Rose:
Dívala jsem se na Jevu v šoku. Tedy vlastně ne tak úplně na Jevu, ale na ten dopis, který svírala v ruce. Nebylo pochyb o tom, že dopis je znovu od Artura.Doufala jsem, že mě aspoň pár dní nechá vydechnout a já budu mít aspoň šanci naplánovat co budu dělat dál, ale jak se zdá, tak mi nedá ani to. No nejspíš budu muset zjistit co ode mě zase chce."Tak co?" zeptala se Jeva. "Budeš tam jen tak stát a koukat se na mě nebo si ten dopis vezmeš?" zeptala se mě a zvedla obočí na mě. Polkla jsem, kývla a vzala si od ní dopis.Všichni se na mě dívali s očekáváním a já si v tuhle chvíli připadala jako opice v kleci na kterou všichni se chodí dívat, aby zjistili co bude dělat dál. Jo přesně tak jsem se cítila.Pomalu jsem otevřela dopis s pečetí a dala se do čtení.
Má dráha,Věřím, že si nečekala, že se tak rychle ozvu, že?Ale vše má své důvody jak sama moc dobře víš. Za těch pár měsíců, co jsi na lovu mé osoby a zachránění toho dhampýřího kluka jsem se o tobě dozvěděl opravdu pár velice zajímavých věcí.Například, že dáš všechno pro ty, které miluješ a je ti jedno co za to budeš muset objetovat.Někteří lidé by řekli, že si Anděl.Anděl spásy, abych byl přesný, ale jiní by řekli, že si neuvěřitelně hloupá, kvůli tomu co všechno poskytuješ, aby si Belikova zachránila, ale na druhou stranu, pro mě si jen jedno.Anděl pomsty.Taky tak krásná a přitom chladná.Víš, že opravdu lituji toho jak si se ke mně zachovala. Odkopla si mě jako prašivého psa a bylo ti jedno jak se cítím.Řekni mi dráha?V době, kdy jsi semnou flirtovala a užívala sis mojí náklonost si už toho kluka milovala a nebo to přišlo až po mé smrti?Vlastně co to povídám :DSpíše znovu zrození k lepšímu já.Ale popravdě si myslím, že msty za to co si mi udělala už bylo dost. Mám pro tebe jedinečnou nabídku, kterou jen tak nelze odmítnout a myslím, že tě nadchne.Jak jsem řekl, bylo už dost pomsty za tvé činy, ale život jde dál a my taky, takže tady je moje nabídka.Dobrovolně se vzdáš a přijdeš ke mně. Nebudeš semnou bojovat a zůstaneš semnou. A za to Belikov bude žít, vrátí se ke své rodině nebo na akademii nebo kam ho jeho srdce potáhne. Ale bude žít.Tak co říkáš?Dokázala by si obětovat i svůj život pro toho kluka?Nemusíš odpovídat já totiž znám odpověď. Samozřejmě, že ano.Máš teď jedinečnou šanci zachránit tomu nevděčnému klukovi život, ale pod podmínkou, že splníš všechny moje požadavky. V opačném případě Dimitri zemře a jeho tělo dostaneš ty po kouskách a můžu tě ujistit, že umře velice tvrdou a bolestivou smrtí. Takovou jakou si ani ty sama nedokážeš představit.Tak co domluvíme se?Tvojí odpověď mi dej vědět na číslo, které je uvedeno v rohu na tomto listu.Doufám, že tvé rozhodnutí bude kladné, má sladká Rose.Nemohu se už dočkat.S nehynoucí láskouArtur S.
Jakmile jsem dopis dočetla zamrazilo mi po celém těle. On opravdu chce, abych se obětovala za lásku k Dimitriovi?Samozřejmě, že bych to kdykoliv udělala, ale i přesto jsem nečekala, že Artur půjde až do tolika extrémů a bude chtít mě výměnou za Dimitrie.Ale proč sakra čekal tak dlouho?Proč mě nechal bezmocně se toulat po světě a plnit své příkazy. To mě chtěl tolik vytrestat. Dobře možná jsem mu ublížila, urazila jsem jeho mužskou ješitnost, ale to přece neznamená, aby se mstil zrovna takhle. Na někom, kdo stím nemá co dělat.Ano, do Dimitrie jsem se zamilovala, ale opravdové city jsem k němu začala pociťovat až když jsem se s Arturem rozešla. A na druhou stranu, vždyť já s Arturem ani doopravdy nechodila, přátelili jsme se spolu to ano. Chodili jsme spolu na obědy, večeře a dokonce i na snídaně, ale to bylo všechno.Faktem je, že jsem ho nikdy doopravdy nemilovala. Spíš jsem se s ním ráda bavila. Nikoho jsem tenkrát na akademii v Rusku neznala a Artur se nabídl, že mě provede a bude mi dělat společnost, tak proč bych měla odmítnou, když byl tak milý.No dobře nejspíš jsem měla, protože jinak bych nebyla v takových problémech jako jsem teď a Dimitri by byl stále na akademii v bezpečí a nebylo to takhle.Nehledala bych ho po všech čertech a nemusela teď uzavírat smlouvu s ďáblem a to doslova."To snad ne!!" slyšela jsem hlas Eddie. Úplně jsem se ztratila ve svých myšlenkách, že jsem zapomněla, že dopis čtu před Dimitriovou rodinou a Eddiem.Podívala jsem se na Eddieho a na jeho tváři se zračil hněv. "Tohle nemůžeš udělat! To ti nedovolím." Zakřičel na mě."Co se děje?" zeptala se zmateně Olena."Nic Oleno. Všechno je v pořádku. Eddie jen přehání." Dala jsem mu pohled, aby byl zticha, ale mlčení nikdy nebylo Dimitriovou silnou stránkou."V pořádku? V pořádku?" zakřičel Eddie. "Říkáš tomu spáchat sebevraždu v pořádku!!! Copak si se už úplně zbláznila.!" Rozhodil rukama Eddie."Co!" vykřikla Olena a Karolina jedno hlasně. Podívala jsem se na Jevu, která měla na tváři smutný výraz. Nebylo cesty zpátky a ona to věděla."Eddie nech toho. Dělám svá rozhodnutí a můžu tě ujistit, že se zemřít nechystám." Vydechla jsem, abych je uklidnila, ale pravda byla taková, že to nebyla vůbec pravda. Pravdou byla, že pokud kývnu na Arturovu nabídku, podepíšu si tak rozsudek smrti, ale za život Dimitrie to stojí."Ne a co to asi tak je hm?" podíval se na mě. "Rose prosím. Najdeme jiné východisko. Určitě něco bude existovat, ale musíme mít ještě trochu času, abychom.." nenechala jsem ho to dopovědět."Ale on už není čas Eddie. Rozumíš? Už nemáme ani špetku času." Řekla jsem mu a podívala se na všechny okolo. "Podívej Eddie. Já vím, že to co se chystám udělat, není jen tak jednoduché, ale i z té nejhorší pasti je východisko ven. Musí být." Zašeptala jsem, otočila se a vyšla do chladného vzduchu.Artur mi dal poslední varovní a teď čekal co udělám.Co bych zatraceně měla dělat? Mám se mu vzdát a nebo bojovat za svůj i Dimitriův život a riskovat tak, že ho Artur zabije?Co mám sakra dělat!!!
