Střípky Minulosti

10. Nešťastná shoda náhod

Draco se usadil na postel a složil hlavu do dlaní. Opět nemohl spát. Kdo by také usnul, když by byl zvyklý chodit spát až někdy po půlnoci. Chyběla mu ta kudrnatá nebelvírka. Chybělo mu její nekonečné mluvení. Chyběla mu její přítomnost a její vůně. Její úsměv a její neustálé poučování, čemuž se celkem divil.

,,Nemůžeš spát?" ozvalo se naproti z postele. Tentokrát Theo. Blaise už dávno spal vedle Pansy, která se stala první ženskou obyvatelkou této chlapecké ložnice.

Draco zavrtěl hlavou, ale našemu panu myslitelovi došlo, o co se jedná.

,,Draco, jdi tam. Promluv si s ní o tom," poradil mu.

Jmenovaný si povzdychl.

Kdoví, třeba Hermiona bude chtít, aby byli spolu. Této myšlence se Draco uchechtl, protože Hermiona. Pochybuje, že potom všem by s ním chtěla být. Vždyť ani neví, jestli se jí taky líbí. Ale z jakého důvodu by ho teda líbala taky? Z formálnosti, aby ho nezklamala?

,,Máš pravdu." Vzchopil se a zvedl z postele.

Jen kývl Theovi na poděkování a beze slov odešel z jejich ložnice.

,,Alex? Co tady děláš?" zeptal se Draco, když vyšel z ložnice a spatřil sedět na jednom ze zmijozelských křesel blonďatou zmijozelku.

,,Nemůžu spát," odpověděla a kývla na pozdrav.

Draco se namísto toho, aby šel tam, jak původně zamýšlel, posadil na velkou pohovku naproti jejího křesla. Nedokázal se vzchopit, protože je to Draco, který emoce většinou nedává.

,,A co ty tady?" zajímala se.

Byla celkem ráda, že je tady, ale věděla, že kvůli ní to určitě nebude. A protože je na tom se všímavostí ještě lépe než právě spící myslitel poznala na něm, že se něco děje.

,,Měl jsem se sejít s Hermionou," odpověděl s povzdychem a Alex hned poznala, oč jde. Když se procházela s Theem badavickými pozemky, jejich řeč se netočila okolo ničeho jiného, než kolem stavu Dramione - prostě nejvíce zajímavé téma k hovoru.

,,A proto trávíš čas tady se mnou?"

,,Nejsem schopnej tam jít, nedokázal bych to," začal. ,,Ze začátku roku, když jsem se s Hermionou začal scházet, jsem jí věřil. Mohl jsem jí říct všechno, protože mi dala druhou šanci. Díky ní se se mnou začali bavit dokonce i Potter a Weasley. A teď? Jsme to zrovna my dva a je to složité."

Na druhou stranu, už jenom proto, že ho to trápilo, udělal obrovský pokrok.

,,Draco, zbytečně to ztěžuješ," řekla a přisedla si k němu. ,,Hermiona, ačkoliv ji moc neznám, je určitě vytrvalý člověk. Jestli byla schopná druhé šance, věř mi, že je schopná na tohle zapomenout. Navíc nevíš, jestli s tebou třeba nechce být taky. Přece jenom... zřejmě ti nedala facku a neutekla. Měli byste si o tom promluvit, ale chápu, že je to pro tebe těžké. Ale opravdu, nesmíš se z toho hroutit."

Draco se ztěžka nadechl. ,,Máš pravdu," odpověděl. ,,Odkdy jsi odborník na psychologii?"

,,Ještě mě neznáš, umím to odjakživa," ušklíbla se a usadila se na pohovce pohodlněji.

,,Ty by sis s Hermionou rozuměla."

,,Však už na tom pracuju," prohodila naprosto vážně.

Díky Thedorovi má spoustu nových přátel. Hlavně tedy Pansy, Hermiona jí také přišla moc fajn. No prostě má přes rok co dělat!

,,A co ty a Theo?" zeptal se, aniž by oba zaregistrovali pootevřené dveře chlapecké ložnice, ve kterých stál Theo. Slyšel ze společenské místnosti hlasy, tak se šel podívat, ale jakmile spatřil Alex a Draca, chtěl vědět, o čem si budou povídat. Ano, soukromí a další žvásty, ale tak co, slyšet by je mohl kdokoliv...