School 2020

VI

Ráno jsem se probudila ještě dřív než mi zazvonil budík. Neměla jsem na nic náladu a další půl hodiny jsem ležela v posteli. Někdo mi zaklepal na dveře a já jenom řekla dále. Ve dveřích stál Jer.
„ Můžu k tobě?" Zeptal se a já jenom odkryla kousek mé deky a poklepala na místo vedle. On přišel a lehnul si vedle mě. Já si mu lehla na hrudník a on mě hladil po vlasech.
„ Co se stalo, že si přijela v deset a navíc taxíkem."
„ Nebudu ze sebe dělat nějakou obyčejnou holku, která s ním vleze do postele jenom když mě vezme na jídlo."
„ On s tebou chtěl spat?"
„ Ne to ne, ale tam kam mě vzal tak bral všechny se kterýma spal."
„ Tak to tě chápu."
„ Heleď Jery, prosím neříkej Mattovi a vůbec komukoliv, že jsem s ním někde byla."
„ To je samozřejmost."
„ Pustíme si telku?"
„ Klidně." S Jeremym jsme si pustili telku a koukali na film. Asi jsem se probudila vážně hodně brzo, jelikož jsme ho stihli dokoukat. Když film skončil bylo sedm hodin a Jer odešel se převléct. Já šla do koupelny a začala jsem se skrášklovat. Neměla jsem moc náladu na něco spešl, tak jsem si pouze dala řasenku a lesk na rty.

Šla jsem do jídelny kde jsem se nejedla a jela jsem sama do školy. Jela jsem sama a i docela dost brzo. Ani nevím proč, ale ten včerejšek mě docela rozhodil, ale co jsem taky mohla čekat.
Ve třídě jsem seděla úplně sama a okolo 7:50 začali chodit lidi. Vedle mě si sedla Claire a povídali jsme si. Když zazvonilo tak hnedka přišla učitelka.
„ Dobré ráno třído. Dneska si vezmeme třídnickou hodinu. Musíme si vybrat nové zástupce třídy a potom mám pro vás další zprávy. Tak tedy začneme. Mám tady pár tipů o tom kdo by mohl být zástupce. Já vám je přečtu a potom budete hlasovat. První pár je Phoebe a Jeremy, druhý Anna a Matt a třetí Letty a Daniel. Takže kdo je pro první pár?... Pro druhý?... Třetí?..."
Lidi ze třídy začali hlasovat. Když dohlasovali učitelka spočítala body a začala vyhlašovat.
„ Dobře, na třetím místě skončil pár číslo dva. A teď to bylo těsné, jelikož to bylo o jeden bod. Na druhem místě skočila Phoebe s Jerym a na prvním místě je tedy Letty a Daniel. Pojďte do předu." S Danielem jsme se na sebe podívali a šli jsme za učitelkou.
„ Tady máte nějaké informace o tom co přináší být zástupcem třídy. Ještě jedna věc. Škola se rozhodla pro to, že váš pošle na týden do Říma a na vás bude vymyslet program a zařídit hotel a odlet. Musíme letět ještě tento měsíc, takže si s  tím pospěšte."
Nevěřila jsem vlastním uším. Máme do měsíce zařídit cestu přes celý svět?
„ Můžete si jít sednout." Řekla učitelka a my ji poslechli. Přistál mi papírek na stole.

Po škole si tě vyzvednu u hlavního vchodu.
- Daniel

Podívala jsem se na něj a kývla hlavou na souhlas. Po zazvonění jsem šla do skříňky a našla tam malou krabičku s lístečkem.
-Od Josepha
Když jsem jí otevřela byl tam nádherný náramek.

Když jsem se podívala okolo sebe viděla jsem Josepha jak je opřený o skříňky. Krabičku jsem zavřela, vzala jsem si věci a šla za Josephem. Krabičku jsem mu hodila na hrudník a odešla.
On si snad vážně myslí, že mu hned odpustím. Jistě, že mu odpustím, ale né hned. To by to měl moc jednoduché.
****
Čekala jsem na Daniela a potom jsem viděla to jeho opět nablýskané auto. Viděla jsem jak nějaká postava sedí u spolujezdce. Když přijel až ke mně zjistila jsem, že to je Joseph. Daniel vystoupil a otevřel mi dveře do zádu.
„ Promiň, že nesedíš ve předu, ale Joseph neměl s kým odjet. Ráno jsem ho totiž taky vezl do školy."
Jenom jsem kývla hlavou a začala jsem se koukat z okýnka. Po půl hodině jsme dorazili k nim domů.

Daniel mě dovedl k němu do pokoje, kterej byl teda kouzelnej.

„ Páni."
„ Posaď se. Jenom si dojdou pro MacBook a hnedka se vrátím." Já ho poslechla a sedla si. Naproti mě se objevil krásný pohled na zahradu. Bylo to nádherné.
„ Už jsem tady. Vrhneme se tedy na tu dovču?"
„ Jo jasně. Jenom si s kabelky vytáhnu všechny ty papíry co mi dala učitelka a jdeme na to."
****
Bylo půl deváté a my měli vše přichystané.
„ Heleď pošli mi to ještě pro jistotu všechno na e-mail abych si to doma mohla vytisknout."
„ Já si to teď budu tisknout tak chceš to taky vytisknout?"
„ Jestli by ti to nevadilo tak klidně."
„ Jasně, že nevadilo." Daniel šel k tiskárně a já vše začala uklízet.
„ Zítra zajdeme za ředitelkou a vše jí řekneme. Když to schválí tak půjdeme za třídní a domluvíme se co a jak." Řekla jsem Danielovi a šla za ním. Daniel mi podal všechny vytisknuté papíry a já si je uklidila do desek.
„ Nebudeš mít doma průser z toho, že jsi tu byla tak dlouho?"
„ Nene, taťka o tom ví a řekl, že mamce to poví."
„ To je dobře. Byl bych nerad kdyby si měla kvůli mě problém."
„ To vůbec ne, ale už půjdu domů abych šla brzy spát. Jsem unavená."
„ No jestli chceš tak můžeš spát u mě." Zasmáli jsme se tomu.
„ Heleď teď ne, ale můžem se na někdy domluvit."
„ Dobře, mám tě doprovodit dolů a odvézt domů?"
„ Nene, to je dobré. Odveze mě domů Nathaniel. Stejnak dneska spí u nás doma tak mě odveze."
„ Dobře, buď opatrná." Šla jsem k němu a objala ho.
„ Budu, uvidíme se zítra. Ahoj"
„Ahoj."
Takhle jsme se rozloučili a já vyšla z jeho pokoje. Cestou jsem si kontrolovala ještě jestli mám všechny papíry a narazila jsem do Josepha, který šel naproti mě a četl si knížku.
„ Promiň, nedával jsem pozor a omylem jsem narazil." Řekl Joseph.
„ Ne to já se ti omlouvám taky jsem nedávala pozor." Až teď jsem se mu podívala do tváře a viděla jsem, že má brýle.
„ Od kdy nosíš brýle?"
„ Teď je mám nově."
„Aha."
„ Já... já se ti chci omluvit za ten včerejšek."
„ Dobře."
Chtěla jsem ho obejít, ale on mě nejspíš taky, jelikož jsme oba dva uhynuly na stejnou stranu a potom zase a zase. Chytla jsem ho za ramena a otočila jsem se s ním. Oba dva jsme měli volnou cestu a já odešla. Chvíli jsem čekala na Nathaniela a potom jsme vyrazili domů.