The knob doll

3. Já + panenka = zlo

Panenka měla normální skleněné oči až do chvíle kdy se rozbily. Máma ji tam přišila dva knoflíky a od té doby ji říkám knoflíková. Naposledy jsem ji viděla asi před rokem a to mi připomíná, že bych se tam mohla kouknout a přebrat věci na vyhození. Stejně nemám co dělat.

Vyšla jsem do prvního patra a pomalu otevřela dveře. Prach, který v pokoji byl se zvedl a na okamžik nebylo nic vidět. Otevřela jsem okno, aby se prach rychleji vstřebal a začala jsem vybalovat krabice. Po hodině jsem si všimla něčeho v koutě. Vypadalo to jako.... Jako panenka. S knoflíky místo očí. Na chvíli jsem se na ni zadívala a vložila do krabice. ,,Mayo večeře je na stole," zavolala máma a já vstala. Dveře do pokoje jsem pevně zavřela. Od té doby tam chodím častěji, ale nepřebírám věci. Chodím se dívat na panenku. Každým dnem vypadá úplně normálně, ale stejně mi na ní něco nehraje. Mayo co si to namlouváš, ozval se můj vnitřní hlas. Vypadá úplně normálně tak si laskavě přestaň vymýšlet.

,,Mami můžu si prosím půjčit klíče od pokoje 13?" zakřičela jsem na mámu.
,,Ať tě to ani nenapadne. Je tam plno prachu a navíc ty dveře musí být zamčené. Ten prach co tam je se nebude roznášet po domě."

V tom pokoji nebo teda v pokoji 13 jsou další moje staré věci a hlavně je tam sbírka panenek neboli panenky, které jsem měla do 11 let. Měla jsem jich hrozně moc a proto k nám skoro pořád chodily moje spolužačky.
K panenkám patřila i moje nejstarší knoflíková panenka. Ta se ale přesunula pryč, protože jsem s ní do 12 let spala.  Teď by mě to ani nenapadlo. Popravdě mi všechny přijdou celkem creepy. Kdysi to tak nebylo. Všechny jsem měla ráda a se všemi jsem si hrála. Pokaždé jsem je dávala na stejné místo, když jsem si dohrála. Na postel. Ale jednoho dne jsem přišla domů ze školy a jedna z panenek na mojí posteli chyběla. Ten den jsem byla doma sama. Byla jsem o tom přesvědčená. A v tom se z pokoje 13 ozval divný zvuk. Bylo mi asi 14 a nějaký hlas mi namlouval ať se tam jdu podívat. Tenhle pokoj je hned vedle žebříku na půdu. Když jsem pokoj otevřela...

Pokračování příště:) doufám že se příběh líbí ;)