Tomorrow is Today | cz

8

"Au, zatraceně!" ozvalo se třídou a všichni měli hned možnost určit z jakého směru.

Jungkook, který patrně zvedal cosi ze země, u čehož třískl hlavou o lavici, si ihned uvědomil, že vypouštět bez vyzvání cokoliv z pusy na hodinách angličtiny nebylo s jejich přísnou učitelkou příliš moudré. Jakmile se narovnal, zraky všech přítomných utkvěly na něm.

Třídou se rozezněl šum, jak se několik studentů rozesmálo, jiní využili současného zmatku, aby pošeptali svým sousedům nějaký rádoby vtipný poznatek.

Chlapec, jež tuto situaci zavinil, se cítil trapně. Zaznamenal na sobě upřený pohled i svého spolusedícího, nemínil se mu však dívat do očí.

Profesorka vstala a jako mávnutím kouzelného proutku třída ztichla. Jungkook pochopil, že by měl sesmolit nějakou omluvu a tak také učinil: "I am s-sorry, my pencil fell off and... I needed to t-take it back."

"Takhle roztržitý je od doby, co si začal s Parkem," vykřikl někdo nečekaně, čímž si vysloužil další bublavý smích od svých spolužáků.

Žena stojící za katedrou pohotově přikázala: "Calm down, everyone. And use english only." Vypadala, že už se situací nechce nijak zabývat, aby se už mohli vrátit do práce.

Dotyčný, který si zjevně potřeboval rýpnout, si ale usmyslel něco jiného. Využil pobídnutí a své korejsky nemluvící učitelce osvětlil situaci: "I am sorry. I just said Jeon acts this weird since he is dating Park."

Jungkook složil hlavu do dlaní. Kdyby tušil, že se z takové prkotiny stane tak žhavé téma, raději by zatnul zuby a neřekl vůbec nic. Nebo, v prvé řadě, nechal tužku tužkou ležet na zemi. Po chvilce však slyšel profesorku, jak opět pokračovala s výkladem, a tak usoudil, že to nejhorší bylo zažehnáno.

Ani to však nebyla tak úplně pravda. Po hodině si ho totiž angličtinářka zavolala do kabinetu.

"Počkám na tebe ne chodbě," přislíbil mu jeho soused před odchodem, nechávajíc tak mladšího uvažovat nad tím, proč by měla řešit jeho spadlou tužku.

Jimin mezitím opravdu setrvával na chodbě. Byl unavený, předchozí noc totiž moc nenaspal, tentokrát však z podstatných důvodů. Fakt, že se mu a jeho rodičům povedlo vyřešit jejich finanční situaci, byl více než uspokojivý.

Byli neskutečně zavázáni rodině Jeonů, která Jiminova otce zaměstnala ve své firmě, kde měl rozhodně výhodnější pozici než ve svém předchozí práci. Samozřejmě se ale paní Jeon nesměla dozvědět, že pan Park je ve skutečnosti Jiminův otec.

"Nad čím uvažuješ?" prohodil hravě dobře známý hlas za jeho zády.

Společně se rozešli směr jídelna, kde měli již svůj školní den zakončit, když starší odpověděl: "Nad tím, že bych si mohl konečně začít platit školu sám-"

"Vyloučeno. Já to dělám pro tebe rád, mně... hmm. Táta se údajně snaží vymyslet způsob, abych mohl pokračovat ve studiu, a míní mi ho platit nadále. Pokud to vyjde, budu mít pořád dost peněz na to, abych ho platil tobě. Takže se tím nezatěžuj," utvrzoval ho Jungkook.

"Nemůžu to od tebe přijímat i nadále. Už takhle jste pro nás udělali tolik, že ani nevím, jak bychom se vám odvděčili."

Během rozběhnuté konverzace oba došli do jídelny, kde si vyzvedli oběd a usídlili se k volnému stolu. Těch tu ostatně kvůli pozdějšímu příchodu bylo požehnaně.

"Co ti vlastně říkala ta ochechule?" prolomil ticho starší, když už do sebe nějakou dobu házeli přinesený pokrm. Druhý se nad tou přezdívkou pobaveně zakřenil.

"Začal jsem se jí omlouvat, že jsem způsobil takový rozruch ve třídě. A ona se na mě dívala jak na blázna, když jsem pochopil, že ji na té situaci zaujalo něco úplně jiného," vysvětlil Jungkook.

"Další 'odpůrce' Jikooka?" povzdechl si nezaujatě blondýn. U slova odpůrce naznačil prsty uvozovky, neboť se nedalo tak úplně tvrdit, že všichni ti lidé byli jejich odpůrci, koneckonců jim vymysleli i jméno shipu. Spíš se jim jen posmívali nebo jednoduše tento drb využívali jako skvělý zdroj zábavy.

Jungkook jen unaveně vydechl: "Už mě to unavuje. Pořád musím všem vysvětlovat, že jsme jen kamarádi a stejně mi to nikdo tak úplně nevěří."

Jimin věděl, že z toho má jeho potenciální přítel problémy, protože kromě těch posměváčků tu pak byly i vážné případy jako jeho nevlastní matka nebo učitelé, již měli pocit, že je v jejich kompetenci se jejich vztahem zabývat.

"Dělají z komára velblouda," postěžoval si jakoby nic Jimin.

Zbytek oběda už oba spořádali mlčky, oddávající se vlastním myšlenkám.