11. Splněný sen

841 34 1
                                    

Minho se opřel svým pozadím a velký stůl, Alby zařaženě stál s rukama na hrudi. Ashley probodávala pohledem stůl, na kterém by měl být zmenšený labyrint.

Nechápe, proč ji to nechce aspoň dovolit zkusit. Ještě před chvílí tady proběhla dost ostrá hádka. Alby řval na ní, ona řvala na něj. Minho se nezapojoval. Jen nezúčastněně pozoroval Albyho, kdyby mu v hlavě přeplo a on by ho musel zastavit.

„Proč Alby?” zeptala se znovu Ashley odměřeně. „Nech mě to aspoň zkusit, když to nebude nic pro mě, budu klidně sbírat plopáky, mně je to jedno.”

Alby zafuněl. „Prostě ne.”

Ashley se na Minha podívala s nadějí v očích, a tak se Minho odrazil od stolu a zařadil se vedle Ashley.

„Má pravdu, Alby.” řekl. „Něco je špatně, klec se nespustila zpátky. Teď když přijela ta holka budeme potřebovat každou hlavu i dvě nohy.” Řekl a Alby ho poslouchal. Když tohle však říkala Ashley, nechtěl to ani slyšet.

„Lidi se jen tak nenabízejí. Když se nabídla ona, proč to aspoň nezkusit?”

Alby se zamračil. „Já ji prostě nevěřím.”

Po téhle větě se zasekla. Samozřejmě že přemýšlela na co si přesně Alby vzpomněl. „Alby, co jsi viděl? Na co sis vzpomněl?”

Na to však neodpověděl, pořád propaloval pohledem Minha. „Nelíbí se mi to, ale...” umlčel se a začal větu jinak.

„Bereš za ní veškerou zodpovědnost?” zeptal se, ale Minho neodpověděl, neboť vycítil, že odpovědět ještě nemá. „Když se jí něco stane, když se z labyrintu nevrátí...”

Ashley se zamračila, neviděla důvod, proč by se vracet neměla. Tedy ano, spoustu důvodu tu je, ale není tak blbá, aby se nevrátila do Placu dřív, než se brány zavřou.

„Kdyby náhodou se rozhodla odpálit v labyrintu bombu...”

„Žádnou bombu odpalovat nehodlám!” vyjekla a zamračila se. Nevěděla, proč ji Alby nevěří, ale nejradši by to věděla sama. Kým byla předtím, než sem přijela.

„Nepřerušuj mě.” štěkl na ní a otočil se zpátky ne Minha.

„Slibuj. Slibuješ, že jestli se cokoli stane, odpovědnost bereš na sebe?”

Minho se zamračil a oklepal se. V nejhorším případě by to znamenalo vyhnanství, což jakoby... „Jo beru.” odpověděl nakonec.

„Slibuj!” vyštěkl na něj Alby.

Minho se zamračil. „Fajn, jo. Slibuju ty frasáku. ”

Alby přikývl, ještě věnoval jeden pohled Ashley a následně opustil bunkr.

Hned co se dveře zavřely se Ashley pověsila Minhovi kolem krku. Držela se ho pevně a Minho ji objetí opětoval. „ Děkuji ti Minho. Moc ti děkuju.” zamumlala mu do ramene, neboť byl minimálně o hlavu vyšší.

„No mně neděkuj.” uchechtl se Minho, když se odtáhli. „Právě sis koupila jednosměrnou jízdenku na smrt.”

Ani tohle ráno ji nepřišel vzbudit Newt, ale Minho. Poznala to hned jakmile v žebrech ucítila bolest. Otevřela oči a zjistila, že Asiat špičkou své boty ji dloube do boku.

„No to je dost.” zamumlal Minho a svou nohu stáhl až potom, co ho do ní Ashley praštila.

Vysoukala se ze spacáku a posadila se do trávy. „Proč mě budíš? Víš kolik je vůbec hodin?!” řekla a zívla si.

„Běžci stávají mezi prvními.” Řekl a podíval se na své hodinky, „A je šest.” dodal.

