Ležel jsem na pohovce, otevírajíc onen dopis. Papír byl tvrdý, na omak velmi hrubý. Stálo v něm:
„Velevážený šlechtici Keiji z rodu Tranzitta ,
tímto Vás žádáme, abyste dne 7.12. v 18:00 dorazil na naši schůzi v sídle rodu Viscardi, za účelem možného propuštění pana velitele Daichiho Haruty z vazby.
Vše bude záležet na Vaší výpovědi. Budeme Vás očekávat.
S pozdravem,
Darie Viscardi.“
Přeběhl mi mráz po zádech. Je zde šance, že se vše vrátí zpět jako to bývalo dříve. Na tváři se mi po velice dlouhé době dal zaznamenat náznak úsměvu. Přehl jsem dopis, vložil ho zpět do obálky a položil na menší dřevěný stolek přede mnou.
Vstal jsem a přešel do odpočinkové místnosti, směřujíc ke krbu. Vzal jsem dva velké kusy dřeva, vhodil je tam, vzal sirky z postranní police vlevo ode mne a škrtl jednou z nich. Chvíli jsem pozoroval plamínek, jak se míhá tam a zpět. Teplo, které následně proudilo pokojem i do mého těla bylo k nezaplacení. Sledoval jsem jiskry, sledoval jsem, jak plameny stoupají vzhůru.
Když jsem ke krbu znovu přišel, dohasínal poslední plamínek. Sledoval jsem ho po celou dobu, než zhasl úplně. Poté jsem se odebral ke spánku, doufaje, s nadějí, že vše dobře dopadne. Schůze se měla konat za necelé 4 dny.
ČTEŠ
My Lord (YAOI) ✔
Vampire! MÁ POKRAČOVÁNÍ ! Part 2 má i samostatné vydání! Sloužím svému démonovi tak, jak se ode mě vždy očekává. Stalo se to nutností. Zálibou. Touhou. Posedlostí. Smyslem. Důvodem. A především... Chtíčem.
