Ponypasty

Silent Ponyville 1, Ending 2

Ending - Začínáme péct

Situace - prohrání boje s Pinkie Pie

"Jabf... toš těbounmfdf... škonsuhumf..." druhá Pinkie vyplivla další krev, uchytila kopytem nůž, jak nejlépe mohla, táhla ho po zemi a pomalu se začala přibližovat k Pinkie. Pinkie se ostře nadechovala a soustředila se na světle růžovou klisnu před sebou.

Druhá Pinkie nabrala rychlejší tempo a opět se proti Pinkie rozběhla. Vypadala grogy, ale zároveň byla plná odhodlání opět zarýt nůž do masa Pinkie. Pinkie k druhé Pinkie nasměrovala pochroumanou polovinu těla a opět zvedla nohu.

Řeznický nůž přejížděl po zemi a všude létaly jiskry. Pinkie byla připravena zasáhnout. Na malý moment se zdálo, jakoby se všechno zastavilo na pokraji smrti, když se setkaly dvě síly, které se setkat nikdy neměly.

Nastala chvíle ticha, potom se ozvalo žuchnutí těla, které dopadlo na zem. Pinkie měla omámením a bolestí pouze napůl otevřené oči. Sotva vnímala bolest v místě, kde byl řeznický nůž zabodnut v jejím hřbetě.

Druhá Pinkie se usilovně snažila nůž z jejích zad vyndat a nakonec se jí to povedlo. Ačkoli druhé Pinkie nepřestávala z pusy téct krev, nemohla si pomoct a usmála se. Začala se smát své ležící oběti.

Zvedla nůž a silou ho zabodla zpátky. Zabodávala na stejné místo znovu a znovu, zatímco všude okolo stříkala krev.

Vše, co Pinkie slyšela, byly nárazy, když se jí nůž znovu zabodával do těla. Nedokázala se pohnout ani křičet, prostě tam ležela, krev z ní crčela na všechny strany. Druhá Pinkie se hýbala, ale to sotva vnímala. Vzdálené tlučení nože se ještě více vzdalovalo. Tlumené, ale rytmické zabodávání nože jako by ji ukolébávalo.

"Awww, to už je pryč?" našpulila Pinkie rty, když se podívala na bezduché tělo před sebou. Když jí odřezala nohy, šla si konečně vypláchnout pusu. Chybělo jí dost zubů, ale už mohla zase mluvit.

"Phooie, bojovala statečně. Zabila jsem jí před tím, než jsem si s ní mohla pohrát." Povzdechla si zklamaně.

"No nic! Jsem si jistá, že si ještě můžu pohrát s tím, co zůstalo!" zasmála se a trochu si poskočila. "Musím se ale ujistit, že ji správně využiji! Přeci jenom by nemělo cenu ji nechat zemřít jen tak pro nic za nic." Zasmála se nad představou nad věcmi, které by s ní ještě mohla udělat.

Sebrala opatrně skalpel a došla opět k tělu. Přiložila nůž k tělu a už chtěla odříznout její cutie mark, aby si ho mohla přidat na šaty jako perfektní doplněk.

Skalpel ji vypadl z ruky.

"Huh?" podívala se na něj nevěřícně, "tohle se mi nikdy s nástroji nestalo." Řekla a sehnula se, aby mohla skalpel znovu zvednout. Ten však jejím úchopem opět propadnul. Pokusila se na něj horlivě sáhnout, zvednout so, ale nehnul se z místa.

"Co se to ve jménu všech sladkých cukrovinek děje?" zeptala se zmateně a podívala se na své kopyto. Částečně jím viděla skrz. "Oh! Já hloupá!" zasmála se, "já mizím!"

Dívala se, jak jí začíná postupně mizet další část nohy, na které už ani neměla kopyto. Zvedla nohu a pozorovala, jak se mizení dostává až k jejímu tělu.

