Ponypasty

Suprise: Cupcakes 2 - part 6 - KONEC

Autor: foxyloxykrabbe

Vydržela jsem už dost dlouho. Budu trpět a zemřu a nikdo ani nebude vědět, že jsem kdy žila. Dokonce ani moji nejlepší přátelé - Dashie, AJ a Twi. Už je nikdy neuvidím předtím, než odejdu nadobro. Loučím se~

"Pinkie, víš, že by tvá hlava byla dobrá cena za všechny Raritiny šaty! Nebo by se možná hodila Fluttershy, nebo AJ nebo Rainbow Dash, nebo Twi!" řekla klisna.

"J-jak t-to... ž-že z-znáš mé přátele?" zeptala se Pinkie.

"No, je to úplně to samé jako jak znám tebe! A teď sklapni!" zařvala pegaska a opět odešla do temnoty, jako by chtěla ještě něco přinést.

"C-co to d-děláš?" zeptala se znovu Pinkie apocítila, jak jí hlava začala třeštití bolestí.

"Oh, jen potřebuji ještě pár věcí! Nelíbí se mi, jak ta tvoje hlava teď vypadá, takže ti našiju tvou kůži zpět!" řekla klisna a za chvíli objevila jehlu a nit.

"O-ok," řekla paranoidní Pinkie připoutaná na kovové desce na stěně a koukala do tmavých koutů místnosti.

"Oh, tady jsou! No, tak bychom se mohli pustit do přišívání, ne?" zeptala se klisna.

"U-um... O-ok..." odpověděla Pinkie. Její hlava šíleně bolela a byla celá ztuhlá. Stejně na tom byla i její kopyta, která byla pokryta ještě více hnisem. Pouta se jí prodřela až na kost. Pegaska jí přišila skalp pomocí jehly a nitě opět zpátky. Pinkie poté ze sebe vydala hrůzostrašný křik, který bylo slyšet po téměř celém Ponyvillu a téměř všechny vzbudil.

"Buď zticha Pinkie, prostě zmlkni!" řekla klisna když stále přišívala Pinkiein skalp pomocí svých kopyt.

"huh? Co se to děje? Proč jsou všichni vzhůru?" Pan Cake zalapal po dechu. "je to snad další oběť zločinů, které se teď dějí?" zeptal se.

"Uuh! Koukni se, co jsi díky té své hlučné tlamě způsobila!" řekla klisna.

"O-omlouvám se..." zašeptala Pinkie.

"hey, kam asi vedou tyhle dveře?" zeptala se paní Cakeová.

Klisna zalapala po dechu. "Ale ne! Podívej se, co jsi způsobila ty jedna nemotorá, malá-" zastavila se. Naslouchala blížícím se krokům z přízemí. Zalapala po dechu a snažila se ukrýt v nejtmavším rohu místnosti, kde doufala, že si jí nikdo nevšimne.

"hmmm... Vypadá to, že se nic neděje. Pojďme zase spát drahá," řekl pan Cake.

"Uuh! Co to s tebou je! Málem jsem byla kvůli tobě přistižena! Teď už buď zticha, nebo to Gummy pořádně slízne!" řekla klisna a vytáhla řeznický nůž.

"C-co to d-děláš?" zeptala se Pinkie.

"Oh, jen potřebuji nějaký transplantát! Teď drž-" odpověděla jí klisna a rozřízla břicho růžové klisny. Poté vzala hroty a začala škubat a tlačit na jednu Pinkieinu ledvinu, která po pár sekundách vypadla. Pinkie vydala hrozivé zapištění, které tentokrát vzbudilo jen Cakeovy. Téměř okamžitě šli zase spát, ale než se tak stalo, zavolali aspoň policii.

"hmm... Možná bych teď měla někam na chvíli zmizet... Ty tu zůstaň Pinkie, za chvíli jsem zpátky!" řekla klisna, oblékla si opět ninja oblek a nasadila zařízení a odletěla z Ponyvillu.

"P-pomoc... prosím... kdokoli..." Pinkie málem upadla do bezvědomí, když velmi hlasitě zařvala, což opět vyhnalo Cakeovy z jejich postele. Prohledali všechna možná možná místa. Museli zatím prozkoumávat sami, protože policie zatím nedorazila.

"Je... je tu někdo?" zeptala se paní Cakeová.

"Nemyslím, že ti někdo odpoví, když tu ani nemusí být. Doufejme, že je to třeba z vedlejší ulice, tak pojď zase do postele, miláčku," řekl pan Cake a opět se s paní Cakeovou uložili do postele. Později té noci letěla bílá pegaska do Canterlotu. Přistála v trůní místnosti a něco začala hledat.

"hmmm... Oh! Je to v Ponyvillu! Whoops, já hloupá!" Poté letěla zpátky do Ponyvillu, tam, kde byla Pinkie. Byla sice sotva při vědomí, ale i tak se ještě držela při životě. Ještě jednou zakřičela, hlasitěji, než posledně. To už pan Cake nevydržel a prohledal každičký kousek Sugar Cube Corner. Tentokrát našel dveře do sklepa, a když do něj sešel, spatřil příšerně znetvořenou Pinkie. Byla napůl v bezvědomí, vlasy rovné a matné, její skalp a hruď poseta velkým množstvím ran a na nohou měla pouta, která jí dřela tak, že měla svoje kopyta pořádně nateklá a obalená hnisem. Rychle vyběhnul zpátky nahoru a v panice, po tomto strašlivém objevu, znovu zavolal policii. Poté, co přijela, byla vělmi šokovaná tím, co viděla ve sklepě. Okamžitě zavolala Canterlotské stráže a řekla jim, co se přibližně stalo, nic nevynechávaje. Najednou uviděla klisnu se světle žlutou hřívou, která se chtěla proplížit do Sugar Cube Corner.

"hej, ty! Kdo jsi? Ukaž se!" řekl jeden hřebec ze stráže.

Ona však jen zatřásla hlavou a snažila se do něj dostat s ještě větším úsilím.

"hej, neignoruj mě, řekl jsem, ukaž se!" zařval ten hřebec.

"A proč bych měla?" řekla klisna.

Hřebec zalapal po dechu. "Zní mi velmi povědomě... možná je to jen má představivost..." pomyslel. Potom však na světle klisna nakonec svou tvář ukázala.

Znovu zalapal. "Jsi to ty! Chyťte ji!" zařval. Zatím policie dole ve sklepě sundala pouta z Pinkieiných kopyt a začala se jí ptát na různé otázky. Řekla jim, že jí klisna neřekla své jméno, ale aspoň jim řekla, jak vypadala. Stráže mezitím onu klisnu chytily a dovlekly jí dovnitř, aby jí ukázaly policii. Policie jí nasadila pouta a svlékla jí z jejího ninja obleku a též jí zabavila onen komunikátor z ucha.

"Proč- Já věděla, že ti nemůžu věřit. Znovu si tě ale najdeme, a poté budeš trpět... VELICE TRPĚT!" klisna byla poté odvezena pryč. Pinkie se po této hrůzné události uzdravila, avšak si 

přesně pamatuje, co se stalo... Až do dneška.

Pátek, 31. října

Výstřižek z deníku:

Má princezno, obávám se, že vyvázla. Dnes, až se dostanu z tohoto příšerného vězení... jí konečně dorazím... a poté opět přijde náš čas.

~Suprise