The knob doll

6. Dny se krátí

,,Přišli jste už na něco?" vyhrkla jsem ze sebe sotva jsem otevřela dveře policejní stanice. ,,Ještě ne, ale snažíme se a děláme co můžeme," řekla mladá policistka.
Z policejní služebny jsem šla celkem zklamaná a vyděšená. ,,Oni za to nemůžou. Určitě se to brzo vyřeší neboj," slyšela jsem zase svůj hlas.
,,Já vím já vím jenže." ,,Žádný jen..." ,,Au," blesklo mi najednou hlavou. ,,Promiň neviděl jsem tě," řekl neznámý kluk. ,,To je v pohodě," odpověděla jsem mu. Podíval se mi do očí a já najednou viděla ty nejkrásnější oči. ,,Ty bydlíš tady?" vypustila jsem se aniž bych si to rozmyslela a hned jsem  se začala červenat. ,,Jo bydlím kousek od města, směrem k horám. Já na něho koukala s otevřenou pusou a pořád jsem seděla na zemi. ,,Nechceš pomoct vstát?" zeptal se mě pomalu. ,,Nene já to zvládnu." Ale hned jsem toho litovala, že jsem to řekla. Vypadal zařazeně. ,,No mimochodem já jsem Maya," řekla jsem opatrně. ,,Já jsem Marek."
,,Už budu muset jít." ,,Budeš tady zítra v 5 hodin?" ,,Asi jo," odpověděla jsem. ,,Tak ahoj zítra," zakřičel na mě ještě Marek. ,,Ahoj," křikla jsem na něj.

                      Další den

Byla jsem unavená. Přemýšlela jsem zase nad naším domem a knoflíkovou panenkou. Ještě do včerejšího večer než jsem se potkala s Markem jsem si myslela, že se do toho domu už nikdy nepodívám. Ale když jsem poznala Marka zvětšilo mi to sebevědomí. Večer jsem se ho pokusila najít na sociálních sítích. Našla jsem ho na Messengeru, protože měl profilovku. Snadno jsem ho poznala. Pak jsme si ještě chvilku chatovali. Přišel mi jako fajn kluk. Zanedlouho navrhl kamarádství. Já souhlasila.
Dneska v pět se máme sejít. Jenny o tom ještě neví. Zbývají mi tři dny. Sice nevím proč, ale jsem celkem vystresovaná z té panenky. Myslím, že bych mohla jít s ním k nám domů. Jenom pro pár věcí.
Jenny to pro jistotu neřeknu. Měla by o mě strach.
,,Kampak jdeeš?" zeptala se Jenny. ,,Musím si pro pár věcí," řekla jsem trochu provinile. ,,Ale to přece..." ,,Ano já vím je to nebezpečné, ale našla jsem si kamaráda. Jmenuje se Marek. Dneska se sejdeme a všechno mu vysvětlím. Mám u sebe vysílačku, když bude problém zavolám ti na vysílačku a ty zavoláš policii. To je důvod proč si beru vysílačku a ne mobil. Chápeš?" ,, Jasně, ale ono to je mega nebezpečné co když." ,,Žádné co když," přerušila jsem Jenny. Slibuji, že na nás dám pozor." ,,No dobře, ale budeš se mnou na drátě až tam budete atd..." ,, Dobře. Tak zatím."

                            *V 5 hodin*

,,Ahoj Marku."
,,Ahoj."
,,Chtěl jsi mi něco říct?"
,,No vlastně jsem tě chtěl zase vidět."
,,Umm... Aha. Já bych něco potřebovala."

Řekla jsem mu vše o domě a o tom, že potřebují pár věcí.

,,Nenechám tě v tom, takže jdu s tebou," řekl Marek.
Popravdě jsem to potřebovala slyšet.
,,Ok Zajdu ke kamarádce pro teplé oblečení a potom se vydáme. Mám vysílačku. Pro jistotu budu na drátě i s mojí kamarádkou Jenny. Když se něco pokazí dám jí signál a ona zavolá policii.

Další část vyjde brzo. Doufám, že vás to zatím baví ;)