The knob doll

11. Přežije to vůbec?

                       *Marek*

Měl jsem strach. Znám ji asi tři dny, ale už se o ní bojím. Vůbec nevím co to se mnou je. ,,Ty Jenno jdeme dobře? Víme vůbec kde teď je?"
,,Já to vím v jejich baráku jsou kamery od policajtů. Maya je závislá na různých rituálech a creepypastách a tak ví co má v takových situacích dělat." Dořekla a já byl zmatený. Úplně ze všeho. Nevím co si o tom mám myslet, ale radši jsem zůstal zticha a následoval Jennu.
Po nějakém čase jsme se ocitli před dveřmi.
,,Tak jo připraven?"
,, Připraven," odpověděl jsem a modlil se ať je ještě živá.
Jenna vzala za kliku a otevřela dveře. Na zemi jsem uviděl kruh ze soli. Ta holka je fakt blázen.
,,Měli bychom jít," řekla Jenna.
,,A-Ale proč? Musíme ji najít."
,,Ty to nechápeš je pozdě," řekla Jenna a podívala se smutně na mě. Najednou mi zazvonil mobil. ,,Promiň musím to zvednout." Chápavě se na mě podívala a já to zvednul.
,,Marku?" ozvalo se z telefonu.
,, Mayo?" řekl jsem teď já a nemohl jsem uvěřit že s ní mluvím.
,,Jsi v pohodě?" zeptal jsem se.
,,Jo jsem. Jsem v nemocnici, protože jsem zkolabovala. Ten barák není bezpečný. Kde jsi?"
,,Šli jsme tě s Jenn hledat...do toho baráku."
,, Cože?! Okamžitě musíte vypadnout než se za vámi zabouchnou dveře a vy se nedostanete ven. Sice tam jsou kamery, ale než policajti přijedou může být pozdě. Prosím."
To poslední slovo zašeptala.
,,Mayo... Stavíme se za tebou. Teď musím končit. Za chvíli jsme tam," zašeptal a položil telefon.
,,Jenn? Jenn! Kde jsi?? Musíme vypadnout. Teď hned."
,,Jenn... Ty dveře."
,,Promiň já tě neslyšela, můžeš to zopako-"
,,Sakra. Jenn si v pohodě?"
,,Jo jsem jenom nemůžu ven. Co mám dělat?"
,,Tak jo dívala ses někdy na ty Creepypasty?"
,,Jo dívala, proč?"
,,Je tam někde sůl?"
,,Sakra na co?"
,,Udělej kruh ze soli."
,,Sakra Marku ty se nezdáš."
,,Udělej ho."

*3 minuty*

,,Máš to?"
,,Jo mám."
,,Fajn vidíš tam někde okno?"
,,Jo, ale je zabedněné."
,,Je tam někde něco čím bys to dřevo nebo něco mohla rozbít?"
,,Je tu kladivo."
Fajn pokus se to rozdělat od sebe ty desky."
,,M-M-MARKU?!"
,,Jenn? Co je?"
,,Zase tu je. Slyším otevření dveří."
,,Jenn pohni."
,,Marku já se bojím."
,,Neboj se a makej."
,,Slyším ji za sebou a ty desky už jsou pryč. Prosím pomoz mi."
,,Rozbij to okno tím kladivem."

,,Marku uhni."

Jenn proskočila oknem a já ji hned chytil za ruku a běželi jsme spolu směr město.
Jakmile jsme byli už na bezpečnějším místě, pořádně jsem ji objal. Bál jsem se o ní stejně jako se bojím o Mayu.
,Měli bychom jít za Mayou", řekla Jenn a my se ruku v ruce vydali za Mayou.

Tak jo další část je tu. Chci vám hrozně poděkovat že můj příběh čtete a byla bych ráda za názor jak se vám líbí.
Markiit🌟