Druhý den ráno jsem se za Daichim stavil.
Prolistovával zrovna spisy a nebral byť i jen nepatrný zájem o okolní dění.
Sedl jsem si do křesla naproti jeho a požádal maidku, aby mi přinesla šálek kávy se speciální přísadou, totiž trochou krve.
„Co máš dnes v plánu?" zeptal jsem se s nápadnou opatrností v hlase.
„Absolutně nic. Dnes si beru volno ze služby."
Přikývl jsem a usrkl kávy, která mi byla právě přinesena.
Byla vskutku dobrá.
„V tom případě, mohl bych dnešní odpoledne strávit s tebou po boku?"
Opět se usmál, tím svým tak typickým způsobem, jako kdyby tušil něco, co nikdo jiný. Jinými slovy, velmi škodolibě.
„Ano, vyjímečně opravdu můžeš."
Vstal, obešel mě, 'nenápadně' mi kávu zabavil, naklonil se a zašeptal: „Přesně ve 3 odpoledne buď u mě na pokoji, dostal jsem skvělý nápad."
Poté odešel z místnosti a já následně jen v klidu vyčkával než tato doba nastane.
ČTEŠ
My Lord (YAOI) ✔
Vampir! MÁ POKRAČOVÁNÍ ! Part 2 má i samostatné vydání! Sloužím svému démonovi tak, jak se ode mě vždy očekává. Stalo se to nutností. Zálibou. Touhou. Posedlostí. Smyslem. Důvodem. A především... Chtíčem.
