Střípky Minulosti

27.

Otevřela oči a do očí jí praštilo ostré světlo vycházející za okny věže. Snažila si rozvzpomenout, co se včera stalo a vybavil se jí Vánoční ples. No vlastně jo! Budou dárky!

Potom se vedle ní cosi hnulo a ona se lekla. Pomalu, pomaličku otočila hlavu a potom začala křičet a proto se její noční společník také vyděsil a začal křičet taky.

Takže dva lidé, jenž spolu strávili noc se na sebe dívali a křičeli, protože byli vyděšení.

,,Zabini co tady děláš!" vyhrkla, když přestala křičet a rychle začala hledat nějaké oblečení. Akorát že když se rozhlédla po místnosti, její šaty byly na druhé straně a spodní prádlo merlinví kde.

Blaise si taky začal vzpomínat a došlo mu, že tohle vlastně zavinil on, proto zůstal spokojeně ležet na místě a Ginny se na něho zamračila.

,,Plánuješ odsud vypadnout nebo..." rozhodila rukama a naštvaně se na něho dívala.

,,Nemám důvod," pokrčil rameny a užíval si Ginnin vražedný pohled, i když se trochu bál, aby na něj neseslala vlastní netopýří kouzlo. Ale Merlin to vem.

,,Cože?" vykřikla a děkovala mudlovskému bohu, že v ložnici není nikdo jiný, protože by měli obrovský průšvih.

Nahnul se k ní. ,,Pansy se se mnou rozešla," vysvětlil a ve tváři se mu objevil ublížený výraz. Pansy miloval dlouhou dobu a čekal, že bude jeho životní láska a že s ní bude navždy. Ale kdyby jí opravdu miloval, neměl by důvod jí podvést.

Totiž už od začátku, kdy Dramione schůzky na Astronomické věži začaly, všichni kolem nich se také začali bavit. A jemu se již od začátku Ginny zamlouvala a měl pro ni slabost. Ačkoliv včera udělal špatnou věc, protože po rozchodu přece není normální, aby se hned jeden z dvojice šel vyspat s někým jiným, ale takový pocit porozumění ještě nezažil. Byla to jeho nejlepší noc v celém jeho rozmnožovacím světě, jak by sám řekl.

Ginny byla zaskočená, tohle nečekala. Z jedné strany to absolutně nechápala a byla smířená i s tím, že Blinny příběh už nebude mít pokračování, ale z druhé strany byla šťastná. Vlastně si nemohla nic víc přát, protože věděla, že ten polibek, kdesi na chodbách Bradavického hradu změnil hodně.

,,Jak? Proč?" nechápala.

,,Byla na mě naštvaná, že jsem se jí celý večírek nevěnoval, což ano, to nepopírám, ale potom na mě ve Zmijozelské společenské místnosti začala křičet a jaksi se dozvěděla, co se odehrálo mezi náma. Taky jsem si vysloužil pár nepěkných názvů na mou osobu," vysvětlil a Ginny přihmouřila oči.

,,Odkdy mluvíš, jak kdyby si vypadl z Hermioniny knihy?"

,,Aby byla sranda, protože slušného Blaise ještě nikdy nikdo nezažil," vysvětlil.

,,Oni vědí proč," odsekla a stále se snažila zoufale najít alespoň jeden kousek nějaké látky.

,,Stejně jsem z tebe včera viděl všechno," uchechtl se a ona na něho znova hodila avadový pohled, který uměla ze všech nejlépe. ,,Náhodou jsi velmi atraktivní žena, Weasleyová."

,,Kdybys sklapnul, necítila bych se tak ponížená," zavrčela. Ale nemluvila pravdu. Právě naopak, vůbec jakkoliv ponížená se necítila.

,,Prosím tě," rozhodil rukama a zazubil se. Ginny přímo iritoval jeho pohled na celou situaci.

,,Co na to řekne Harry? Co Parkinsonová?Merline, vždyť mě Malfoy a Nott budou chtít vykuchat!" plašila na všechny strany, když už našla alespoň tepláky a triko a zvedla se.