochodem, Bakugo je tady jenom protože ho sem dotáhl Kirishima s Serem. Dobrovolně by totiž na přespávačku s takovejma retardama nešel. Jediní rozumní tady jsou jenom Lida a Momo. Potom tady jsou buď retardi (já, Denki, Sero atd.) nebo skořicový rolky (Izuku, Ochaco ). Celkem zajímavá kombinace. No, uvidíme jestli to ten dům dražší než můj život, přestojí.


A vzhledem k tomu že Momo nechtěla mít problém se sousedy kdyby jsme byli moc hlasití, pokoje rozděloval Lida. Pokoje jsou po dvojicích a Lida se snažil vzít rozumného + ne zas tak tolik rozumného, pokoje dopadli takhle : Mina s Tsuyu, Ochaco s Denkim, Momo s Serem, Hagakure s Izukem, Kirishima s Lidou a já, (podle Lidy a Momo) jakožto nejzodpovědnější, jsem skončila s Bakugem.

Bakugo šel do pokoje předemnou a vzhledem k tomu že je to Bakugo nevypadal vůbec nadšeně že semnou musí mít pokoj. Bakugo rozrazil dveře a vybral si pravou půlku pokoje, na mě logicky zbyla ta levá. Pokoj byl udělán symetricky.  Na každé straně byla 1 postel, jeden noční stolek s lampičkou na čtení, polička na různé drobnůstky a skříň na oblečení. Bakugova polovina se lišila jenom tím že tam byly dveře do, od teď mojí a Bakugovi, koupelny.( Počkat- CO ?! Snad jste si nemyslely že budou spát v jedné postely !! Vy úchyláci XDD) Začala jsem si vybalovat.

Poté co jsem si do skříně vyskládala oblečení atd. tak jsem si všimla že byl čas na večeři. Všimla jsem si že tady Bakugo není. Vyšla jsem tedy z pokoje a zamířila do jídelny. V jídelně byli dva stoly. U jednoho seděli kluci a u druhého holky. Já jsem si tedy pochopitelně sedla s holkama.


Po jídle jsme si ještě povídali, holky o holčičích věcech a kluci o... netuším, videochrách ? Vážně netuším o čem by se mohli bavit, o holkách snad ne. Z mého uvážování o čem by si kluci asi mohli povídat mě vytrhla Momo : ,,Tak jak se vám tady líbí ?". ,,No tak hádej, jsem s Bakugem v jednom pokoji." zasmála jsem se. ,,Snad přežiješ noc." zasmála se semnou Mina. Takhle jsme si ještě chvíly povídaly, *kašel* *kašel* vůbec to nebylo 3 a půl hodiny *kašel*. Kluci mezitím už odešly. Zamířila jsem do pokoje.


Když jsem přišla do pokoje všimla jsem si že tady Bakugo není. ,,Nejspíš je v koupelně." zašeptala jsem svou myšlenku nahlas protože jsem slyšela zvuky vody z koupelny. Lehla jsem si tedy do postele, opřela se zády o zeď a začla jsem si číst naučnou knížku o psychice kterou jsem si s sebou vzala. Psychika mě totiž vždycky tak nějak zajímala vzhledem k tomu že po tom co mi sebrali rodiče jsem musela chodit k psychologovi. Chodím tam i teď, dřív jsem totiž měla depresi atd. a prý bi se to mohlo klidně vrátit protože když dítěti před nosem zatknete rodiče, celkem dost ho to poznamená. Vyléčila jsem se z toho jenom před necelým rokem.


Po cvhíly jsem slyšela otevření dveří od koupelny, tak jsem tedy odvrátila pohled a koukla se tam. Stál tam Bakugo a ručníkem si sušil vlasy. Bakugo v teplákách. JENOM v teplákách. BEZ trička. Vytřeštila jsem oči a omylem upustila knihu. Totálně jsem zrudla.  Bakugo se na mě podíval. V tu chvíly jsem bleskově sebrala knihu, otevřela jí na nějáké náhodné stránce a schovala se za ni, aby nebyl vidět můj obličej. Očima jsem ale stála koukala na Bakuga. Bakugo na mě chíly koukal a poté řekl :,, Tu knížku máš vzhuru nohama.". Zamrzla jsem a zrudla ještě víc.



Bakugo

Málem jsem vyprskl smíchy když jsem viděl jak si tu knížku "čte" vzhůru nohama. Odložil jsem ručník kterým jsem si sušil vlasy a došel k ní. Vytrhl jsem jí knihu, ryhle očima přeje název knihy,  otočil jí nohama dolů a vložil jí zpátky do rokou, kterýma Haruka vůbec nepohla. Byla úplně zamrzlá. Dýchala vůbec ? Ta kniha byla o psychice, asi jí to zajímá. Při pohledu na Haruku jsem vyprskl smíchy. Byla úplně zamrzlá, její tváře byly červěnější než Kirishimovi vlasy a měla na mě upřené vykulené oči. Po chvilce jsem se přestal smát, otočil jsem se k ní zády a šel ke svoji posteli přičemž jsem na svých zádech cítil její pohled. Lehl jsem si na svojí postel a začal projížděl sociální sítě.


Haruka

Nezmohla jsem se na jediné slovo ani potom co si Bakugo lehnul na postel. Po asi deseti minutách jsem byla schopná pohybu.  Odložila jsem knížku. Do rokou jsem si vzala pyžamo kartáček na zuby, mast atd. a šla do koupelny.  Když jsem se dosprchovala a umyla zuby vytáhla jsem svojí bylinkovou mast na jizvy. Namazala jsem si oboje předloktí a oblékla jsem si svoje pyžamo. To se skládalo z tmavě modrého trička s krátkým rukávem a černých legín. Vešla jsem do pokoje a sedla si na postel. Aby se mast lépe vstřebala začala jsem střídavě masírovat obě ruce. Dělala jsem to tak automaticky že jsem v tu chíly vůbec nepomyslela na Bakuga.


Bakugo

Když se Haruka vrátila vytřeštil jsem oči. Všiml jsem si totiž jejích rukou. Byly celé poseté jizvami. Haruka akorát přešla k posteli a se smířeným pohledem a lehkým úsměvem si, očividně něčím namazaná, předloktí začala masírovat. Tak moc mě to překvapilo že jsem bezmyšlenkovitě vyskočil do sedu. Haruka se mě očividně dost lekla, asi si nevšimla že jsem ještě vzhůru. Upřel jsem pohled na její ruce. Haruka zamrzla a koukala na mě. Pomalu jsem vstal a šel k ní. V jejích očích jsem viděl strach a obavy. Bezeslova jsem došel k ní. Celá se klepala. Donutil jsem jí si lehnout a lehnul jsem si k ní. Pevně jsem jí obejmul.


Konečně další kapitolka !! Omlouvám se že je tak krátká ale jinak by trvalo asi ještě dva dny než bych jí dopslala, ale nebojte, hned se jdu pustit do další kapitoly :)   <3



Cesta ke slávě [mha ff]Kde žijí příběhy. Začni objevovat