POHLED VICTORIE!!!!
Victoria a Elena Frost.
Jedny z nejlepších agentem organizace zvané Hydra s výcvikem podobným Natashe Romanovové.
Jakou misi dostanou tentokrát?
Dokážou ji splnit, nebo selžou?
To vše a mnohem více se dozvíte v jejich příběhu zv...
Prudce jsem se posadila a zrychleně dýchala, když mě probudila další z mnoha nočních můr.
U
ž to bylo pár dní od toho, co nás se Stevem díky Buckymu dostali, a co jsme byli díky ostatním zase zpátky. Za celou dobu jsem nevyšla z pokoje a jediný s kým jsem jakžtakž mluvila, byla Elen, která u mě byla skoro pořád. Strávila u mě hlavně noci, abych se aspoň trochu prospala, jelikož nebyla noc, kdyby mě neprobudila další a další noční můra, která se motala stále dokola kolem toho, co se stalo.
Tentokrát jsem se s tím musela vypořádat sama, jelikož musela Elen už večer společně s Pietrem a Clintem jet za Furym, jelikož si je vyžádal.
Pohledem jsem vyhledala hodiny, na kterých svítilo pět hodin ráno. Věděla jsem, že už nemělo cenu zkusit ještě usnout. Vydechla jsem přebytečný vzduch, pomalu se vyhrabala z postele a rozešla se do koupelny. Svlékla jsem ze sebe věci na spaní a vlezla si do sprchy. Potřebovala jsem aspoň chvíli na nic nemyslet.
To se mi stejně moc nepovedlo. Vylezla jsem ven, kolem těla si obmotala ručník a přešla jsem k zrcadlu.
„No ty vypadáš, Fostrová.“ vydechla jsem, když jsem se zahlédla v zrcadle.
Tmavé kruhy pod očima, ještě nezahojený rozseklý ret, a modřiny snad všude. Prostě jsem vypadala naprosto děsně.
Oblékla jsem se do obyčejných černých legín a o číslo větší šedivé mikiny, abych zakryla všechny ty modřiny. Kruhy pod očima jsem aspoň trochu zakryla korektorem, aby se mě nelekly. Vlasy jsem nechala rozpuštěné, jelikož byli stejně mokré a vyšla z koupelny.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pro moje překvapení už bylo něco po půl sedmé, tak jsem se rozešla do kuchyně, v naději, že bych tam ještě nemusela nikoho potkat. To bych ale chtěla moc, jelikož jsem v kuchyni narazila na Tonyho, který si dělal snídani.
„Dobré ráno.“ hlesla jsem, jen co jsem vešla.
„Vicky, co ty tu?“ trochu se podivil, jelikož asi ani on nečekal, že už bych vylezla z pokoje.
„Dostala jsem chuť na kafe.“ podotkla jsem.
„To si mohla říct, donesl bych ti ho.“ pousmál se.
„Já vím. Jen…nechtěla jsem tě otravovat.“ slabě jsem mu oplatila úsměv a začala si vařit vodu na kafe.
„Ale prosím tě. Neotravovala by si. Navíc jsem slíbil Elen, že na tebe dám pozor, než se vrátí.“ zavrtěl hlavou.
„Kam vůbec jeli?“ zajímala jsem se a zalila si kafe.
„Fury jen na nějako tajnou základnu a vzal si je sebou, nebo co to Clint říkal. Asi zase nějaké jeho tajné plány, znáš ho.“ vysvětlil mi
