23

222 23 9
                                    

Byl pozdní večer. Jungkook se opět chystal vylézt z okna, když tu na jeho dveře kdosi zaklepal. Jelikož nezamknul, musel okno kvapem zavřít a dělat jakoby nic, což stihl zrovna ve chvíli, kdy někdo z jeho spolubydlících zabral za kliku.

K jeho štěstí to byla Shin. Působila zmoženě, a když za sebou dveře zase zaklapla, zkoumavě si svého bratra prohlédla. "Někam ses chystal? Že jsi tak oblečený," poukázala na skutečnost.

A černovlásek si uvědomil, jakou měl dosud kliku, že si toho nejspíš nikdo nevšiml, přestože odcházel každý večer. Pravdou však bylo, že v době, kdy tak činil opravdu denně, se ještě s Shin nebavil a nikdo jiný jeho pokoj ve večerních hodinách obvykle nenavštěvoval.

"Totiž jo... ven. Co jsi potřebovala?" tázal se Jungkook.

Na to se jeho sestře nadějně rozšířily zorničky, zatímco nadhodila: "Mohla bych jít s tebou? Potřebovala bych si trochu pročistit hlavu..."

"Co se stalo?" zajímal se mladík. Věděl, že i na Shin je toho poslední dobou moc. Nejen že se údajně beznadějně zamilovala, přičemž doposud nezjistil do koho, ale navíc se čím dál častěji hádala se svou matkou.

Jungkook to plně chápal, protože obojí se mu prakticky stalo či stávalo taky.

"Nic neobvyklého. Matka má zas svoji náladu. Už se těším, až odsud vypadneme. Provždy..." odvětila brunetka, nedávajíc najevo žádné emoce. Jungkook s ní musel jedině souhlasit.

Když oba chvilku mlčeli, Shin se znovu netrpělivě zeptala: "Můžu jít tedy s tebou?"

"Pokud ti nevadí, že tam bude i Tae, tak pro mě za mě..."

"Ach tak. V tom případě se omlouvám, že jsem se ptala. Nechci vám dělat třetí kolo," řekla vědoucně, i když si zatím nemohla být úplně jista, jestli uhodila hřebíček na hlavičku či nikoliv.

"Ale to ne... neboj se. Nebudeš nám dělat třetí kolo." Jungkook se nad svou odpovědí výrazně začervenal, takže bylo více než jasné, že ho dívka prokoukla.

Proto přiznal: "Tak jo, dobře... Hádáš správně, jsme... spolu," přičemž zrudnul ještě víc.

Na to se k němu Shin vrhla a skočila mu kolem krku. "Já mám takovou radost," vypískla a tmavovlásek poznal, že to myslí upřímně. Jemu samotnému spadl kámen ze srdce, že to konečně někomu prozradil.

"Tak běž, ať na tebe nečeká," usmívala se Shin, jakmile svého bratra propustila.

"Nechci tě vyčleňovat, můžeš jít klidně s námi..." zdráhal se Kook.

"Prosím tě. Jdi už!" smála se Shin, teď již v rozhodně lepší náladě.

Tomorrow is Today | czKde žijí příběhy. Začni objevovat