Rose:
Všechno vypadalo najednou tak divné a já nevěděla, co mám dělat. Nejdřív jsem myslela, že mám všechny argumenty na schůzi perfektní, ale jakmile se ta schůze blížila, začala jsem mít strach. Co jim mám říct, jak mám sakra zdůvodnit fakt, že vím, že Dimitri je naživu.
Copak jsem jim mohla dát jen dopisy od Arthura???
No samozřejmě, že nemohla, protože kdybych to udělala, tak bych práskla sebe a Dimitrie vzhledem k tomu, že Arthur docela barvitě popisuje moje city k Dimitrijovi.Kéž bych si s Arthurem nikdy nic nezačala, nebo ještě líp kéž bych jsem nikdy nepřijela, byli by bez problémů a já nemusela teď na to zatracené zasedání, kde si o mě stejně všichni strážci myslí, že svá tetování dostávám jen kvůli jménům svých rodičů a popravdě začínám si to taky myslet. Jediné co jsem zatím dokázalo je dostat všechny do nebezpečí.Skvělá práce Rose, opravdu skvěla.Oblékla jsem si koženou bundu a vydala se do hlavního sálu. Schůze měla začít za pět minut. Když jsem dorazila místnost už byla plná strážců, jen na ředitele se čekalo. Posadila jsem se vedle jedné strážkyně, kterou jsem sice už potkala, ale neznala jsem její jméno.Připadalo mi to fakt zvláštní, být tady a čekat co se stane. Jo kdyby bylo po mém, už dávno bych byla na cestě hledat Dimitrie a ne tady jen tak sedět a čekat až se milostivý pan ředitel uráčí laskavě přijít a oznámit své rozhodnutí.Nechápu, proč musíme být pod dohledem Morojů? Copak jsme nějak podřadnější než oni??? Měli by nám být vděční vzhledem k tomu, že je chráníme a umíráme místo nich, ale místo toho s námi jednají jako s póvlem.Ano kdyby nebylo nich tak by jsme tu ani nebyli, ale to je asi tak celé.Celá tahle morojská společnost by se mohla jít bodnout, vzhledem k tomu, že se nedokážou ani bránit svými schopnostmi, ale hlavně že je mají to je velice důležité.A hlavně je to přece praktické v dnešní době ovládat oheň, ale neumět ho použít jako obrannou moc.Vlastně by nás ani nepotřebovali, kdyby nebyli tak líní, jako jsou a navíc nechápu, proč není vláda rozdělena do sekce pro moroje a pak na drampíry. Vždyť co můžou morojové vědět co je pro nás dobré a co ne?
Leda tak kulové a to hodně vzdálené.Konečně ředitel se dobelhal do sálu. Všichni zmlkli. Posadil se doprostřed stolu a díval se na všechny z nás.Nevím proč, ale začala jsem uvažovat o tom, jestli si tuhle situaci užívá. Poněvadž vypadal, že docela jo."Takže jsme tu abychom probrali včerejší útok, co se odehrál na letišti v blízkosti akademie, naštěstí nebyli ztráty na životech, přišli jsme jen o jednoho skvělého strážce a to smutná zpráva, ale jinak se nic zvláštního nestalo." Řekl a já myslela, že vyletím z kůže.Takže ono se nic zvláštního nestalo??? To že Dimitrie unesli se nic nestalo?
