Twins <<Avengers>>

63.Teď jsme v tom spolu.

Celá cesta proběhla v tichosti. Byla jsem myšlenkami jinde.

Nejenže jsem měla strach co se stalo, a jestli je Bucky v pořádku. Ale měla jsem strach i o to, jak to vezme Elena, až se to k ní dostane. Mohla jsem jen doufat, že ti pochopí. Prostě jsem to Buckymu dlužila.

„Jsme tady, Vicky.“ vytrhl mě  z myšlenek Stevův hlas, jen co zastavil v menší vesničce pár hodin od Toweru.

Pokývala jsem hlavou, pustila ho a slezla z motorky.

„Děje se něco?“ chytl mě za ruku, když slezl i on, a podíval se mi do očí.

„Jen jsem se zamyslela, to nic.“ pousmála jsem se.

Bylo na něm poznat, že mu to moc nevěří, ale nechal to být, za což jsem mu byla vděčná.

„Kudy teď?“ optal se, jen co jsme vešli do vesnice.

„Musíme až za vesnici. Je tam takový opuštěný domek. Tenkrát jsme se v něm schovali, než jste mě s Elen našli a on zmizel.“ vysvětlila jsem mu.

„Jo, to si pamatuju.“ pousmál se.

Oplatila jsem mu úsměv a společně jsme ani ne do hodiny dorazili na ono místo.

Všude okolo byl však až podezřelý klid a začínal jsem mi trochu větší strach, jestli se mu něco nestalo.

„Možná počkej tady, přeci jen jsem mu řekla, že přijdu sama.“ podívala jsem se na Steva, když jsme došli ke dveřím.

„Myslíš že je ti dobrý nápad, co když je to past?“ trochu starostlivě svraštil obočí.

„Budu v pohodě, a kdyby něco, budu křičet o pomoc, neboj.“ ujistil jsem ho.

„No dobrá.“ povzdechl si, protože věděl, že mi to nerozmluví.

Líbla jsem ho na tvář a potichu vešla do domu.

„Bucky?“ houkla jsem do prostoru.

Pro mojí smůlu, se ale nic neozvalo. Když jsme prošla spodní patro i vrchní a nikoho nenašla, začalo jdeme mi víc a víc strach.

„Už jsem měl strach, že nedorazíš.“ ozvalo se najednou z chodby, až jsem sebou trochu cukla.

„Tohle mi už- bože, Bucky.“ vyhrkla jsem, jen co jsem viděla, že je zraněný.

„Steve!“ křikla jsem ke dveřím a hned přiskočila k Buckymu.

„Co jsi vyváděl?“ strachovala jsem se a začala hledat v batohu lékárničku.

„To je na díl.“ vydechl a opřel se o zeď.

„Co se tu stalo?“ přiběhl během pár sekund Steve.

„Neříkal jsem, ať přijdeš sama.“ podíval se na mě trochu vyčítavě Bucky.

„Teď to neřeš a nemluv.“ napomenula jsem ho.

„A ty mi musíš asistovat.“ dodala jsem směrem ke Stevovi.

Za Stevovi pomoc jsem Buckymu aspoň provizorně ošetřila střelnou ránu a ještě pár malých oděrek a škrábanců.

„Měl jsi z prdele kliku.“ pousmála jsem se, když jsme měli hotovo.

„Vicky.“ napomenula mě automaticky Steve.

„No a ne snad. O kousek vedle a už jsme tu mohli být zbytečně.“ bránila jsem se.

„Jen ji nech, Steve. Má pravdu.“ pousmál se Bucky.

„Ty aby ses ji nezastal, kamaráde.“ zavrtěl hlavou a pomohl mu do obýváku.

Já jsem mezitím uklidnila všechen ne bordel od jeho ošetření, zbytek lékárničky zase hodila do batohu a vyšla jsem za nimi.

„Už nám povíš, co se sakra stalo? A proč bylo tak nutné, bych dorazila sem?“ opřela sem se o zeď naproti gauči, na který ho Steve posadil.

„Hydra na mě hodila útok na základnu Shieldu, co se stal dneska v noci. A vzhledem k tomu, že jsem v tu dobu u nich byl, Fury po mě vyhlásil pátrání.“ objasnil nám.

„Počkat? Ale vždyť Fury ví, že si u nich byl v utajení.“ namítla.

„Mám pocit, že se mě chce zbavit i on. A co jsem slyšel, dohodl se na tom prý se Starkem.“ podotkl.

„To by Tony neudělal. Vždyť ví, že si pro mě a pro holky, tedy hlavně pro Vicky důležitý.“ bránil ho Steve.

„Steve, zabil jsem mu rodiče, Vicky s Elen jsem vycvičil v Hydře. Má  dost důvodů mě nenávidět.“ vydechl.

„Chce s mi říct, že tě chce Shield dostat na Furyho a Tonyho rozkaz?“ snažila jsem se to vstřebat.

„Přesně tak.“ pokýval hlavou.

„Jenže jestli je to tak, tak až Tony přijde na to že jsme pryč, je to i na nás.“ zabrblal Steve.

„Proto jsem chtěl, aby dorazila jen Vicky. Nechtěl jsem dělat problémy i tobě.“ namítl.

„Jakože Vicky do toho stáhnout můžeš jo?“ vyjel na něj trochu nabručeně Steve.

„Rozhodně je na to na rozdíl od tebe zvyklá." bránil se.

„Hale klid vy dva. Nepotřebujeme, abyste se pohádali ještě mezi sebou.“ okřikla jsem je.

Oba dva zmlkli a odvrátili pohled každý jinam.

„Musíme najít důkazy, abychom tě, teď už vlastně nás, očistili. Teď jsme v tom spolu. Takže žádné hádky vy dva, jasný?“ projela jsem je oba pohledem.

„Jestli vůbec něco najdeme.“ povzdechl si.

„Hlavně po nás teď půjdou nejspíš i ostatní, jestli je to tak, že v tom m prsty i Tony.“ přitakal Steve.

„Hale přestaňte to vzdávat. Dobře víme jak Hydra i zbytek přemýšlí. Máme díky tomu výhodu. Prostě to nějak zvládneme." namítla jsem rozhodně.

„Vicky má pravdu, na něco přijdeme.“ přitakal nakonec Steve.

„Tak ještě že vás dva mám.“ pousmál se.

To jsme ještě neviděli, co všechno se tímhle odstartovalo.

Ahooj🖤
Vaše oblíbená dealerka tohoto příběhu jen zase tady.

Doufám že se vám kapitola líbila a jsem zvědavá, jak si s tím poradíš, zlatí.

Budu se na vás těšit zase příště.

Love you 3000❤❤

870 slov