7. Můj dům, moje zlo

8 1 0
                                    

,,Tak jo. Jsme tady," zašeptala jsem Markovi. Před námi se tyčil dům. Obrovský dům. Můj dům. Nikdy bych se do něho nevrátila. Marek už byl na práhu před dveřmi. Já zvažovala opětovnou návštěvu. ,,Když už jsi tady a s Markem, tak se sakra vzpamatuj a běž dovnitř," slyšela jsem zase svůj hlas. ,,Tak co. Jdeš?" zeptal se Marek. ,,Jojo," odpověděla jsem.

Otevřeli jsme dveře a opatrně vešli dovnitř. Dům vypadal i celkem opuštěný, protože rodiče bydleli u babičky s dědou a já u Jenny. Chtěla jsem jít k ní. Bála jsem se. Strašně jsem se bála jít nahoru. Ale musela jsem se přemoct.

,,Prodej mi ruku," řekl Marek do temnoty domu. Já ho poslechla a tak jsme šli spolu po vrzajících schodech za ruku. Ve druhém patře, kde jsem měla pokoj jsem si sebrala kufr a sbalila si oblečení. Na postel jsem se neodvážila podívat. Při balení jsem pořád držela Marka za ruku. ,,Hele. Nevadilo by se ti líp oběma rukama?" zeptal se. ,,Ne to je dobrý. Aspoň vím, že tu se mnou někdo je," podívala jsem se na něj, ale rychle se vrhla zase do balení kufru.
Něco mi říkalo, že bych se měla podívat nahoru do pokoje 13. V tom něco spadlo. Nečekaně zase z pokoje 13. V tom mě Marek stiskl ruku ještě pevněji. Otočil mě a já se poprvé zadívala do jeho očí.
,,Běž tam!"
,,Cože?"
,,Řekl jsem běž tam."
,,Tak pojď se mnou."
,,Myslíš to vážně?"
,,Jo myslím."
,,Mayo počkám na tebe v kuchyni. Máš vysílačku."
,,Ale Marku...,"
,,BĚŽ"

Šla jsem po vrzajících schodech celá podělaná strachy do pokoje 13.
Vtrhla jsem tam a podívala jsem se dovnitř. Knoflíková panenka teď seděla na hromadě dílů na panenky.
,,Zbývají ti tři dny." Oči se jí rudě zaleskly a já zase pocítila strach, který ve mně vyvolávala.
Vyjekla jsem a namířila si to ke schodům.
V polovině chodby jsem se zastavila.
,,M-M-Marku? Co tady děláš?" byla jsem vyděšená. Tmavá postava stála na konci chodby a byla nachlup stejná jako Marek.
Postava udělala krok a při každém jejím kroku zazvonily zvony na kostele půlnoc. Kde se tady sakra bere ta postava? Kde se tady bere kostel? promítaly se mi myšlenky v hlavě. ,,Kdo jsi?" vykřikla jsem do prázdného domu.

Tak jo další část je na světě :D
Doufám že se líbí
Mě to zatím baví
Další část bude až zítra ;)

The knob dollKde žijí příběhy. Začni objevovat