Ponypasty

Silent Ponyville 2, Ending Tak to zkrátka je

Situace: Fluttershy si neprohlédla všechny vzpomínky, ale v Druhém světě potakala Pinkie Pie i Rainbow Dash.

Fluttershy se zhluboka nadechla a pozorovala temnou bytost před sebou. Její přítomnost už jí nevadila, ustála jí, ale být před ní jí stále nahánělo husí kůži.

Ale byla rozhodnutá udělat to, co musela.

Fluttershy k ní pomalu přistoupila a bytost jí zvědavě pozorovala.

"Tati... já... vím, že... se toho... hodně stalo..." Začala zdrženlivě Fluttershy a dál se přibližovala, 

"Ale... všechno už je to za námi. Já... jsem ve svém životě dál. Udělala jsem si kamarády, které mám moc ráda, žiju šťastně ve vlastním domečku, našla jsem svou lásku..." usmála se Fluttershy sladce. Bytost se nehnula z místa a Fluttershy udělala poslední krok.

"A... hádám, že bych tohle všechno neměla, kdybys tu nebyl ty." Vzhlédla k bytosti s úsměvem, 

"Jsi součástí mého života... a musím si to připustit."

Bytost jí stále pozorovala, její rudé oči jako by jí viděly přímo do duše. Když pozvedla hlavu, Fluttershy se usmála. Zavřela oko a bytost se k ní přiblížila s otevřenou pusou.

Temnota pohlcovala všechno kolem, čemu mohla rozumět. Nebyla tu žádná bolest, jen šílené zmatení. Jako by se s ní tlouklo a houpalo, jako by byla tažena vodou, ale přesto byla schopná dýchat. Přetáčela se a otáčela se temnotou, až něco prasklo.

Najednou si uvědomila, že je zpátky v realitě.

"Ugnnn..." vzdychla Fluttershy a promnula si čelo. Z nějakého důvodu teď ležela na podlaze. Pomalu se zvedla a otevřela oči. Stála před ní Twilight, které si také mnula čelo.

"Ugh... jsou všichni v pořádku?" zeptala se Twilight a otevřela oči.

"Cítím se... dobře..." řekla Fluttershy trochu překvapeně. Hmatala všude kolem sebe a snažila se najít místa, která měla obvázaná, ale obvazy byly pryč a rány byly zahojené.

'... Nejspíš existovaly jen na tamtom místě...' pomyslela si Fluttershy a opatrně si přiložila kopyto k obličeji.

"... Jo... jsem... v pohodě..." Ozvala se dál Pinkie, ačkoli to nebyl její obvyklý veselý hlas. Fluttershy k ní otočila hlavu a spatřila, že má rovnou hřívu a dívá se do země se smutkem ve tváři, "Ale... všechny jsme se dostaly ven v pořádku, ne?" Pozvedla Pinkie hlavu a podívala se nejdřív na Fluttershy, potom na Rainbow Dash.

"...Jo..." bylo to jediné, co řekla Rainbow Dash, než vstala. Otočila se ke dveřím a vyrazila k nim.

"Hej, Rainbow Dash, kam to jdeš?" zeptala se Twilight, která začala zmateně mrkat.

"... Já... se jdu projít..." bylo vše, co Dash řekla, než dveře otevřela a vyběhla ven.

"Hej... Dash, počkej, musíme si promluvit..." řekla Fluttershy, postavila se a vyběhla ven za Dash.

Twilight zmateně mrkala a pozorovala, jak právě její dvě kamarádky odešly.

"Pinkie... co přesně se stalo?"

Pinkie si povzdechla a podívala se Twilight s vážným výrazem, "Twilight... musíš mi něco slíbit..."

"... A co?" Zeptala se Twilight zmateně.

"Slib mi, že už to kouzlo NIKDY nepoužiješ, ať už je případ sebehorší."

Fluttershy a Rainbow Dash se v tichosti procházely Ponyvillem. Nic neříkaly a ticho by bylo ohlušující, kdyby všude kolem nebyly zvuky Ponyvillu, který pokračoval dál ve svém obyčejném dni. Dash je vedla ke svému mrakovému domu.

Zdálo se jim, jako by šly už celou věčnost, než se Dash zarazila na cestě k jejímu domu. Fluttershy se také zastavila a ustaraně Dash pozorovala.

"Fluttershy..." Promluvila konečně Rainbow Dash, jako by už měla řeč dávno promyšlenou dopředu, "Myslím... že bude nejlepší... když se rozejdeme..."

Fluttershy pocítila bodnutí u srdce, o kterém věděla, že přijde.

"... Protože... se zkusíš za dva měsíce dostat k Wonderboltům... že?" Odpověděla Fluttershy slabě.

"No... víc než to..." Dodala Rainbow, "Nemyslím si, že jsem pro sebe ideální... a já si určitě lásku nezasluhuji."

"Ale..." Začala Fluttershy, která si stále snažila si Rainbow udržet, ale všechna správná slova se jí zadrhávala v krku. Nedokázala se přinutit cokoli říct.

Fluttershy sklopila hlavu a v koutcích očí se jí začaly hromadit slzy. Věděla, že tenhle moment přijde, ale stejně to bolelo více, než chtěla.

"Ale... stále jsme... kamarádky... že?" Vysoukala nakonec za sebe Fluttershy.

"... Řekla bych, že do té doby... dokud tu stále mám kamarády." Zamumlala tiše Rainbow Dash.

"Dash... my..." Fluttershy pozvedla hlavu, "Nikdy nepřestaneme být tvými kamarádkami jenom proto, že od nás na chvíli odejdeš." Nechala Fluttershy mluvit své srdce, "Uděláme vše pro to, abychom se vždy dostavily na tvá vystoupení, když to bude blízko, budeme tě chtít navštívit o přestávkách... budeme tvé kamarádky, Dash, staniž se, co chce."

Dash byla chvíli potichu, jako by nevěděla, co si o těch slovech myslet.

"... Ty chceš být kamarádka s někým, kdo opustí všechny, které má rád?" Rainbow Dash se zlomil hlas.

"Neopouštíš své kamarády, Dash. Ať už to vypadá jakkoli, když je nejhůř, vždy svým kamarádům pomůžeš. Když tě potřebují, jsi tu pro ně. Nikdo není stále perfektní, věrnost není o tom, nemít čas sám pro sebe... je to o tom tu být pro své přátele, když to nejvíc potřebují." Fluttershy si nebyla jistá, jak to ze sebe všechno dostala, ale každé její slovo byla pravda.

"... Asi jo." Zatřepala Rainbow Dash hlavou, "Ale... i kdyby to byla pravda... já... udělala ve svém životě spoustu chyb... a... a potřebuju čas na přemýšlení." Řekla Rainbow a roztáhla křídla.

"... Rozumím..." usmála se Fluttershy a zadržovala slzy, "jen věz, že jsem tu vždy pro tebe, Dash."

"Děkuji..." Bylo vše, co Rainbow řekla, než vzlétla ke svému domu. Fluttershy ještě pár minut počkala, než slyšela, jak Rainbow zavřela dveře, potom si lehla na zem a začala plakat.

Vždycky budou kamarádky... ale poník, kterého milovala celý svůj život... už jí nechtěl lásku opětovat.