Rose:
Musela jsem říct, že Eddiho příjezd mě potěšil a taky mi zvedl hodně náladu. Jeho přítomnost jako by mi dodávala sílu a povzbuzovala mě k boji, který jsem potřebovala vyhrát.Bojovala jsem proti Arturovi a sama jsem začínala prohrávat, ale Eddie mě vytáhl z mého transu a dal mi vůli znovu normálně dýchat.Najednou jsem cítila jako bych zvládla cokoliv a byla jsem ochotná udělat cokoliv. Hodlala jsem slib, který jsem dala Ivanovi i jeho matce splnit i za cenu vlastního života. Což je trochu teď s Eddiem problém, protože ten mě za něj nikdy nasadit život nenechá. To by spíš on umřel než nikdo jiný, ale to jsem nemohla riskovat.Semnou tohle vše začalo a semnou to taky skončí. Jen jsem musela vymyslet jak to udělat, až Dimitrie najdeme, dostat jak Dimitrie tak Eddieho z cesty.Toto je moje bitva a já ji budu bojovat sama. Artur si semnou hraje, ale ne jen on si může hrát. Tohle je hra pro dva a já už nebudu ta ustrašená chudinka co se bála něco udělat jen, aby mu nic neudělal.Vím moc dobře, že Dimitrijovi se nic nestane. Nemůže on ho potřebuje, aby sem se k němu dostala a ví moc dobře, že kdybych mu zkřivila jen jeden jediný vlásek, že bych najala skupinu lovců strigojů a šla po něm.Jenomže to je něco co on nechce. On chce, abych přišla sama, aby měl nade mnou moc. Tu sice má i když vezmu sebou Eddieho nic se nezmění. Aspoň budu mít jistotu, že Eddieho vezme Dimitrieho do bezpečí. Na mě až tolik nezáleží. Tahle bitva začala kvůli mně a semnou také musí skončit, ale Dimitri musí žít za každou cenu."Posloucháš mě?" Slyšela jsem hlas Eddieho. "Nebo zase myslíš na své hloupé akce.""Hm?" Zeptala jsem se ho."Rose no tak musíš se soustředit. Musíme mít nějaký plán. Nemůžeme tam jen tak napochodovat a myslet si, že nám to vyjde." Vydechl Eddie."Proč vůbec se do toho pleteš. Je to můj boj ne tvůj. Ty už si dávno měl být na akademii a hlídat Lissu." Vydechla jsem frustrovaně."Jo to víš, aby si se mohla nechat zabít. Tak to tak" vydechl Eddie podrážděně. "Podívej kdysi jsem Andrému slíbil, že na tebe dám pozor, kdyby se něco stalo a to taky dodržím." Vydechl. "On by nechtěl, aby si se takhle trápila."
Zasmála jsem se. "On hlavně nechtěl mít nic společného semnou a jen si semnou hrál." Vydechla jsem."Co to povídáš?" Zeptal se Eddie překvapeně.
"Copak ty nevíš o tom, že mě jen využíval, nasliboval mi spoustu věcí, ale pravda byla, že se měl oženit s nějakou morojskou courou?" vydechla jsem. "Tak mi teď tady jeho jméno nezmiňuj. Jediné co mě teď zajímá je jak dostanu Dimitrie od Artura. Je ti to jasné. Jméno André už v tomto pokoji nepadne. Nebo si sbal svých pět švestek a vypadni." Řekla jsem a podívala se na něj."Promiň. To jsem nechtěl a hlavně jsem to nevěděl." Vydechl omluvně Eddie a já přikývla. "Dobře tak co chceš dělat?" Zeptal se mě. "Nevíme ani kde jsou. A sama si řekla, že si prolezla celé Rusko a vlastně skoro všechno tak co teď?" Zeptal se mě Eddie."Já nevím, ale mám pocit, že on to bere jako hru a vede mě sám tam kde on je.""Takže mi chceš říct, že se od teď budeme řídit jeho pokyny a chodit kam nám poručí?" Zeptal se Eddie naštvaně. Asi se mu nelíbilo, že se bude muset řídit podle strigoje, ale nic jiného nám opravdu nezbývalo."Přesně tak. Nebo aspoň já." Napila jsem se své kávy. "Hele nikdo od tebe nechce, aby si do toho šel, ale říkám ti že já Dimitrie dostanu zpátky za každou cenu." Vydechla jsem."I za cenu vlastního života?" Zeptal se Eddie."I za cenu vlastního života. Eddie ja do toho šla s tím, že můžu přijít o život a myslím, že o to Arturovi jde. Chce mě získat pro sebe a půjde klidně i přes mrtvoly." Podívala jsem se na něj a jeho tvář byla zkřivená bolestí. "Nedívej se na mě tak. Radši nechám zabít sebe než Dimitrie.""Ach jo. Proč ty si vždycky vybíráš vztahy na prd?" Zeptal se mě."Jo to bych taky ráda věděla, ale slibuju ti, že pokud to přežiju tak už nikdy s nikým žádný vztah mít nebudu." Dopila jsem své kafe."Nikdy? A není to škoda. Když už se tak za tím klukem tak honíš. Nebylo by lepší s ním zůstat." Vydechl a já zakroutila hlavou.
"Od té doby co ho znám mu působím jen samé problémy. A kdyby to někdo zjistil byl by to problém." Vydechla jsem."Ale prosím tě. Ten kluk by stejně zanedlouho maturoval a pak už na to nikdo nekouká. Tak přestaň s těmahle kecama jo.""Mluvíš už jako moje máma." Vydechla jsem."Tak to děkuju za kompliment, červený vlasy mě ještě naštěstí nerostou, ale ona má pravdu. Ty seš moc zahleděná do sebe a potřebuješ něco co ti odtrhne taky trochu pozornost od tvé práce. Něco jako má tvá matka s tvým otcem." Vydechl Eddie."Jo přesně to bych chtěla, ale ono to není tak jednoduché víš." Zaskřehotala jsem."Jistě, že není protože to ty to děláš složité." Vydechl."Nemůžu sakra za to, že jsem se zamilovala do mladšího kluka. Prostě nemůžu." Rozhodila jsem rukama."Za to tě nikdo neobviňuje. Ty si hlavně to neměla řešit logikou Rose, která je na prd.""Logika Rose? Kde se to sakra vzalo?" vyštěkla jsem po něm."Tu milá zlatá kamarádko si vymyslela ty a ty to moc dobře víš." Usmál se a já sem zakroutila hlavou.
Eddie si sedl vedle mě a objal mě."Neboj všechno bude v pořádku. Najdeme ho a pak to společně vy dva vyřešíte." Vydechl mi do vlasů."To doufám, protože už on je vlastně to jediné co mi zůstalo. Pokud umře já zemřu s ním." Vydechla jsem. "Slib, že ho dostaneme zpátky za každou cenu." Vydechla jsem a podívala se na Eddieho."Slibuji." Řekl a objal mě znovu. Byl pro mě jako bratr a já ho milovala jako bratra.
