Finally Free// Niam Horayne

9. 2913

,,Hele, a jsem tu. " vydechl Liam. Stáli jsme na nějakém malém kopečku. Ale ne jen tak ledajakém jak jsem si po chvíli všiml. Byla zde malinká dřevěná budka. ,,Pojďte dovnitř.." usmál se Liam. My s Louim jsme jen jaksi nechápavě kývli, a šli k dřevěným dveřím malé boudičky.

,,To jsme dělali." polkl Liam. ,,Kdo? "zeptal se Louis Liama a projel rukou po dřevě. ,,Já a můj bývalý přítel." polkl. ,,Počkat přítel? Jako kamarád, nebo.. Boyfriend? Prostě.. Ty jsi gay?" vyspukal že sebe Louis. Liam jen pokrčil rameny. Holt nechtěl odpovídat.

Otočil se k malé krabičce s heslem. ,,Víš co je za heslo?" zeptal se Liama Louis. Někdy si vážně říkám, že je ten Louis nejakej pitomej. Když to dělal, musí to i vědět ne?  ,,Ano, vím." řekl Liam. Stoupl si ke krabičce. 2913. ,,Proč zrovna tento kód?" zeptal jsem se. Je to na dlouho. Ale povím vám to. Mám přes dost času, ne?" my jsme se uvelebili na malinkých stoličkách uvnitř.

,,Víte. Vztah mezi mnou a tím klukem byl takový kostrbatý. V den rozchodu jsem si říkal že asi nikdy nenajdu toho.. Pravého... Nebo jak to říct. Cítil jsem, že jsem asi svoje šance už promarnil. Jednoho dne jsme jeli se školou na výlet do New Yorku. Já jsem zabloudil, a omylem skončil v nějaké ezoreticke ulici, nebo kde. Uviděl jsem nějaké kartářky a tak. Řekl jsem si, že tam že srandy půjdu, a zeptám se jí, zda někdy někoho takového potkám. Ona mi vložila karty a řekla, že má narozeniny třináctého. Jelikož já je mám 29. rozhodl jsem se udělat takové heslo. S mojí ex už jsme to zde měli připravené. Jen heslo jsme nevěděli. Dal jsem go tam že srandy." usmál se na nás. Já a Louis jsme po sobe hodili takový pohled, který mkuvil za vše. Buď se mě teď snaží sbalit, nebo je to blbá náhoda... Nebo pravda. To poslední jsem ale hned ze seznamu vyškrtl.

,,Hustý." řekl jsem jen. Všiml jsem si, že venku začalo poprchávat. ,,Měli by jsme jít, zatéka sem." povedel nám Liam, a my se zvedli. A opravdu se venku ochladilo. Musel jsem se i malinko otřást zimou. ,,Je ti zima? Nechceš půjčit mikinu?" zeptal se mile Liam. Louis pozvedl obočí, ale ještě nic neříkal. ,,Je mi zima, ale ndch i aby jsi mi ji půjčil. Bude pak zima tobě..." odkašlal jsem si. On si ji ale automaticky sundal, jak kdybych nic neříkal. ,,Na.. " podal mi ji, a usmál se. Byla trochu větší  než moje.

Když jsem si ji přehodil přes hlavu, ucítil jsem veliký závan velice příjemné Liamovo vůně. Srdce mi bouchalo hodně nahlas. Cítil jsem se v že mikině v bezpečí. ,,Děkuju.." usmla jsem se na něj. ,,Jdeme domu, nebo ještě někam zajdeme? Vypadá to, že tak rychle pršet nepřestane..." začal Louis. ,,Asi půjdeme domů.." odpověděl jsem mu. Liam kývl.

Doprovodil jsme Louise k bytovce. ,,Tak odedneška shipuju Niam." zasmál se jen tlumené, abych to slyšel jen já, a mohl ho následně bouchnout do ramene.  ,,Tak zítra ve škole!" odpověděl jsem a slabé ho obejmul. To samé odeslal Liam, a šli jsme k nám.

***

,,Kluci, prosím zachraňte mě... " zařval Zayn, když přiběhl k malému hloučku tvořený mnou, Louim, Harrym a také Liamem. ,,Ježíš co se stalo?" dostal jsem ze sebe. ,,Knihovnice! Viděla! Mě!" zaječel a celý zrudl. ,,Ajaj..." povzdechl jsem si. ,,A co budeš teď dělat!?" řekl mu Louis. Liam se tvářil nechápavě. ,,Co? Jaká knihovnice?" prohodil. ,,Jedna taková... No.." za ak mluvit Harry, ale rozhodl se radši přenechat slovo Zaynovi.

,,Mám průser. Už dva roky. Na konci prváku jsem si na závěrečné zkoušky půjčil knížku z dějáku, ale zapomněl jsem ji někde na lavičce, kdez jsem se šprtal. Druhý den tam už nebyla. A od té doby se knihovně a knihovníci obzvlášť vyhýbám, protože mám... Strach. Každý měsíc se přičítá několik desítek babek na můj něco jako dluh. Když odejdu ze školy, a už se sem nevrátím nebudu muset nic platit. Ale teď... Ježišmariá, už je to sednset dolarů. Ona mě uviděla, zastavila se u mě, a zeptala se 'Vy jste Zayn Yavadd Malik'? Chtěl jsem říct ne, nebo tak něco, ale zbaběle jsem utekl... " řekl ještě stále zadýchaně Zayn. Liam kývl. ,,To je pěkné blbé. No nic, pojď, než nás dožene.." řekl Harry a šel s námi všemi k autobusu.

,,Nezapomeňte, dneska v osm u Davida, jasný?" řekl Harry nám všem a nastoupil do autobusu.

シ︎シ︎

Ahojky! Snad se díleček líbil, nezapomeňte na volte a komentář! Dneska byla kapitola trochu kratší, nebojte, příště vám to určitě vynahradím. Nějak teď nestíhám, ale myslím, že novou kapitolu Remember do večera stihnu. Nová kapitola myslím někdy ve čtvrtek, ale fakt nestíhám..

Tak co říkáte na tu 'Náhodu'? Myslíte že jde právě o Nialla? (pozn. Niall se narodil 13.9, pokud nevíte, ale asi spíš víte xD) Už jste někdy zapomněli vrátit knížku?

💛❤️🇮🇪💙💚