Byl jsem na půli cesty od cíle, jímž byl starý strom, kde jsme s Daichim často bývali, když jsem byl ještě dítě. To místo bylo vzdálené 2 kilometry od sídla. Nacházelo se tam ústí řeky, opodál jeskyně obklopená keři, na nichž rostly všelijaké druhy lesního ovoce. Vždy jsem si přál si z nich něco utrhnout, avšak mé chuťové buňky k takové potravě nejsou uzpůsobené.
Celé této přírodní scenérii dominoval majestátní strom, Quercus myrsinifolia, který tu byl po celá staletí. Mnozí ho berou jako ochranu tohoto lesa. Jako jeho vládce. To něco, co vdechuje život dalším okolním rostlinám, živočichům. Lidem. A nám upírům.
Posadil jsem se pod ten strom, opírajíc se o jeho mohutný kořen. Dívajíc se na nebe. Pohlcen myšlenkami. Vzpomínkami, na dobu minulou i tu budoucí. Myslím, že mi ukápla slza, ale nebyl jsem si jistý. Přeji si, abych se mohl někomu znovu vypovídat. Zabořit hlavu do jeho ramene, když potřebuji. Políbit ho na jeho věčně vláčné, narůžovělé rty. Nechat se kousnout od jeho tesáků. Cítit, jak si užívá chuť mé krve. Mé teplo. Splynutí našich těl v jedno.
Nevím, jestli mi bude umožněno tyto chvíle znovu prožít. Zda to minule nebylo naposledy. Naše konečné rozloučení. Doufám, že nikoli. Chci takové chvíle prožívat den co den. Až do doby než oba vydechneme naposledy.
ČTEŠ
My Lord (YAOI) ✔
Vampire! MÁ POKRAČOVÁNÍ ! Part 2 má i samostatné vydání! Sloužím svému démonovi tak, jak se ode mě vždy očekává. Stalo se to nutností. Zálibou. Touhou. Posedlostí. Smyslem. Důvodem. A především... Chtíčem.
