Ponypasty

Silent Ponyville 2, Kapitola 5

Fluttershy se o násadu mopu opřela celou svou silou až nakonec konečně praskla. Přesně taková délka, kterou potřebovala. Pevně se do ní zakousla a zhluboka dýchala nosem. Kolečka v hlavě jí šrotovala, její tělo se snažilo bojovat proti jejímu rozhodnutí, ale už se tak rozhodla.

Opatrně se znovu podívala do zrcadla; její tělo se začalo třást. Opatrně zvedla kopyto a její tělo křičelo bolestí, jakmile se dostalo do bolestivé pozice. Zakousla se do násady ještě více, její dech se začal měnit na dech paniky. Léčivý nápoj utišil nějakou tu bolest, ale nedokázal utišit tohle.

Měla jen jeden pokus na to to udělat, a musela se na to dívat, aby neudělala nějakou chybu, Nesměla ani mrknout. Srdce jí bušilo až v krku; slyšela každý sebemenší dech, když si snažila kopyto srovnat správným směrem. Srovnala ho, jak nejlépe mohla a poté jedním prudkým pohybem kopytem škubla.

KŘUP

Fluttershy ječela i s násadou v puse jako nikdy předtím, bolest se ve velkém dostavila okamžitě, jako by jí začaly bodat rozžhavené nože. Její tělo se znovu zřítilo k zemi a z očí se jí začaly řinout nové slzy. Zhluboka oddechovala a snažila se z té bolesti vzpamatovat.

Ležela tam a v jejím křídle tepalo bolestí jako ještě nikdy. Donutila se se zvednout a prohlédnout se v zrcadle; musela se ujistit, že křídlo nahodila zpátky správně.

Jedním okem si zkušeně prohlédla křídlo. Ačkoli bylo celé od krve, bolelo způsobem, jakým nikdy sama nezažila, viděla, že křídlo je ve správném tvaru. Dokázala ho nahodit správně. Modlila se, aby mohla létat, až bude uzdravené.

Lehla si na záda a snažila se své poraněné křídlo držet, jak nejrovněji mohla. Ačkoli měla nyní k dispozici pouze jedno kopyto na ošetření svých ran, dokázala si s tím poradit. Opatrně položila násadu na křídlo, aby ho udržela rovně a doufala, že to pomůže křídlu se zahojit. Vzala obvazy a opatrně násadu ke křídlu přivázala.

Zdálo se to nesnesitelné, ale jakmile byla hotová s křídlem, ošetřila si i ostatní rány.Zhluboka oddechovala a opatrně se zvedla, podívala se na sebe do zrcadla, aby si prohlédla svou práci.

Její obličej byl skoro celý v obvazech, vidět bylo pouze její zdravé oko. I její kopyto bylo obvázané a bylo zvednuté v šátku, který měla uvázaný okolo krku hned pod lucernou, takže mohla mít na krku oboje. Její tělo bylo obvázáno do nových obvazů už po třetí, hlavně aby se ujistila, že se nejstarší rány hojí správně. A konečně bylo její křídlo v provizorní dlaze, kterou dokázala dokonce přitisknout i ke svému tělu.

Povzdechla si nad stavem svého těla. Bylo jen těžko uvěřitelné, že to všechno se skutečně dělo, ale zároveň nedokázala popřít všechnu tu bolest.

"... Jestli... Jestli se Rainbow Dash a Pinkie Pie něco stalo... dokázaly... dokázaly se postarat o své rány?" zamračila se na sebe Fluttershy a znovu se prohlédla, "Rainbow Dash je lehkomyslná... ale zase je silná... možná je v pořádku, určitě by se těm příšerám tady ubránila... ale Pinkie Pie..." zavrtěla hlavou, "Ne... Pinkie Pie už si tímhle taky prošla... a-ačkoli se mi to nechce věřit... určitě... určitě je taky v pořádku. Obě mé kamarádky jsou v pořádku." Usmála se na sebe do zrcadla a snažila se sama sebe uklidnit, ale moc to nefungovalo. Znovu se zamračila a odvrátila zrak, "Aspoň... aspoň v to doufám..."

Otočila se a prohlédla si všechny své věci. Po jízdě na plošině skončila v koupelně, kde jako by hnijící svět neměl žádnou moc. Vypadala, jako by se už dlouho nepoužívala, ale nebyla ani z daleka v takovém stavu, v jakém byla nemocnice. V rohu našla mop, který také vypadal, jako by ho už léta nikdo nepoužíval.