"To ano pane řediteli, ale měli bychom přece jenom zajistit akademii víc. Přece jen ten útok mohl být zaměřen na někoho konkrétního a my nemůžeme riskovat moroje co jsou zde v akademii, aby se něco stalo." Řekla morojka, která seděla vedle ředitele."Máte pravdu Lady Badicová." Usmál se na ní ředitel. Samozřejmě. Jak jinak morojka, která o tom nic neví, má pravdu."Dobře takže. Uděláme to takhle, každý strážce dostane o tři hodiny navíc hlídání kolem bran akademie, najedeme zase na starý způsob chat strážců. V každé chatě bude jeden strážce a ten se po 3 hodinách bude střídat." Řekl ředitel."A co strážci, kteří neučí, ale hlídají jen moroje?" Zeptal se strážce naproti mně. Myslím, že to byl zrovna ten, který měl nahradit Arthura."Samozřejmě i ti se do toho počítají. A poněvadž mají víc času tak dostanou víc směn." Řekl s úsměvem ředitel. Nevím, jestli sem ten pocit měla jen já, ale připadalo mi to, že tahle diskuze je namířená proti mně. "Dobře, takže to by jsme měli. Má někdo ještě něco k tomuto zasedání?" Zeptal se, ale když nikdo nic neřekl, pokračoval. "Velmi dobře takže končím schůzi." Tohle mě teprve zvedlo ze židle."No moment myslím, že jste zapomněl na jeden záchytný bod pane řediteli. Měli jsme projednávat, co budeme dělat s únosem Dimitrie Belikova." Vydechla jsem.
"Co bychom jako měli dělat?" Zeptala se strážkyně vedle mě."No tak přece ho tam nemůžeme jen tak nechat. Je to přece student této akademie a my musíme udělat něco, abychom zachránili jeho život." Argumentovala jsem."Ani nevíme kde je. A navíc už dávno bude mrtvý někde v řece." Řekl jeden ze strážců. Tahle scéna mě docela strašila, ale nebylo to možné vzhledem k tomu, že ho unesl Arthur, aby dostal mě."To je pitomost." Vydechla jsem. "Podívejte se já nevím jak vy, ale je nezletilý a za druhé stále studentem akademie. Přece to nemůžeme jen zamést pod koberec a dělat jako by se nic nestalo." Vydechla jsem."Je to jen řádový drampír snad nečekáte, že akademie pošle tlupu vycvičených strážců, aby našla jednoho bezcenného nedostudovaného drampířího kluka, kdo by potom hlídal akademii a morojské studenty." Vydechla morojka nasupeně."O to jde? Jen o morojské studenty?" Zeptala jsem se ji. "A já myslela, že tahle akademie je i pro drampírské studenty, ale očividně jsem se spletla." Zavrčím na ni."To samozřejmě, ale morojové jsou přednější pro naší společnost!!!" vyštěkla po mě."Jasně hlavně tím jak se učit ovládat své schopnosti aby si mohli umýt ruce nebo zapálit oheň v kamnech." Vykřikla jsem po ní a několik strážců zalapalo po dechu a zbytek se jen usmálo."Dost!!!" vykřikl ředitel. "Strážkyně Mazurova zrovna vy byste měla mlčet, pokud vím, byla jste to vy kdo se několikrát za Belikova přimlouval a sama dobře víte, že by ani nedostudoval. Tato akademie nebude vysílat strážce jen, protože jeden drampíří kluk zmizel. Dnes máte první směnu u jedné z bran. Jako strážkyně slečny Dragomírové tolik práce nemáte, takže máte čas na hlídání bran a to je konečná." Vydechl na mě.Podívala jsem se po ostatních, kteří jen mlčeli.Zvedla jsem se tak prudce až spadla židle do zadu."Fajn v tom případě sbohem." Vydechla jsem."Jak jo sbohem?" vydechla v šoku morojka.Podívala jsem se po všech přítomných. "Ještě do nedávna jsem si myslela, že tenhle náš svět vážně může něco změnit a jak řekla královna, že můžeme mezi sebou vycházet jako rovni s rovnými, ale spletla se i ona. Dokud morojové neuznají fakt, že drampíří nejsou povinování, aby je chránili tak sem ani patřit nechci." Vydechla jsem a usmála jsem se na Lady Badica. "A vy Lady Badicová se můžete jít k té bráně posadit třeba sama. Pokud dokážete zvednout váš tlustý zadek a něco dělat, ne mít jen blbé řeči." Řekla jsem ji, všichni zalapali po dechu.Otočila jsem se a vyšla ze dveří. Tenhle svět už nebyl pro mě a jediné co mě ještě zajímá je najít Dimitrie živého a zdravého a je mi fuk co mě to bude stát....
