15. Je to jenom v nás

2 0 0
                                    

*Jenny*

Po odpoledni stráveném s mou nejlepší kamarádkou a jejím novým objevem jsme s Markempřišli domů a k mému překvapení doma nikdo nebyl. Jak nečekané. Měla jsem strašnou chuť něco upéct. Řekla jsem Markovi, že si zajdu na záchod a on měl mezitím nachystat pár věcí. Za chvíli jsem otevřela dveře a vyšla na tmavou chodbu. Zase jsem si nerozsvítila a chodba byla stejná jak ve dne tak i v noci a postupem času jsem to přestala vnímat. Přišla jsem do kuchyně ale Marek nikde. ,,Markuu?" zavolala jsem do prázdna a čekala aspoň minimální odezvu. Nic. Prostě nic. Vyšla jsem zpátky do patra a šla jsem po všech pokojích. Kdyby šel po schodech slyšela bych ho. Nebo ne? Najednou mě někdo prudce otočil a já byla tak zabraná do myšlenek, že jsem ani nevěděla kdo nebo co to je a trochu jsem se zapomněla bránit. Ta věc mi chytla ruce, dala mi je nad hlavu a přímáčkla mě ke zdi tak, že jsem se nemohla absolutně pohnout. Pomalu jsem začala panikařit a zrychleně dýchat. Najednou se místo zrůdného hlasu, který jsem čekala ozval mnou velmi známý a uklidňující hlas a já pomalu přestávala být nervózní. Ale i tak mi přišel takový jiný. Takhle Marek ještě nemluvil. Nevím co dělal, ale byla jsem zmatená. Najednou jakoby přepnul a mluvil normálně. Svůj stisk ještě zesílil až jsem skoro sykla bolestí. Nečekala jsem to co udělal a ani nevím jestli jsem byla ráda. Svými rty se až dokonale přesně otřel o moje rty. Nebyla to pusa ani nic tomu podobného prostě jenom. Přejel svojí pusou po mojí puse a skončil na krku. Neviděla jsem mu do tváře, ale věděla jsem že se tváří tajemně. Tak nějak jinak. Čekala jsem co udělá dívala jsem se mu do očí i když v té tmě jsem nemohla nic vyčíst. Najednou se ke mně přiblížil až tak, že naše rty byly od sebe tak 2 milimetry. A řekl jenom ,,Věci jsou dole nachystané, musím jít na záchod." Pak mě pustil a já jsem nevěděla co to jako sakra bylo. Šla jsem dolů a zjistila, že ty věci vlastně nejsou vůbec nachystané. Šla jsem teda zpátky nahoru počkat před koupelnu, protože jsem mu úplně nechtěla nabourávat jeho soukromí. Ale když jsem věděla že se sám mnou vyprovokoval a akorát mi to nechtěl říct, protože to co se dělo v koupelně bylo slyšet přes celý barák určitě. Musela jsem odběhnout do kuchyně abych nepraskla hned před dveřmi koupelny. Jasný, že to bylo normální a já se rozesmála na celé kolo jak idiot. Už jsem začínala rudnout při každém zvuku který se ozval z koupelny. No asi to fakt potřeboval. Marek přišel po asi 10 minutách, a protože byl úplně rudý tak mi řekl, že si dával hodně horkou sprchu. Já jsem teda byla taky rudá, ale z jiného důvodu než on z jeho rádoby sprchy. Do konce dne jsem ho nechala při jeho sprše a já pokaždé co jsem ho viděla jsem musela potlačit smích. 


*Timeskip*

Nakonec nám to pečení vyšlo a vypadali jsme jako klasická couple při pečení. No asi tak. Celá kuchyň byla od mouky, my byli od mouky. Všechno bylo od mouky. Já jsem teda ten šílený nepořádek uklidila a Marek místo aby mi pomohl tak jenom užíral. Strašný toto fakt. Pak jsem si byla umýt ruce. Když jsem vycházela z koupelny v zástěře tak mi šel Marek naproti. A místo aby mě minul tak mě chytil úplně stejně jako před několika hodinami. Chytil mě za ruce, dal mi je za hlavu a přitisknul mě ke zdi. Chvíli se na mě koukal a přeskakoval z očí na rty a zpátky na oči. Nakonec to vzdal a začal mě líbat. Pomalu, vášnivě. Pustil mi ruce a vzal mě na sebe, šel na náš oblíbený gauč a vší silou mě na něho hodil. Já jsem se dívala dost nechápavě ale pak jsem se jenom dívala jak si sundává triko. No zůstala jsem viset na jeho břišácích a čekala jsem co bude dělat. Lehnul si nade mě a znova mě začal líbat. Jednou rukou se podepíral a druhou bloudil po mojem těle. Čekal že ho zastavím ale ja to neudělala. Místo toho jsem ho nechala. Najednou přestal. ,,Stalo se něco?" zeptala jsem se s totálně červenou pusou. Marek se na mě díval s chtíčem v očích. Nevěděla jsem jestli dělám správně, ale teď jsem byla přesvědčená, že pokud to odmítnu budu se zase lámat nad dalším záchvatem smíchu. Teda nebylo by to na škodu a možná by to bylo i lepší, ale no. Nechala jsem ho v tom. ,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě a tak zahnal mé myšlenky o mně. ,,Neodpověděl jsi mi na otázku ty." Rozhodla jsem se ho trochu provokovat. Možná trochu víc. Ale teď jsem věděla co chci. A věděla jsem to dost dobře. Místo odpovědi jsem si sedla. On se trochu narovnal a podíval se někam do prázdna. Možná čekal, že odejdu. Já místo toho si sedla blíž k němu, natočila jeho hlavu mojím směrem a teď jsem ho začala líbat já. Nebylo to nevinné a něžné, bylo to vlastně dost drsné neříkám nic. Nevím kdy jsem stihla vůbec dýchat. Marek měl teď už obě ruce zaměstnané. Posadil si mě na klín a ruce dal na moje boky. Nečekala jsem to a bylo to něco co jsem ještě nezažila. Když jsem řekla, že ho budu provokovat taky jsem to udělala. Začala jsem se hýbat proti němu a mezi polibky jsem slyšela hodně tlumené ale přece jenom naživo pár jeho vzdechů při každém mém pohybu. Musela jsem se usmát a za pár chvil jsem se začala smát. Muselo to vypadat strašně pitomě ale přestala jsem se hýbat protože jsem přestávala zvládat smích, dýchání a ještě líbání. Marek se na mě z části divně a z části smutně podíval kvůli tomu, že jsem přestala ale já jsem se totálně ze smíchu začla třepat a Marek absolutně nechápal. Tak jsem se rozhodla mu to vysvětlit a každým slovem Marek rudnul čím dál víc a pokaždé dvojnásobně když si uvědomil, že jeho výmluva se sprchou byla až moc špatná. 


Trochu delší kapitola. Mezi Markem a Jenny to začíná pořádně jiskřit. Později to ale nebude tak růžové mehzi oběma páry... Děkuju moc za podporu :) 

The knob dollKde žijí příběhy. Začni objevovat