School 2020

XIII

„ Lettycie Isabello Morrone, budeš se mnou chodit?" Tohle byla první slova co jsem slyšela dnešního dne.
„ Taky ti přeju dobré ráno." Odpověděla jsem Josephovi ještě stále v posteli i když on už stál nad postelí v kalhotech a rozepnuté košili. On naklonil hlavu a stále čekal na odpověď.
„ Pojď sem." Řekla jsem mu a on poslušně přišel. Já ho chytla za košili a naklonila si ho k sobě a políbila ho.
„Stačí ti tohle jako odpověď?
„ Ne, nestačí."
„ Pane Morgane mám vám podepsat nějakou snlouvu o tom, že s vámi budu chodit a dělat vám vaši choť nebo vám stačí říct ano, budu?"
„ Ta smlouva by nebyla špatná paní Morrone, ale ano mi stačí a teď se oblíkněte, jelikož jdeme na snídani a nahá tam opravdu nepůjdete." Já jsem se tomu zasmála a znova si ho přitáhla pro polibek. On na mě upadl a já malinko vykřikla a oba dva jsme se začali smát. On mě pořádně obejmul.
„ Jsem hrozně rád, že jsme spolu tu dnešní noc prožili."
„To já taky, ale necháme si zatím vše pro sebe. Pokud to teda bude možný. Souhlasíš?"
„ Ne. Chci se tebou chlubit. Chci aby všichni věděli, že jseš moje."
„ Dobře, ale..."
„ Žádný ale. Už se krucinál převlíkni ať můžem na snídani. Mám hlad."
„ Klasický chlap." Tiše jsem zabrblala a šla se převléct.

Já:

Joseph:

když jsem zamkla pokoj tak mě Joseph chytil za ruku a propletl si se mnou prsty. Já se na něj podívala a chtěla jsem se mu vysmeknout, ale on mě držel dost pevně na to aby se mi to nepodařilo.

,,  Něco jsme si snad řekli, ne?"

,, Mně to je jedno, ale tebe můj táta zabije."

,, Proč? Matta taky nezabil a Nathaniela taky ne, tak proč zrovna mě by měl zabít?"

,, Jsem nejstarší, i když je pravsa,že jenom o pár minut, ale je to tak. Jsem tatínkovo malinká holčička. Navíc, co si budem, naše rodiny se nesnášeli dvěstě let, takže..."

,, Takže když si tě vezmu, upevní to rodinné zpory. Z čehoš vyplívá, že tvůj otec mi ještě poděkuje za to, že s tebou chodím."

,, Ty si mě chceš vzít?"

,, Třeba někdy v budoucnu si tě vezmu. Co já vím."

,, Ale ty brebto co to zase povídáš. Mám hlad, pojď už radši do té jídelny se najíst."

Ruku v ruce jsme přišli do jídelny. Seděla tam calá má rodina a ještě rodina Josepha. Všichni se na nás otočili a táta se začal kuckat. Potom vstal a šel za mnou. Podíval se na mě a jen otevřel pusu. Potom jí zase radši zavřel a odešel z jídelny. Já jsem se za ním otočila, ale to už mě chytil za ruku strejda a táhl mě ke stolu.

,, Nech ho být. Musí to všechno vstřebat, jetoho na něj moc a ty mu to moc neusňadňuješ. Pojď si sednout a užívej si přítomnosti tvé rodiny."

,, Strejdo to nejde, já za ním musím jít. Musím mu to vysvětlit. Moc mě to mrzí,že vám takhle kazím váš první novomanželský týden."

,, Vůbec nám nic nekazíš. Jsem rád za to, že jste se dali dohromady. Když chceš jít za tátou tak běž." Obejmula jsem strejdu a vyrazila za tátou. Jak se dalo čekat byl na balkoně v jejich apartmá.

,, Tati? Můžu dál?"

,, Jasně, že můžeš."

Šla jsem za ním na balkon a začala se rozhlížet po nádherné Sicílii.

,,Tatí, já jsem nechtěla aby jsi byl na mě naštvaný,ale sám si včerařekl, že mám nasloutchat svému srdce, tak jsem mu naslouchala. Já vím, že se to stalo rychle, ale já jsem šťastná a vždycky jsi říkal, že to je to hlavní."

,, Letty, já se na tebe nezlobím, ale překvapilo mě to. Vím,že jsem se nezachoval nejlíp, ale teď toho je na mě hrozně moc. Můj jediný bratr se včera oženil do toho se nám ztratil jeden kontejner s kokainem, takže jsem z toho celý nesvůj."

,, Tati, já ti slibuji, že ti se všim pomůžu a všechno bude dobrý. Mám tě hrozně moc ráda."

Objala jsem ho a najednou slyším výstřel a cítím jak se tátovi podlamují kolena a padá nazem. Jeho pád se zpomalil jenom díky tomu, že jsem ho objala. Jeho bílá košile byla celá od krve amoje šaty taky.

,, Nenene, tati?? Slyšíš mě?"

Rychle jsem mu dala obě dvě ruce na hrudník abych mu ucpala ránu a začala volat o pomoc. Do pokoje najednou přiběhla mamka se sourozencema a strejda se svou novomanželkou. Všichni přiběhli na balkon a Jer volal sanitku. Strejda se rozhlížel z balkonu jestli ještě někoho neuvidí, ale nikdo venku nebyl...

Zrovna vezli lehátko s tátou do sanitky a mamka jela s nima. Já se téměř sesypala. Začala jsem strašně brečet. Joseph mě obejmul a bylo mu úplně jedno, že jsem celá od krve. Strejda hnedka odjel k sobě do kanclu hledat toho kdo zastřelil mého otce. Luyba s Jeremym, Caroline a Nathaiel odjeli do nemocnice a já se šla za podpory Josepha převléct. Když jsem se převlékla Joseph a já jsme vyrazili do nemocnice. Vzali jsme sebou ještě Daniela a Phoebe. Celou cestu jsem brečela a koukala s okýnka.

Sakra Letty, srovnej se trošku. Táta se určitě uzdravý.  Stále jsem si říkala v podvědomí a snažila jsem se přestat brečet. Dorazili jsme do nemocnice a já rychle běžela k recepci.

,, Hledám Michela Morrone. Zhruba před půl hodinou ho sem přivezli sanitkou."

,, A vy jste jeho příbuzná?"

,, Ano, jsem jeho dcera."

,, A zbytek?"

,, Jsou rodinní přátelé."

,, To mě mrzí, ale můžete za ním pouze vy. Zbytek musí zůstat tady nebo můžete  jít ven."

,, Dobře. Můžete mi tedy říct, kde teď je?"

,, Na operačním sále, ale můžete na na něj počkat ve třetím patře v oddělení JIP."

,, Děkuji moc. Josephe, počkáte teda tady, prosím?"

,, Jasný, hlavně už buď vklidu, ju? Miluju tě. Ahoj."

,, Já tebe taky." Řekla jsem a vydala se k výtahu, který mě odvezl až do třetího patra. Na oddělení už všichni čekali. Když mě uviděli tak mě všichni šli obejmout. Chtěli po mně vysvětlením ohledně toho co se stalo. Všechno jsem jim to řekla a začala jsemchodit po oddělení sem a tam. Čekali jsme tam zhtuba 4 hodiny a potom jsem viděla jak ho vezou do pokoje.