School 2020

IV

Otevírala jsem dveře a vešla na vyzvání. V tu chvíli jsem viděla paní doktorku.

,,Dobrý den, slečno Morrone. Ráda Vás tu vidím. Tak se tu posaďte a podíváme se na tu vaší nohu." Doktorka mi sundala dlahu a různě mi promačkávala nohu.

,, Vypadá to dost dobře. Noha je už zahojená a hlavně příště už nepadejte." Zasmála se na mě doktorka a já s ní.

,, Dobře paní doktorko. děkuji Vám moc. Slibuji, že příště už nespadnu. Nashledanou."

,, Nashle."Odešla jsem zpět do čekárny kde zrovna telefonoval táta.

,, Zavolám Vám později. Nashle." Típnul to a nabídl mi své rámě.

,, Tak co ta noha?" Zeptal se táta cestou na parkoviště.

,, Noha je v pohodě. Příště musím být víc opatrná. Kdo ti to volal?"

,, Večer to zjistíš. Večeře je v osm hodin přesně. Vem si na sebe něco pěkného. Budeme mít hosty."

,, Nějaký nový obchod?"

,,Nejspíš ano."

,, O čem?"

,, Neptej se zjistíš to." Koukla jsem se na něj a z jeho kameného výrazu bylo poznat, že z něj stejnak nic nedostanu. Cestou v autě jsem si psala s Mattem.Uběhl přesně týden od té nehody a za celou dobu se Joseph a ani Daniel neozval. Začínala jsem se o  ně bát, jelikož ani ve škole nebyli a Nat s Claire se o nich nebavili a dělali jako by se nic nestalo.

Bylo půl osmé a já se začala chystat.

Když jsem sešla schody tak tam na mě čekal Jeremy a Luyba.

,, Letty, musíme ještě chvíli počkat. Podle mamky tam smíme až nás táta zavolá."Řekl Jerry, který seděl v křesle. sedla jsem si do druhého křesla.

,, Neříkal náhodou táta, že  večeře bude přesně v osm? Jelikož je už osm deset a já mám hlad."

,, Co si budem já mám taky hlad a ty šaty mě škrtí." Řekla Luyba a přejela si přes břicho.

V tu chvíli přišla mamka a pozvala nás na terasu. První šel Jer a já s Luybou za ním. Když jsme tam přišli tak se nám málem zastavilo srdce. U stolu seděla rodina Morganových. Všichni z jejich dětí se na nás podívali. Sedla jsem si a všichni jsme dělali jako bychom se neznali. Táta nás všechny seznámil a kuchař nám všem donesl jídlo. Celá večeře proběhla v pořádku. Dozvěděli jsme se o jaký obchod šlo. Nešlo ani tolik o obchod jako spýše o uzavření příměří s jeho rodinou. Celá naše a i jejich rodina musela podepsat smlouvu. Po večeři a řešní práce jsme všichni šli tancovat.

,, Smím prosit o tanec?" Zeptal se Daniel.

,, Jistě."Odpověděla jsem a začala s ním tančit.

,, Kdy jsi mi chtěl říct, že jseš z mafiánské rodiny?"

,, Kdy jsi mi chtěla říct, že pocházíš z té největší, nejbohatší a nejznámější mafiánské rodiny?" Daniel se na mě podíval a zvedl obočí.

,, Já se ptala první, takže odpověz."

,, Dejme tomu, že  nikdy a myslím, že ty jsi to také neměla v plánu."

,, Máš pravdu,neměla. Kde jste byli s Josephem celý týden. Chápeš to, že já neměla žádného kamaráda, ketrý by mě zastavil předtím abych zabila Annu  a věř mi, že kolikrát jsem měla strašnou chuť."

,, Ale, ale. Nelži. Neříkej mi, že holky tě nezastavili. Takže mi chceš říct, že Anna ještě stále nehodila zpátečku?"

,, Ne nehodila a ano holky se mě snažili zastavit, ale já to nevydržela a "omylem" jsem jí zlomila malíček."Zasmála jsem se.
,, To víš, s mafiánkou  si nehraj." Oba dva jsme se smáli a povídali si. Zhruba po třech tancích jsem si šla provětrat hlavu do zahrady. Cestou jsem si vzala ješte skleničku s vínem. v půli cesty jsem si všimla Josepha jak kouká na hvězdné nebe.

,, Co tu děláš?" Zeptala jsem se a šla k němu. Otočil se a pousmál se.

,, Stojím a koukám na hvězdy." Došla jsem k němu a začala koukat s ním na nebe. Takhle jsme v tichosti koukali asi minutu a potom se na mě začal dívat.

,, Děje se něco?" Zeptala jsem se a napila se ze své skleničky.

,, Nic. Jen bych do tebe nikdy neřekl, že jseš mafiánka. Občas si měla takovej kukuč, ale ty a někoho zabít? Dovol abych se zasmál."

,,Nedovolím, jelikož já zabila. Divil by ses, ale z nás trojčat jsem zabila nejvíckrát... Jak sama, ale vidím ty jsi taky už zabil."

,, Jak si to poznala?"Zeptal se zmateně.

,, Jelikož, od prvního vidění co jsi se na mě podíval tenkrát na chodbě jsem viděla ten plamen v očích a poté to divadlo. Navíc tvé chování by tomu také odpovídalo... " Přiblížila jsem se k jeho uchu a zašeptala jsem mu: ,, nesnášíš když ti někdo odmlouvá tak jako já a máš u sebe zbraň." Řekla jsem a šáhla jsem mu do kalhot odkud jsem vytáhla krátkou 08. ,,Hmm, zajímavé. Na otisk prstu. To je první co jsem kdy viděla." Joseph mi jí sebral a dal si jí zpět do kalhot.

,, Jenomže ty také nejsi bezezbraně..." Přitáhl si mě blíž a chytil mě kolem zad. Začal mi vyhrnovat šaty, kde našel malej nožík pod podvazkem. Poté my zajel do vlasů kde vytáhl dvě spony, které my držely vlasy.

,, Vidíš jsem všímavej." Začal se ušklibovat. V tu chvíli  jsem mu vzala jednu ze spon a zastavila jsem těsně nad jeho krční tepnou.

,, Myslím, že zas tolik ne."
„ To samé si myslím také." Když v tu chvíli jsem si uvědomila, že v ruce drží můj nožík pod mím břichem. Mezi námi bylo neuvěřitelné sexuální napětí. Využila jsem toho a ještě víc jsem se přiblížila a začala jsem cítit čepel nože. Opatrně jsem ho chytla za ruku a nůž jsem si vzala. Obešla jsem ho a s úsměvem jsem se chystala odejít. On mě, ale chytil za ruku.
,, Nehraj si se mnou, jasný?"
,, Nebo co?" Odpověděla jsem s úšklebkem.
,, Nebo uvidíš co dokážu."
,, Ani nevíš kolik lidí mi vyhrožovalo a nakonec z toho nic nebylo."
Vyvlíkla jsem se mu a odešla.