"Myslím, že je třeba vystrčit hlavu někde jinde!" zasmála se pro sebe, "Tenhle svět byl plný zábavy! Nemůžu se dočkat, až zjistím, kde budu příště!" usmála se a její tělo začalo mizet.

Celé její já za chvíli zcela zmizelo.

Twilight couvla a trochu si promnula svou bolavou hlavu. Promnula si čelo, nevědíc, co se přesně stalo, ale věděla, že to trvalo jen pár minut. Vzhlédla a uviděla svou kamarádku Pinkie Pie, jak tam sedí a má zavřené oči.

"Pinkie Pie? Jsi v pořádku?" zeptala se Twilight potom, co si ji prohlédla.

Poté Pinkie pomalu otevřela oči. Jednou nebo dvakrát zamrkala, podívala se na Twilight a prohlédla si knihovnu. Potom se podívala na své vlastní tělo. Chvíli to trvalo, ale najednou se jí na tváři začal formovat úsměv.

"Pinkie Pie?" zeptala se Twilight znovu.

"Oh... můj... bože!" zvolala Pinkie, vyskočila do vzduchu, hříva se jí se jí zježila do normálního tvaru, tělu se navrátily světlé barvy. Nadšeně poskakovala po místnosti. "Božínku! Božínku, Twilight! Tohle o tolik lepší!" smála se a poskakovala po domě Twilight.

"Opravdu? Takže to Ponoření fungovalo?" řekla Twilight a usmála se na svou kamarádku, která už byla zase ona.

"No SAMOZŘEJMĚ!" zastavila se na vteřinku s obrovským úsměvem na tváři. "Děkuji, Twilight! DěkujiděkujiděkujiDĚKUJI!" věnovala svému fialovému jednorožci pořádné objetí. Twilight si nemohla pomoct a zachichotala se.

"No, jsem ráda, že jsem mohla pomoct a že je ti lépe." Usmála se Twilight šťastně.

"Oh, cítím se skvěle! Cítím se dokonce ještě lépe, než když jsem byla šťastná!" povzdychla si spokojeně. "A to si zasluhuje pouze jednu věc!" zvedla přední nohy do vzdychu, "OSLAVU! A pozvu na ní VŠECHNY PONÍKY Ponyvillu!" zvolala a vyhopsala z Twilightina dom, aby mohla rychle oslavu připravit.

"No... to, že ji vidím šťastnou aspoň, vynahrazuje ty obrazy v její hlavě." Zachichotala se Twilight, promnula si hlavu a byla ráda, že své kamarádce mohla pomoct.

Pinkie Pie plna nadšení skákala k Sugar Cube Corner.

"Wow~ Opravdu se cítím, jako bych chytla novou jiskru!" zachichotala se pro sebe a koukala po veselých ponících Ponyvillu, kteří užívali dne. Přeci jen v Ponyvillu znala všechny, byli tak veselí! 

Byla za to ráda a byla ráda, že je rozveselovala právě ona

"... ale je jich tu tolik!" řekla si, když si vzpomněla, kolik poníků tam žilo. "A určitě nechci, aby to vypadalo, jako bych někomu věnovala více péče, než někomu jinému." Pousmála se té myšlence.

"Oh! Už vím! Začnu si pořadník! Tímhle stylem to nebude vypadat, že se bavím jen s mými oblíbenými!" zachichotala se sama sobě. "Ale nemůžu si vybírat příliš často; jinak bude podezřelé, že všichni začnou mizet!" pomyslela si s úsměvem na tváři.

"Ale já se prostě nemůžu dočkat! Zabere celou věčnost, než dám opět dohromady ty šaty, ale vycházet s tolika poníky bude taková zábava! A k té příležitosti přeci nesmím zapomenout udělat své super-duper-úžasně-fantasticky-speciální cupcakey!"

Pinkie Pie vesele připravila oslavu v Sugar Cube Corner.

-Konec-