Finally Free// Niam Horayne

7. If I Could Fly...

,,Kamarádi? Není na to ještě brzo? Pokusím se s tebou líp vycházet. Ale promiň,... Prostě... Zatím... " polkl jsem a koukl se  na Liamovu reakci. Smutně se usmál, a dal se věnoval svoji práci.

***

,,Takže. Urvoříme si skupinky po pěti, jelikož nás zde je dvacet. Budeme tedy čtyři skupiny. První skupinu bude tvořit David, Paul, James, Mike a Phillip." začala učitelka hudebky nás dělit do skupin, ve kterých jsme měli složit písničku. Ano opravdu písničku.

,,Další skupinka bude Alysha, Sasha, Lisa, Annie, a Chloe." řekla, a tyto holky se vypravili k jednomu z volných stolů. ,,Další skupinka bude Carl, Nick, Isabel, Rose, a Justin." řekla a já se koukl na to, co zde zbylo. Já, Harry, Louis, Zayn a... Liam. Mám pro toho kluka ještě stále nějakou malou nenávist, ale už jsme se malinko udobřili.

,,A zbytek je poslední skupinka. Máte teď hodinu na to, aby jste sepsali píseň, z toho, co vidíte kolem, slyšíte, cítíte..." najednou jsem uslyšeli hlasitý prd. Vlastník byl Justin. Nejnechutnější člověk třídy. Celá třída se začala smát, včetně nás pěti, a co jsem si všiml, tak i učitelka měla na mále, aby se nerozchechtala.

,,Prostě se dejte do práce." zakroutila hlavou učitelka, když jsme se jakžtakž zklidnili, a já se dal s kluky do práce. Inspirace padala z věcí okolo, prostě jako kdyby jsme z obyčejného květináče uviděli celou louku kytek. A na takové louce se děje věcí víc. Rozvinul jsme v tu chvíli malou věc ve velkou spojili do toho mysl. A udělali to.

,,If I could fly.. " začal jsem vymýšet. ,,Zajímavé... Co bych udělal kdybych mohl létat..." zamyslel se Liam. Louis se rozchechtal. ,,Odletěl bych na planetu mrkví.."zasmál se a já s Harrym a Zaynem též. Liam nechápal, ale to mi bylo jedno.

,,I'd be coming right back home to you..." pokračoval Liam. Řekl to reochu smutně a já moc věděl co tím myslí. Moc dobře. V tu chvíli jsem to věděl jen já, a on. Oba jsme věděli že myslíme na to samé, a koukali na sebe takovým pohledem. ,,Páni Payno, to je mega dobré... To je skvělé!!" řekl Zayn a Harry s Louim pokýval hlavou.

Já jsem se usmál. Liam zas na mě.  ,,Počkej... Počkej... Já mám nápad...."

***

,,For your eyes only... For your eyes only..." do zpívali jsme. Jakmile jsme uviděli překvapené pohledy ostatních, trochu jsme se báli toho, co bude následovat. ,,Vy jste během hodiny složili... Něco... Tak... Úžasného?! Během jedné hodiny?!" vytřeštila oči učitelka. Pomalu jsme kývli. ,,O čem, nebo o kom ta písnička je?" zeptala se po chvíli učitelka. Louis, Harry a Zayn koukli na mě a Liama. Z nás dvou ta slova padala jak něco. Věděli jsme přesně, co říct, nebo udělat. Kluci vymysleli rýmy, když nám něco nešlo, a dost pomohli z melodií. Ale o kom byla tato písnička byla, jsme věděli jen my dva.

Dávali mi to jakýsi nadhledový pocit. Cítil jsem, že Liamovi rozumím, to mi dělalo moc dobře. Až mě to děsilo.. Liamovi se při jeho sólu prolomil hlas. Věděl jsem pro koho to skládal, a také jsem věděl, že tuto píseň už měl promyšlenou. Cítil jsem to. Chápal jsem ho. Když se dlouho nikdo neozval, tak se učitelka zeptala znova. Liam i já jsme mlčeli. Liam nejspíš čekal, že to povím já, a dostanu ho s toho. Já čekal, že to řekne on, přeci jen, nemohu si být na sto procent jistý, na co myslel. I když tohle mi bylo dost jasné.

,,Byla o třech velice důležitých lidech pro mě. " odpověděl po chvíli Liam. Cítil jsem, že úplně neřekl na sto procent pravdu. Cítil jsem to, a viděl mu to na očích. Všichni ostatní začali se svojí 'Awwwwwwww...' nebo 'To je sladké.....' a tak. No kdyby věděli, o čem to je, asi by změnili pohled na věc.

Zrova zazvonilo, a tím skončilo dnešní vyučování. Dneska jsme měli jen do tří, takže jsme měli chvíli čas, než přijede autobus. Že skříňky jsem vytáhl nějaké věci, a rozloučil se s Harrym a Zaynem, kteří měli další tréning. Šel jsem uprostřed, na jedné straně šel Louis, a na té druhé byl Liam. Držel se trochu dál, než jsem byl já.

,,Hele, já jdu do zeleniny, koupit další mrkve, jde někdo se mnou?" zeptal se, ale já už si to s ním v obchodě zažil, a nehodlal to opakovat. Liam netušil, do čeho jde, tak se raději nevyjadořval.

Louis nám něj zamával, a odešel na druhou stranu, než byla autobusová zastávka. ,,Hele, mezi námi,.... O kom byla ta písnička?" promluvil jsem po chvíli, co nikdo neměl co říct. Liam se na ně podíval pohledem já-myslel-že-ty-víš k čemu jsem pokrčil rameny. ,,Možná mě něco napadá, ale chci si být jistý..." slabě jsem se na něj usmál.  ,,O mých pravých rodičích... A o tobě.... " pozvedl jsem na něj obočí. O mě? To já byl ten třetí člověk? Proč zrovna já?

,,O mě? Jak ti myslíš?" zalapal jsem po dechu.  ,,Nemám žádné kamarády, ani rodiče. Kdybych mohl létat, alespoň v mysli, odletěl bych do té tvé. Přijdeš mi moc sympatický, a hodný, taky jsi si zažil své. Přál jsem si, aby jsme byli přátelé. Aby jsi se se mnou víc bavil, a aby jsme s pólu měli trochu kladnější vztah... Kdybych mohl letaty vrátil bych se ke svoji rodině. Pokud bych to vzal poetičtěji, jde o to, že bych tě nechtěl jen tak opustit." věděl jsem mu na očích, tě to není to jediné, co chtěl říct. Ale já pouze kývl a usmlá se. ,,Pokusím se. Ale pochop, že to pro mě není jednoduché...."

,,Chápu to. " po těchto slovech jsme oba vystoupili z autobusu.

,,Dneska to bylo husté. Poprvé co se mi snad ve škole líbilo..." zasmál jsem se, a Liam se mnou. Trmáceli jsme se chodníkem od autobusu. ,,Zítra je ta party?" zeptal se Liam. Já kývl. ,,Ví o tom už Maoura s Bobbym? " zeptal jsem se. ,,Ne neřekl jsem jim to..." zašeptal.  ,,Povím to já.. " povzdechl jsem si, a otevřel dveře. To jsem ale nevěděl, co mě čeká za překvapení tam.

✌︎✌︎

Tak jak se vam líbila písnička kterou složili? Že neuhodnete její název 😇. Co myslíte že bude to překvapení? Bude dobré nebo špatné? Dneska taková jednodušší kapitolka, příště nabere trochu gradaci 😄.

💛💚🇮🇪💙❤️