Neohlížej se, prostě běž! (TMR Fanfiction)

20. Bodnutí

„Hej, Chucku!”  zakřičel Newt a malý chlapec se otočil a během vteřiny byl u ostatních. Ashley s Teresou se zastavila u Newta, který opět naháněl Placery do Dvora.

„Dnes budeš v pokoji s náma, nepustím tě z očí.” řekl mu a malému chlapci a tomu se okamžitě objevil na tváři úsměv. Ashley si byla skoro jistá, že právě Chuck tuhle situaci zvládá nejhůře.

„Jsme už teoreticky všichni.” prohlásil Newt a podíval se směrem k Labyrintu. Ashley okamžitě pochopila a její myšlenky nabraly stejný směr.

„Hej, oni to zvládnou.” odpověděla, ale přesto moc dobře věděla, že to vůbec nemusí být pravda.

„Jsem rád, že jsi ven nakonec nešla.” podíval se na ni Newt a pak si povzdechl. „Tak pojďme.” popohnal je dovnitř a zabouchl dveře. Následně je zamkl na několik petlicí. Teresa na ní při první větě mrkla a Ashley zakoulela očima. Chuck si pravděpodobně ničeho nevšiml.

Vešli do pokoje. Ashley už nepřekvapilo, že byli ve stejném pokoji jako minule. Byli tam jenom oni čtyři. Jediná změna byla to, že tam dnes s nima byl Chuck.

Pohlédla na nejmenšího chlapce s zjistila, že chodí kolem dřevěné komody a snaží se netřást. Pravděpodobně i zadržoval slzy, jak hodně se bál. Ashley ke svému kamarádovi přišla a stiskla mu rameno. „Jestli chceš, můžeš dnes spát na posteli.” oznámila mu.

Chlapcům obličej se rozzářil. Že by konečně nemusel spát na té tvrdé podlaze? Jeho výraz se ale hned změnil, když si všiml zamračeného Newta, který na něj koukal a pohledem mu dával jasně najevo, že na posteli spát nebude. „To je v pořádku, vem si ji ty.” odpověděl a Ashley teď probodávala pohledem Newtovy záda.

***

O pár minut už všichni ulehali na svá místa, přičemž ani jeden z nich později už nepromluvil. Bylo ovšem jasné, že se všem točí v hlavě stejné myšlenky. Co když zrovna on bude ten další, kterého si rmuti odnesou? Kdo bude ten další? A v neposlední řadě - jsou chlapci v labyrintu v pořádku?

Ashley se zrovna otočila na druhý bok a pousmála se nad Chuckovým chrápáním. Ležel zabalený ve spacáku a ven mu koukalo jen pár neposedných kudrlinek. Teresa spala po jeho boku.

„Vidím, že ti to v hlavě šrotuje. Nechceš se podělit?” zeptal Newt a Ashley sebou leknutím naskočila, protože netušila, že i on je vzhůru.

„To je dobrý.” zamumlala a právě teď si přála, aby byl někdo jiný v místnosti vzhůru a mohla se tak vyhnout nepříjemnému rozhovoru. „Jen mám strach.” zalhala.  Bylo toho opravdu hodně, co ji trápí.

Cítila na sobě každý pohled Newta, který ji pohledem přejížděl od hlavy až k patě. Zvedl se na loktech a povzdechl si. „Víš napadlo mě, jestli to není kvůli tomu-”

„To je v pořádku Newte, hodila jsem to za hlavu.” pousmála se a pak se zamračila, protože se začaly ozývat první Rmutí zvuky. Newt se zamračil taky a přešel k oknu. Jeho probudily jak Teresu tak i chlapce vedle ní.

„To už jsou tady?” zaknučel Chuck. Hned jak to dořekl si priložil Newt prst k ústům a naznačil tak, aby byli všichni potichu.

Ashley se pomalu připlížila k druhému oknu, které bylo v místnosti. Chuck se zase připlazil k Terese, která ho teď konejšivě objímala kolem ramen.

Srdce Ashley spadlo až na zem, když na Place uviděla první velké mechanické zvíře. O pár minut později začal být hrozný hluk. Právě v tomto momentě ji došlo, že jeden z Rmutů skočil na jednu ze zdi Dvora a zvenku šplhá nahoru.

„Nehýbejte se!” zašeptal Newt. „Nikdo se nehýbejte!”