A pak ji to došlo. Stane se běžcem. Z velké pravděpodobnosti bude běžcem. Okamžitě byla plná elánu a vyskočila na nohy. „Tak jdeme, ne?” zeptala se a oprášila si kalhoty.

„Počkej Frase. Nejdřív zajdeme do kuchyně a pak ti musíme najít nějaké boty.” oba dva se navzájem podívali na její bosé nohy.

„Tak jo.” souhlasila.

Společně procházeli Placem, kterým se ozývalo chrápání Placerů. Kličkovala mezi nimi a snažila se na nikoho nešlápnout. Ne vždy se to ale povedlo a ona si vysloužila pěstí do lýtka. „Promiň,” sykla a následně si mnula bolavé místo.

„Fajn, počkej tady. Pánvička nemá rád, když mu někdo krade jídlo.” přikázal a sám šel do jídelny.

Za pár vteřin ji bylo hozeno jablko, které obratně chytila. Minho vyšel za ní a oni se museli rozběhnout, neboť se za nimi ozýval kuchařův křik.

Jejich další zastávkou byl bunkr, ve kterém byla už včera.  Minho otevřel a přešel k dřevěným bednám u kterých se zastavil. Ashley stála kousek od něj. Minho otevřel nejdřív jednu bednu, ve které bylo spoustu papírů . Tu hned zavřel a otevřel druhou. V té bylo několik páru bot, trička i kalhoty, hodinky i batohy. Ashley došlo, že tyhle věci patří výhrazně běžcům.

„Jakou máš velikost?” zeptal se jí Minho a Ashley sebou cukla, neboť teď nevnímala okolní svět a oni Minha.

„Co?” zeptala se.

„No jakou máš velikost?” zeptal se znovu a zase se začal prohrabovat v bedně a pod nosem si něco mumlal.

„Já nevím.” odpověděla a už už se koukala na své nohy, aby to zjistila na těch, kterých má na sobě. Zjistila, že si je zapomněla u spacáku, který mimochodem zapomněla ustlat.

Minho ji podal nejmenší pár bot. „Tyhle by ti mohly být.” Řekl, když si převzala černé tenisky.  Následně ji Minho podal podal ještě ponožky.

Byly jí. Sice byly klučičí a byly jí asi po o půl čísla větší, ale nestěžovala si. „Jo, padnou mi.” zhodnotila. Minho přikývl, vzal si na záda botoh, který si sundal, když sem přišli a vyšel ven. Následně zamířili k východní bráně.

Tam už se protahovalo několik Placerů. „Poběžíš se mnou.” Řekl ji a následně se přidal k ostatním.

„Takže je to fakt pravda.” Ashley se otočila a pohlédla na Chucka. Informace o tom, že se Ashley zítra vydá do labyrintu se rozkřikla rychle, ale nikdo ji nepotvrdil. Ashley si po večeři šla hned lehnout. Na té s nikým nepromluvila. Minho se o tom též nebavil a Albyho od té doby neviděla.

„Jsi naštvaný?”  zeptala se ho mezitím co si dělala culík.

„Vlastně ani ne.” pokrčil rameny. Několik běžců se už vydalo do labyrintu a za nimi se rozeběhli i další.

„Ashley,musíme jít.” Minho přišel k ní. „Nemáš co na práci, čóne?” otočil se na Chucka.

Chuck se zašklebil. „Tak tedy hodně štěstí.” popřál jim a otočil se.

„Počkej Chucku.” zavolala na něj Ashley a chlapec se zastavil. „To mi nedáš ani pusu?” zeptala se, načež se sklonila a poklepala si prstem na tvář.

„Co? Fuj!” zašklebil se, vyplázl jazyk a následně začal dělat, že zvrací. Ashley se zasmála a Chuck se rozeběhl pryč.

„Můžeme jít?” zeptal se Minho, který přešlápl na místě.

Ashley se podívala na velké zdi. „Ano, můžeme.” řekla a společně se rozeběhli napříč labyrintu. Napříč splněnému snu.

Neohlížej se, prostě běž! (TMR Fanfiction)Kde žijí příběhy. Začni objevovat