O chvíli později uslyšeli zvuk trhajícívh prken, pak jekot a pak hlas, který křičel na celé kolo. „Dostali Lucase! „Dostali ho! Vzali ho!”

Dveře se začaly jako na povel otevírat a navládl chaos. Newt chtěl začít křičet, aby se okamžitě vrátili do pokojů a byli potichu, ale otevíral pusu na prázdno jako kapr. Přesto však o pár vteřin později začal rozdávat rozkazy, ale nikdo jich neuposlechl. Buď ho neslyšeli nebo ho opravdu neuposlechli.

Ashley, která stála doposud u okna se znenadání rozběhla ke dveřím a chtěla místnost opustit, ale Newt ji přerušil.

„Kam jdeš?” zaječel na ni a panicky si prohrábl své vlasy.

Ashley se na chlapce otočila. „Támhle běží Thomas s Minhem.” poukázala na okno, „a řítí se Rmutům přimo do náruče.” vysvětlila a aniž by čekala na odpověď rozběhla se pryč.

Newt na nic nečekal, okamžitě se rozběhl za ní, i když přes Placery na malé úzké chodbě se moc běhat nedalo. Odstrkoval chlapce ke zdi a několikrát některým šlápl na nohu, ti za ním pořvávali, ať se kouká, kam šlape, ale on běžel dál.

Ashley dohnal na dost nestabilních schodech a chytil ji za paži. „Drž se za mnou.” řekl ji a vlekl ze schodů dolů.

Na Place bylo několik Rmutů, kterým se jen tak vyhýbali, ale nakonec vyvázli bez újmy a blížili se ke chlapcům, kteří běželi proti nim.  Záměr Rmutů ale nevypadal jako ten, že by někoho chtěli sebrat - to totiž už udělali s Lucasem - spíše chtěli někoho uštknout. Když se Rmuti kolem nich oháněly klepety, ve kterých byla spousta jehel a dlouhým ocasem, jen tak tak uhýbali.

„Labyrint byl úplně prázdnej.” vydechl Minho a dal si ruce v bok. „Jsme tady asi první.” popadal dech

Mezitím co Minho vysvětlovat Newtovi, co všechno se událo, si vzal Thomas Ashley stranou a starostlivě se na ní podíval, zatímco Ashley se na něj podívala zase nechápavě. Ještě odešli stranou dva kroky a Thomas začal.

„Rozluštili jste ten kód?” zeptal se jí. Ashley odpověděla, že ano, ale vůbec nechápala, proč  to nesměla říct před ostatními.

„Musíš najít cestu ven.” zašeptal ji a podíval se na ni. Ashley si ho zkoumavě prohlédla.

Tak počkat.

„Thomasi?” zeptala se ho, když se začal otáčet zády k ní.

„Thomasi co chceš dělat?” zakřičela na něj a to upoutala pozornost i Newta s Minhem.

„Frase neblb-” Minho zmlkl a Ashley zaječela. To Thomasovo tělo zajelo pod to Rmutovo a zasypalo ho několika jehlami.

Rmut se následně zvedl se čvachtavým zvukem z Thomase a následně se rozutíkal i se svými kamarády zpátky do Labyrintu.

Ashley, Minho i Newt se rozeběhli k Thomasovi, který ležel na zemi a skuhral.

„Ty nejsi normální!” ječela na něj Ashley a prohrábla si vlasy. Hluk, který dělali, přilákal i ostatní Placery. Během pár vteřin už byl kolem nic poměrně velký hlouček, který se rozeszoupil kolem čtyř jmenovaných.

„Oni ho napadli?”

„Co se mu stalo?”
 
„Projde si proměnnou?”

Ashley si všimla Chucka, který se celý třásl a při pohledu na Thomase se kukutálely slzy z očí. Teresa ho objímala kolem ramen, ale i ona sama se třásla.

„Proč si to udělal?” zeptal se ho Newt. Snažil se tvářit vyrovnaně, ale pohled na jeho nejlepšího kamaráda ho vystrašil.

„Musím si vzpomenout.” zaskuhral.  Pak už jen padl do bezvědomí.

Pokud je tu ještě někdo, doufám, že si kapitolu užije. 🥰❤️ Já vím, byla jsem teď nějakou dobu pryč, ale doufám že někdo tu dlouhou pauzu vydržel. Zbývají cca tak tři kapitoly, pak se můžeme vrhnout na druhý díl!